Nacistická bestie s tváří anděla: Ilse Koch vyráběla z kůže mrtvých vězňů obaly na knihy a lampy

Koch a dalších 30 obžalovaných stanuli před americkým vojenským soudem v Dachau
Zobrazit fotogalerii (4)
21.01.2020 - 12:00  

Ilse Koch byla přezdíváná jako Čarodějnice z Buchenwaldu a při pohledu na její andělskou tvář byste si těžko mysleli, že Ilse Koch patřila mezi nejhorší ženské nacistické bestie. Dívka s roztomilou tváří měla krásné dětství, dostalo se jí náležitého vzdělání a nic nenasvědčovalo tomu, že se v budoucnu dopustí těch nejstrašnějších válečných zločinů...

Ilse Koch se narodila v roce 1906 v Drážďanech a prožila velmi hezké dětství. Její otec byl předák v místní továrně. Během prvních osmi let ve škole Ilse působila jako velmi milé, hodné a slušné dítě.

Po základní škole se půvabné Ilse dostalo na rozdíl od jejích ostatních vrstevnic dalšího vzdělání. Nastoupila na obchodní školu, kde se věnovala účetnictví. Po skončení školy se věnovala práci účetní a sekretářky. 

Členka nacistické strany a svatba se zločincem 
Kolem roku 1932 se v Ilse něco zlomilo. Začala poslouchat Hitlerovy proslovy, ve kterých se našla, a zanedlouho vstoupila do NSDAP. V roce 1936 se seznámila v koncentračním táboře Sachsenhausen se svým budoucím manželem Karlem-Otto Kochem, který táboru velel. Neuběhl ani rok a Ilse se za Karla, který byl v té době už jednou rozveden, provdala.

Karl-Otto Koch nepatřil mezi žádné krasavce a od dětství měl problémy se zákonem. Byl plešatý, o deset let starší než Ilse, ale působil jako velice schopný muž. A přesně tohle Ilse imponovalo. V roce 1937 se Karl Koch stává velitelem Buchenwaldu a jeho žena přijíždí za ním. 

Honosné sídlo vykoupené mučením a vraždami 

Ilse se stala nadšenou asistentkou svého muže. Mezi jedny z hlavních povinností manželů patřilo spravování peněz, které byly odcizeny Židům. Díky tomu si postavili honosné sportovní sídlo, jehož součástí byla i jízdárna.

Zatímco si manželé užívali život v luxusu, vězni v Buchenwaldu byli mučeni a umírali na vyčerpání a hlad. Ilse se zpočátku mučení neúčastnila, pouze přihlížela. U sledování nelidského zacházení s vězni ovšem nezůstala. 

Z kůže vězňů vyráběla obaly na knihy a lampy 
Ilse se v mučení vězňů doslova vyžívala. Po čase dostala přezdívky jako "Řezníkova vdova" nebo "Čarodějnice z Buchenwaldu". Přeživší vězni po válce vypověděli, že Ilse si libovala ve vězních, kteří měli tetování. Záměrně si je vybírala a posílala na smrt, aby z jejich kůže mohla následně vyrobit obaly na knihy nebo stínítko na lampy.

Manželé se neštítili vůbec ničeho. Ač se říká, že Ilse měla nespočet předmětů vyrobených z lidské kůže, přímý důkaz nikdy nebyl nalezen. Ilse si také libovala třeba v tom, že na vězně poslala psy a sledovala, jak je zvířata trhají na kusy. 

Soud a trest smrti 

V roce 1943 byli manželé Kochovi zatčeni a postaveni před soud na rozkaz vyšších nacistů. Byli obžalováni z vražd vězňů, kradení a zpronevěry. Karl Koch odešel od soudu s trestem smrti a byl zastřelen.

V roce 1947 stanula Ilse před americkým soudem, který jí vyměřil doživotní vězení za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. V roce 1967 ve svých šedesáti letech Ilse ve vězení spáchala sebevraždu. Ve stáří měla totiž neustále pocit, že ji pronásledují vězni z Buchenwaldu.