Pěstování zeleniny v bytě je možné a nebudete potřebovat ani zeminu. Vsaďte na hydroponii

Rajčata můžme v bytě pěstovat i bez zeminy
Zobrazit fotogalerii (3)
27.04.2020 - 08:00  

Rádi byste si vypěstovali vlastní zeleninu, ale nemáte zahrádku a dokonce ani balkon? Pokud chodíte po tržišti a v koutku duše závidíte lidem, kteří právě nyní kupují sadbu, z níž budou mít za pár měsíců vlastní zeleninu, nezoufejte a pár rostlinek si kupte také. Pěstovat je totiž můžete i v bytě.

Rajčata, salát, kedlubny nebo papriky - ale i mnohé další rostliny, které po čase sklidíme - opravdu můžeme pěstovat i v panelákovém bytě, pokud jim můžeme vyhradit alespoň kousek místa. Jednou z možností je samozřejmě jejich zasazení na malé "záhonky", tedy do zeminy ve vhodných nádobách. Může se jednat o běžné větší květináče, širší truhlíky nebo i samozavlažovací nádoby, které si mnozí domácí pěstitelé velmi pochvalují zvláště v době dovolených. Je samozřejmé, že doma patrně nebudeme pěstovat desítky rostlin jako někteří zahrádkáři, ale i dvě sazeničky rajčat pro radost a příležitostnou sklizeň postupně dozrávajících plodů postačí.

Jde to i jinak

Kromě tradiční představy o pěstování rostlin v půdě se ale můžeme poohlédnout i po další metodě, kterou je hydroponie - tedy pěstování ve vodě, respektive v živném roztoku. Tento způsob můžeme s úspěchem uplatnit i u rostlin, i nichž bychom to snad ani neočekávali, jako jsou právě rajčata. Co tedy budeme potřebovat? Kromě sazeniček samozřejmě vhodnou nádobu, respektive nádoby a materiál, který rostlinu bude držet. Pro tyto účely můžeme použít například keramzit, je vhodný i štěrk, písek, perlit nebo jiný materiál, který rostlinám zajistí dostatečný přístup kyslíku i vody.

Dvě nádoby

Na hydroponii použijeme vnitřní nádobu, která musí mít ve dnu dostatečný počet otvorů, jimiž povedou kořeny rostlin do živného roztoku. Do té (do některého z uvedených vhodných materiálů) zasadíme rostliny. Vnější nádoba pak bude sloužit jednak jako obal a dále pak jako zásobárna živného roztoku pro rostliny. Toho musí být v obalové nádobě stále tolik, aby do něj rostlina kořeny vždy dosáhla. A právě živnému roztoku musíme věnovat velkou pozornost.

Jak na správný živný roztok

Jistě - hydroponie je vlastně pěstování rostlin “ve vodě”. Musíme si ale uvědomit, že nerostou jen právě díky vodě, ale především díky látkám, které jsou v ní obsažené. Běžná pitná voda sice rostliny po určitou dobu udrží při životě, obsah důležitých prvků je v ní však malý a nedočkali bychom se očekávaného výsledku. Co tedy musíme u živného roztoku, který si budeme doma připravovat, sledovat?

Aby byla zelenina opravdu zdravá

Důležitá je jeho kyselost, tedy pH. K jeho měření můžeme využít testy pro akvaristy nebo ty, které se užívají pro kontrolu vody v bazénech. Vždy bychom měli naměřit pH v rozmezí 5 - 6, tedy slabě kyselé. Co je vlastně živný roztok? Samozřejmě voda s přídavkem odpovídajícího druhu hnojiva. V prodejnách je k dostání právě přípravek pro hydroponické pěstování, které do vody zkrátka přidáme. Musíme ale vždy dbát na správné dávkování, uvedené na obalu hnojiva. Jeho vyšší dávky sice možná růst rostlin trochu urychlí, ale vypěstujeme si zeleninu plnou dusičnanů, o kterou jistě nestojíme. Vodu i hnojivo do systému doléváme vždy podle návodu.

Od semínka i ze sazeničky

Ideální je, když s hydroponií začneme od samého začátku, tedy když i sazeničky můžeme vypěstovat bez zasazení do půdy. Většina lidí se ale rozhodně spíš pro druhý způsob - tedy nákup sazenic na trhu. V takovém případě je po zakoupení vyjmeme z květináče, kořeny zbavíme zbytků půdy, důkladně ale velmi opatrně propláchneme a rostlinka je připravena pro svůj další a nový život v živném roztoku.

KAM DÁL: Majitelka oděvní firmy píše Vojtěchovi: Povolili jste nám otevřít, ale znemožnili jste zboží prodávat.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru