Nikita Sergejevič Chruščov: politik, ale také největší zemědělský idealista všech dob. Co všechno museli Sověti udělat?

 

Kdo byl Nikita Sergejevič Chruščov? Jistě - šlo o sovětského vůdce, který vládl této ohromné zemi plných jedenáct let, od roku 1953 až do roku 1964. Byl nástupcem Stalina a předchůdcem Brežněva - ale (a to snad hlavně) byl také zapáleným zemědělcem. Třeba jeho láska ke kukuřici je pověstná dodnes…

K osobě Nikity Sergejeviče Chruščova se váže hned několik zajímavých historek. Jednou z nich je například jeho pověstný projev na půdě OSN, kdy podle většiny zdrojů neváhal na podporu svých argumentů dokonce zout botu a tlouct jí o řečnický pultík. Jsou sice také úvahy o tom, zda se jednalo o skutečnou situaci nebo jen přání senzacechtivých novinářů, ale ať už to bylo jakkoliv, rozhodně to mnohé vypovídá o jeho prazvláštní povaze. Už jen úvahy o tom, že by byl takového činu schopen a to, že této zprávě lidé dodnes věří, je důkazem jeho nepředvídatelnosti.

Kukuřice nade vše

Mnohem dále než v politických projevech ale šéf Sovětského svazu dokázal zajít ve svém zaujetí pro zemědělství. Jistě byly jeho myšlenky vedeny snahou uživit národ, který v té době (ostatně kdy ne) strádal. Dodnes je známá jeho fascinace kukuřicí, kterou se rozhodl po návštěvě Ameriky zavést do vlastní země a tady s velkým úspěchem představit národu jako záchranu před hladem a možnost, jak mimo jiné zvýšit i výrobu masa. Zvířata rostla po kukuřici lépe než po obilninách. A protože se bavíme o Sovětském svazu, nic nebylo možné dělat napůl. Když nasít kukuřici, tak pokud možno všude…

Desítky milionů hektarů

V plánu byly najednou desítky milionů hektarů kukuřice, dokonce tak zvaný kukuřičný pás po vzoru Iowy. Chruščov pozval do Sovětského svazu amerického farmáře Roswella Garsta, který měl zajistit úspěch nového plánu. Americký odborník ale nebyl tak nadšený podmínkami jako sám Chruščov. Viděl velké nedostatky v množství vláhy a celkově v podnebí, které Sovětský svaz mohl kukuřici nabídnout. Nic z toho ale nadšeného vládce neodradilo a kolchozy i sovchozy dostaly za úkol připravit vše na pěstování kukuřice skutečně ve velkém. Obrovské skladovací prostory, pole, na jejichž konec není možné dohlédnout, a také techniku, kterou zkrátka podniky neměly. A tak, aby bylo splněno přání “shora”, selo se v prvních letech ručně.

Kukuřice, kam se podíváš

Na příkaz a přání Nikity Sergejeviče Chruščova se zkrátka začala pěstovat kukuřice. Dokonce kvůli ní časem po vzoru amerických traktorů vyvinuli vlastní sovětský kloubový traktor, který měl v pěstování pomoci. Jenomže lidé na tuto novinku nebyli zvyklí, a tak se Chruščovova snaha o zavedení nové plodiny rozhodně nesetkávala jen s radostným jásotem. Kukuřičný chléb, kukuřičná mouka, kukuřičné téměř všechno - lidé nebyli tak spokojeni, jak si jejich vůdce přál. To ale zase až tolik nevadilo.

Zemědělcem navždy

Zmírnění této nucené fascinace kukuřicí přišlo až po odstranění Nikity Sergejeviče Chruščova z funkce a jeho nahrazení Leonidem Iljičem Brežněvem. Chruščov sice odešel z čela Sovětského svazu, nikdy se ale nevzdal svých zahradnických pokusů, jimiž zásoboval celé okolí svého pozdějšího bydliště na venkově.

KAM DÁL: Mobilheimy jsou stále oblíbenější i u nás. Nový dům na vlastním pozemku můžete mít i během víkendu.