Zapomeňte na Vánoce, to právě Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Oslavují Ježíšovo zmrtvýchvstání a jsou tradičním symbolem vítání jara, nových začátků a energie. Na stolech najdete každoročně voňavého beránka, perfektně zdobené kraslice i kočičky, které jsou symbolem palmové ratolesti. Lidé jimi vítali přicházejícího Ježíše Krista. Nesmí chybět pomlázka a vajíčka, takový zajíček se však pravděpodobně přidal až později. A to i proto, že má svůj původ zřejmě v pohanských rituálech, nikoliv křesťanských.
Bohatství na dosah, stačí hledat
Pokud si každoročně říkáte, k čemu jsou všechna ta vajíčka, zpozorněte! Ať vás ani nenapadne je podcenit. Jsou totiž symbolem blahobytu, hojnosti a štěstí. Zní-li jedno z vašich novoročních předsevzetí, že letos už konečně budete bohatí, je darované velikonoční vejce rozhodně dobrý první krok. Nejde přitom o nic nového. Tradice darování vajíček sahá až do 12. století, kdy je duchovní rozdávali lidem v kostele a ti je pak doma v kruhu rodinném snědli. Legendy praví, že pokud právě na Velikonoce naleznete vejce se dvěma žloutky, čeká vás opravdové bohatství.
Zamysleli jste se vlastně někdy nad tím, jak vůbec název tohoto svátku vznikl? Nehledejte za tím žádnou vědu. Malou nápovědou vám v češtině budiž to, že právě na Moravě a Slezsku se pro Velikonoce používá také pojmenování veliká (či velká) noc. Anglický název „Easter“ je odvozen od jména bohyně jara Ostary, jinak také Eostre. Někteří jazykovědci naopak tvrdí, že anglický název pochází z německého Ostern, v překladu svítání.
Čím větší pomlázka, tím lepší?
Jako milovníci tradic máte možná velikonoční pomlázku ještě o něco raději než vánoční stromeček. Na většině vesnic se hodování pomlázkou drží stále, ve větších městech se tradiční zvyklosti už ale pomalu opouští. Historie pomlázky sahá přitom až do 14. století, a navíc byla pravděpodobně součástí jarních veselí už dávno předtím. Spletená má být z vrbových proutků, kterým nechybí bílá stuha, ty ostatní barevné přidají ženy a dívky. V koutech naší republiky má mnoho pojmenování. Někde ji znají jako houdovačku, binovačku, hodovačku, mrskačku, sekačku, šlehačku, namrkuta, šlerkusta, šmigusta, karabinu, kocar nebo třeba pamihod.
Muži ženy už celá staletí vyšlehávají, aby byly krásné, zdravé, svěží a plodné. A v dávných dobách muži nezapomínali ani na své milenky! To by, pravděpodobně, většina dnešních žen neocenila, co myslíte? Pletení pomlázky je každopádně vhodné započít na Bílou sobotu, ve stejný den by se měla také barvit a zdobit velikonoční vajíčka. Pomlázka je často přímo chloubou svého majitele, muži se předhání, kdo přijde na Velikonoční pondělí s tou větší a robustnější. Posouzení, zda jde o sílu ega či vrbových proutků, necháváme na vás.
Velikonoce ve světě
Například v Římě utichají po celý svatý týden kostelní zvony, ve Velké Británii se královna Alžběta II. setkává se staršími občany, kterým daruje peníze. V Norsku se velkolepé oslavy shlukly do tradičního čtení thrillerů a detektivek, populární je i odpočinek u televize a sledování filmů. Ve Francii se ve městě Haux na Velikonoce vyrábí tradiční omeleta pro tisíce lidí.
V USA to však pojímají daleko velkolepěji. Prezident tradičně pozve děti k Bílému domu, kde hledají ukrytá čokoládová vajíčka. Kdo by však čekal ta mléčná Kinder, nechť se nechá vyvést z omylu. V USA jsou zakázány proto, aby dítě nespolklo hračku, která se v nich ukrývá. U darovaného čokoládového zajíce si však více jak tři čtvrtiny Američanů myslí, že by měli nejdříve sníst jeho uši. Takže, jíst či nejíst?
Zdroj: cz-test.cz, itesco.cz. eppi.cz
KAM DÁL: Trendy na jaro a léto, které vám v šatníku nesmí chybět. Inspirujte se celebritami.
