Vilnius je považován za město bohémů. Seznámit se s ním můžete velmi netradičním způsobem

Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Hlavní město Litvy, Vilnius, je někdy označováno jako město bohémů. Proč tomu tak je? O tom se můžete přesvědčit na vlastní oči. Nebo si o tom můžete nechat vyprávět. A proč ne právě jedním z nejzarytějších bohémů, s nimiž se můžete setkat...

Jurgis Kunčinas byl nejznámějším litevským spisovatelem 20. století. Jeho patrně nejvýznamnějším dílem je román Tūla. Ten do češtiny přeložila Věra Kociánová a v loňském roce vyšla Tūla v nakladatelství Venkovské dílo.

Pobaltská literatura není českým čtenářům moc dobře známá. K výraznějším počinům, s nimiž jsme se mohli v českém překladu setkat, lze řadit třeba román Meelise Friedenthala Včely, jenž vyšel před dvěma lety v nakladatelství dybbuk. Tam se ostatně na, řekněme, marginalizované literatury tak trochu zaměřují.

V produkci dybbuku najdeme například tituly přeložené z islandštiny, z rumunštiny, ze švédštiny, ale i tituly spisovatelů skotských nebo katalánských. Za svou snahu se dočkali uznání, když byl v roce 2007 román Simion Výtažník spisovatele Petru Cimpoeșa do češtiny převedený Jiřím Našincem označen jako Kniha roku cen Magnesia Litera. Dočká se něčeho podobného i "příležitostné nakladatelství" Venkovské dílo?

Dostat se do světa

Jistě, produkce tohoto nakladatelství je prozatím značně skoupá, na druhou stranu je mezi knihami například velice ambiciózní výbor z díla básníka Tomase Venclova, Kunčinasova generačního souputníka, o němž se mimo jiné často mluví v souvislosti s Nobelovou cenou za literaturu. Vedle tohoto výboru je dosud nejviditelnějším počinem nakladatelství Venkovské dílo román Tūla, jenž v originále vyšel v roce 1993.

Jeho autorem je Jurgis Kunčinas, plodný a vlivný litevský spisovatel, jenž vedle sedmi románů vydal i šest sbírek poezie. Psal také filmové scénáře, působil jako literární kritik a esejista. Románem Tūla se proslavil nejen v rodné Litvě, ale i ve světě. Kniha byla přeložena do téměř všech větších světových jazyků.

Důstojné představení

Bezejmenný vypravěč Tūly, jenž vykazuje mnoho autobiografických rysů se samotným autorem, je společenským vyvržencem, milovníkem poezie i žen, bohém, tulák, a především mladý idealista, jemuž se do cesty neustále staví drásavě přízemní realita plná alkoholických opojení. A také nešťastné lásky, jelikož Tūla z názvu románu není nikdo jiný než vypravěčova bývalá dívka, jež je mu nyní vinou mnoha okolností vzdálená. Kolem Tūly se točí celé vyprávění – nejde však o srdceryvné výlevy, příběh odehrávající se pravděpodobně těsně předtím, než padl Sovětský svaz, je protkán mnoha epizodami, jež kromě Tūly přibližují také to, jak tehdejší Vilnius vnímala společenská spodina.

Je-li totiž něco, co vedle Tūly drží vyprávění (skutečně spíše vyprávění než příběh) pohromadě, jsou to právě sugestivní kulisy litevského hlavního města. Román, v němž se (mnohdy asociativně) mísí s příběhem nešťastné lásky množství (mikro)příběhů, ale i drobných úvah, je velice plynulý. Autor nezapře fakt, že vedle románů psal také poezii. Tūla je plná podmanivých obrazů, tu krutých a drásavých, jinde melancholicky svůdných. Nutno podotknout, že překlad Věry Kociánové je skvělý. V anotaci knihy je Kurčinasův styl přirovnáván k Bohumilu Hrabalovi. Paralel by bylo možné najít ještě mnoho, co se však dle mého názoru nabízí nejvíce je srovnání s americkými beatniky – především pro bezprostřednost a autenticitu, jež ze stránek Kunčinasovy knihy čiší. Vůbec přitom nezáleží na tom, že vypravěč v knize vystupuje jako netopýr.

Celé vyprávění prostupují výjevy z vypravěčova pobytu v protialkoholní léčebně a ve vězení pro alkoholiky. Coby netopýr se vydává na cesty, aby znovu-objevoval místa, kde kdysi strávil během krátkého vztahu s Tūlou nezapomenutelné okamžiky. Pakliže by se litevská literatura měla představit jedním svým moderním dílem, věřím, že Tūla by byla výbornou volbou. Buďme rádi, že ji v českém překladu máme.