Za železnou oponou: Místo smrti stovek lidí můžete projet i na kole, čeká vás 800 kilometrů

Železná opona byla symbolem komunistické moci
Zobrazit fotogalerii (6)
  |   zajímavost

Zbořené vesnice, vysídlené obyvatelstvo a nepřekonatelná hranice svobody, za kterou někteří zaplatili tím nejcennějším. Vlastním životem. Téměř půl století procházela nedaleko jižní a jihozápadní hranice tehdejšího Československa ostnatými dráty obehnaná železná opona. Zákaz vstupu do této oblasti tak pomohl vytvořit dnes ještě stále nedotčenou přírodu. Podél této bývalé komunistické hranice dnes vede cyklostezka s velmi zajímavými místy k zastavení.

Evropa prošla šílenou válkou a na řadu přišlo lámání chleba – komu co zůstane. Naši osvoboditelé se báli, že je demokracie a západní ideologie připraví o vliv. Jejich řešením byla ostnatými dráty zdobená zeď rozdělující Evropu na svobodný Západ a komunistický Východ. Aby se neřeklo, tato bariéra byla postavena v pásmu od 2 do 10 kilometrů od skutečných hranic. Kdo chtěl odejít, uprchnout, uniknout, byl bez milosti zastřelen.

Více mrtvých na straně Pohraniční stráže: Od 25. 2. 1948 lidé nesměli opustit hranice Československa, byla omezena svoboda pohybu. Výstavba železné opony začala v roce 1952. Hranice byly definovány na určitých místech až třemi ploty i elektrickým proudem. Pásmo od železné opony k oficiálním hranicím bývalo často zaminováno. Do roku 1951 se pokusilo uprchnout 20 450 osob, proto začala výstavba železné opony. Od roku 1948 do roku 1989 zemřelo 280 lidí, kteří toužili po západní svobodě, a 650 příslušníků Pohraniční stráže.

Díky tomu se dnes tato oblast pyšní téměř nedotčenou přírodou. Důkazem toho je CHKO Český les, NP Šumava, přírodní park Novohradské hory, CHKO Třeboňsko, přírodní park Česká Kanada a nakonec NP Podyjí.

A co s lidmi, kteří v této oblasti žili? Pryč s nimi. Přesídlit, vesnice zničit. Ti, kteří žili před oponou, byli pod neustálým dozorem a museli dodržovat přísná pravidla. Možná právě proto je na mnoha místech v této oblasti spousta památníků, muzeí i turisticky a cyklisticky zajímavých míst.  

Ostnatá hranice, která úplně nezmizela

Na některých místech – nejen v České republice – jsou ještě dnes schválně zachované pozůstatky železné opony, aby navždy připomínaly tuto smutnou část naší historie. Podél této hranice vzniká evropská cyklostezka s názvem EuroVelo 13 – Stezka železné opony.

Je téměř 10 tisíc kilometrů dlouhá a prochází celkem dvaceti evropskými státy. Začíná na norsko-ruské hranici, pokračuje podél finsko-ruské hranice, podél Baltského moře, přes Německo, lemuje Česko od Aše až k hraničnímu přechodu Poštorná. U nás má asi 800 kilometrů. Dále pokračuje podél hranic Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a končí v Turecku u Černého moře.

Pokud tedy nevíte co dělat třeba na Velikonoce, vezměte batoh na záda, sedněte na kolo a vydejte se třeba do Čížova u NP Podyjí nebo do Bučiny u Kvildy na Šumavě, kde uvidíte repliku železné opony. Ve Valticích si tuto dobu můžete připomenout v Muzeu železné opony a v Mikulově se na Stezce svobody seznámíte s osudy lidí, kteří chtěli pokořit tuto nebezpečnou hranici.

Zdroje: kudyznudy.cz, eurovelo.com, pametnaroda.cz, 21stoleti.cz, Česká televize

KAM DÁL: Soudružky v revoluci aneb trpký úděl komunistických žen.