Neztraťte se v pekle šílených zmateností: Odhalte hoaxy na první pohled

Víte, že původ slova Hoax je ze staršího slova Hocus? Ano, jste správně u kouzelníků
Zobrazit fotogalerii (4)
31.08.2017 - 15:30   |  

Žijeme v době hoaxové. Sociální sítě pomáhají k jejich šíření a tyto podvodné zprávy záměrně útočí na naše nejslabší místo. Totiž na hloupost a přesvědčení. Proč se tak dobře šíří, jaká jsou nebezpečí a především, jak je rozeznat?

Zkusme se na začátku vrátit k původnímu významu slova hoax. Jde o úmyslně vykonstruovaný podvod, který se na první pohled chce jevit jako pravda. V širším slova smyslu bychom takto mohli označit jakoukoliv fake news, poplašné zprávy nebo i žerty.

Na první pohled je vidět, že jde o anglické slovíčko, pravděpodobně se však formovalo na základě slova hocus - česky hokus. Pokud si vzpomenete na kouzelnické hokus-pokus, jste už blízko slovu trik. A co jiného, než dokonalý trik je takový povedený hoax? Manipuluje tisíce, ba i miliony lidí, utvrzuje názory, rozhoduje volby.

Kdo si ještě vzpomene na dopady rozhlasové hry Válka světů, může se smát hlouposti tehdejších Američanů. Jenže jsme dnes opravdu chytřejší? Málokoho by dnes zmátla informace z jediné rozhlasové stanice. Většina by hledala i v dalších médiích, jenže to je právě přístup, se kterým dnešní hoaxy počítají.

Mnohá nepříliš důvěryhodná média sdílejí jeden hoax za druhým, navíc sociální sítě této strategii dokonale nahrávají. Sociální bubliny, které si na sítích tvoříme, pak vedou k tomu, že se k nám zprávy odjinud moc často nedostanou.

Co je cílem hoaxů?

Obecně především šíření strachu, nepokoje a nejistoty. Různé hoaxy samozřejmě slouží různým pánům a účelům. Ovšem rozpoutání paniky je geniálním tahem, protože v době strachu voláme po někom silném, kdo naše strachy a obavy vyřeší.

Pomyslně by bylo perfektní vymyslet hroznou smrtelnou nemoc, která se projevuje spaním v noci, občasným pocitem hladu a občasnou špatnou náladou. Nemocní by byli všichni a ti všichni by si od nás chtěli koupit lék. Přesně tak fungují hoaxy.

Obrana proti hoaxům

Jsou vlastně dva typy obranných mechanismů. Prvním a pohodlnějším typem je naprostá ignorace, jenže možná, že právě pasivita a nečinnost je stav, kam nás měly všechny tyto zprávy dostat. Nakonec budeme pasivní i k věcem, které bychom měli řešit a mohli s nimi hnout.

Velkou záhadou je to, proč jsou hoaxy efektivní i u lidí, kteří nejsou úplně hloupí. Nakonec na to se snaží přijít z různých důvodů spousta vědních oborů a samozřejmě také marketing.

Druhou možností obrany je pátrání a následné vyvracení nesmyslů. Samozřejmě to zabere čas a stojí nás nemalé množství energie. Pokud si myslíte, že těm, kteří informaci slepě uvěřili, něco vyvrátíte, hodně se pletete.

Proč tak snadno věříme?

Na rozdíl od běžného osobního hovoru je informace na netu anonymní. Slova se stávají zbraněmi a odpovědnost za zranění zmizí. Většina navíc nehledá přesnou verzi pravdy, nýbrž informace, které potvrdí to, čemu už stejně věří. Je to v podstatě hledání munice do dalších diskuzí. Pravda může být neuchopitelná, názor je však jasný.  

Pokud vás zajímá svět hoaxů a chcete se bavit nad těmi nejnovějšími, zkuste zabrousit sem.

Velkou roli hraje také naše podvědomí. "Do našeho vědomí probublá pouze 50 – 60 nejdůležitějších procesů z dvou tisíc probíhajících, nejčastěji jde o chronicky známé podněty nebo hrozby. A pokud někomu začnete vyvracet nebo ohrožovat jeho názor, stane se pouze to, že většinou propuknuvší emoce ovlivní upevnění víry v původní názor," vysvětluje odborník na neuromarketing Miroslav Švec.

Vnitřní systém se strukturou má moc - všichni lidé a každý jednotlivec žijí ve svém strukturovaném systému, který vysvětluje svět a všechno v něm. Mozek samozřejmě neřeší, co je pravda, pro něj nic takového není. Vědecké hodnoty mu jsou cizí, důležitá je však vnitřní logika, kterou se řídí, to jak si propojuje objekty a události. To je důvod, proč nám často vyhovuje věřit mýtům, pověrám a fámám. Bez vnitřní logiky člověk trpí a přichází o něco potřebného.

Jak je poznat?

Hoaxy často upozorňují na nebezpečí, které popíšou. Upozorní na ničivé důsledky nebezpečí. Odvolají se důvěryhodné zdroje, které samozřejmě o ničem ani netuší. Nakonec žádají o rozeslání či sdílení zprávy dál. Často jsou hoaxy bez autora nebo bez dohledatelného reálného autora. Některé hoaxy se však už chovají i sofistikovaněji. Ideální je informaci ověřit a sledovat další média, která informaci sdílela, zvážit jejich kvalitu a objektivitu.

Pokud jde o obrázek, vůbec není špatné podívat se na původní zdroj. Když si nejste jistí, nesdílejte a raději přemýšlejte. Hoaxem je často to, čemu bychom velmi rádi věřili a připadá nám to geniálně pravdivé, nebo naopak velmi nepravdivé.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru