Největší příběh Vánoc. Když utichly zbraně první světové války a nepřátelé si podali ruce

Fotbal namísto zbraní
Zobrazit fotogalerii (4)
20.12.2019 - 07:00  

Vánoce jsou čas klidu a míru. Co když je svět v tuto vzácnou chvíli ponořen do hrůzostrašné války? Vznikne ten pravděpodobně nejdojemnější příběh první poloviny dvacátého století. Mír totiž na chvíli naplno zvítězil nad bolestivou válkou.

Opravdu se jedná o jeden z nejdojemnějších příběhů Vánoc. Po šesti měsících krutého válčení utichly zbraně a desetitisíce vojáků vyšly ze zákopů, aby se nepříteli podívali do tváře a podali si ruce. Zcela unikátní událost se odehrála během první světové války v roce 1914 na západní frontě nedaleko belgického města Ypry. Posvátný čas Vánoc se stal vyšším posláním a smrt na několik dní ustoupila dojemnému příměří.

Prostor nikoho

V tu chvíli se jednalo o patovou situaci. Pevné linie dvou znepřátelených stran odolávaly a zdálo se, že situace nemá žádný vývoj. Mrtvých přibývalo a zoufalství si začalo vybírat svou daň.

Mezi dvěma zákopy, kdy na jedné straně stáli Britové a na druhé Němci, vznikla zóna, kde byla smrt v podstatě jistotou. Do tohoto prostoru se však během Vánoc vojáci odhodlali vejít, aby díky tomu napsali jednu z nejmírumilovnějších kapitol první světové války.

Obě strany se tak odhodlaly riskovat životy a do nebezpečného území v podstatě souběžně vkročili jak Britové, tak Němci. Rozkazy z vysokých míst nikdo neuposlechl a celá událost se rozšířila a dotkla se až sta tisíce vojáků z obou stran. Co se vlastně po zvláštním a neuvěřitelném setkání dělo?

Dobro vítězí

Němci se na Štědrý den rozhodli zpívat koledy, vyzdobit svoje zákopy vánočním stromečkem a to zcela pochopitelně přilákalo zvědavost ze strany Britů. 

Domluva zněla jasně. Když nebudete střílet vy, nebudeme střílet ani my. Klid zbraní byl na světě, a to ze zcela pochopitelného důvodu. Na obzoru totiž byla dohoda, která zaručovala alespoň na pár dní přerušit horor války a všudypřítomné smrti.

První setkání vojáků bylo nesmělé a když si podávali ruce, jak kdyby ani sami nevěřili, co se vlastně děje. Nakonec se však atmosféra rozvinula do přátelské atmosféry. Obě strany sdílely jídlo, pití a cigarety.

Území nikoho tak patřilo míru. Obě strany využily klidu zbraní, aby se odklidila mrtvá těla přátel. Někde se však také sloužily mše. Nejzajímavějším vrcholem tohoto inspirativního příběhu však byl sport.

Fotbal místo zbraní

Mementem tohoto ojedinělého klidu zbraní jsou proslulé fotbalové zápasy. Obě strany se v improvizovaných podmínkách pustily do války, kde se nepočítají mrtvá těla, ale počet branek v síti.

Nejednalo se o jeden zápas, ale na mnoha místech se hlavně mezi dělníky rozvinulo zdravé a bezpečné soupeření. Z dopisů a zápisků přítomných vojáků jsou známé i některé výsledky. Jednou Němci porazili Brity 3:2 a na jiném místě zase Britové Němce 4:1.

V těžkých botách za dobré nálady se pravděpodobně nejednalo o žádnou úžasnou přehlídku sportovního umění, ale to nebylo vůbec podstatné. Zvítězil hlavně lidský duch, který se povznesl nad šíleným bojem, kde mladí muži umírali na základě mocenských bojů obou stran.

Přestávka

Ne na všech místech západní fronty se podařilo příměří uzavřít. Je znám případ, kdy Němci beze zbraní a s koledou šli k Britům, kteří se jim odměnili střelbou.

Podobné případy byly ojedinělé. Setkání však nebylo plné bezhlavých projevů přátelství. Obě strany pokukovaly po tom, jak mají rozložené zákopy a mnoho vojáků nespouštělo ruku ze zbraně.

Žádný incident zrady, který by narušil příměří, se nestal. Na několika místech mír skončil již mezi svátky a někdy se do sebe vojáci se zbraní v ruce pustili až po Novém roce.

Unikátní vánoční příběh s sebou nese také pokroucenou logiku, která se v mnoha hlavách vojáků hluboko zaryla do jejich myšlenek. Nepřítel měl být nenáviděn, ale po této zkušenosti získal lidskou tvář. Ta se promítla do efektivity a touhy zabíjet.

Velení se tak na několika místech muselo rozhodnout rozptýlit některé vojáky do jiných míst, aby se zbavili pocitu, že vraždí svého „kamaráda”. Do konce války v roce 1918 se už nikdy nic podobného neopakovalo. Krásný příběh v jádru odhalil nesmyslnost válčení, což pro mocenské a politické hry bylo kontraproduktivní.

Stejně se však jedná o jeden z nejpozoruhodnějších úkazů z období klidu a míru Vánoc.