Smrt nejbohatšího Čecha. K miliardám se Kellner dostal díky kopírkám a zbohatl, když se rozkrádala republika

Petr Kellner byl mezi českými miliardáři svým jměním nedostižný
 

Zemřel nejbohatší Čech Petr Kellner. Dle všeho mu byl osudný let helikoptérou na Aljašce, kde cestoval spolu s dalšími lidmi. Jeho smrt potvrdila mluvčí společnosti PPF Jitka Tkadlecová. Nehodu podle posledních zpráv agentury AP přežil jeden člověk. 

Muž, jehož tvář byla známá širší veřejnosti jen z fotografií výročních zpráv jeho vlastní firmy PPF, byl suverénně nejbohatším občanem České republiky. Jeho osoba byla zahalena v mlze nejasných spekulací i díky tomu, že dohromady jsme znali jen minimum informací o jeho životě.

Mocný podnikatel tak byl vždy obestřen tajemstvím, ale o jeho cestě k bohatství se přece jen něco málo ví. Kupónová privatizace byla klíčová pro jeho kariéru. Jaká ale ve skutečnosti byla jeho role, když Československo otevřelo dveře tvrdému kapitalismu? 

Když se “rozkrádala” republika 

Už výběr studijního zaměření jasně naznačoval, jakým směrem se rozhodl do světa vykročit tehdy mladý Petr Kellner. Nejdříve v roce 1982 vystudoval Střední ekonomickou školu v Liberci a v roce 1986 pokračoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se zaměřil na obor ekonomika průmyslu. Teorii si ověřoval v praxi díky pozici referenta zahraničního obchodu Strojimport Praha a následně jako asistent produkce ve Filmovém studiu Barrandov. 

Po pádu režimu se nejdříve vrhl na prodej kopírek. Výnosné podnikání však nemělo hlubší potenciál a ambice mladého podnikatele mířily o hodně výš.

Blížící se privatizace byla právě tou kýženou příležitostí, kterou uměl beze zbytku využít. Zde se začala psát první kapitola dnes obrovského impéria, které svou činností přesahuje hranice naší republiky. 

Miliony na startu nové éry

První podnikatelskou ligu zača hrát společně s Milanem Maděryčem a Milanem Vinklerem. Ti v roce 1991 založili Správu prvního privatizačního fondu a.s. 

Nově vznikající podnikatelská elita se v těchto časech skládala převážně z lidí, kteří nesměle využívali kontakty ze zahraničního obchodu minulého režimu, Petr Kellner byl v tomto ohledu velmi prozíravý i díky tomu, že viděl do karet rozjíždějící se kupónové privatizace. 

Petr Kellner ke svému talentu a pravděpodobně hodnotným kontaktům připojil i schopnosti znalce procesu velkých investic. Když nově vzniklé společnosti vypůjčil Štěpán Popovič, šéf společnosti Sklo Union, 40 milionů, netušil, že pomohl nastartovat nově vznikající gigantické impérium, které dnes známe pod názvem PPF.

Na konci roku 1991 Sklo Union  převedl řadu prosperujících sklářských provozů do nově založené společnosti Glavunion, která byla následně privatizována prodejem majoritního podílu společnosti Glaverbel. Jaroslav Přerost a Štěpán Popovič se stali členy představenstva PPF.

Petr Kellner, který později své dva společníky vyplatil, spravoval privatizační fondy, kterým se i díky velmi dobré reklamě podařilo přilákat 200 firem. Sečteno podtrženo měly privatizační fondy pod správou firmy ve výši 5 miliard korun, což znamenalo 2,5 procent majetku nabízeného v první vlně privatizace. 

To postavilo Kellnera na pozici číslo dva, hned za největšího popularizátora českého ekonomického experimentu Viktora Koženého. Ten se později stal nejčernějším příkladem toho, jak plán bývalého prezidenta Klause uměl vytvářet podvodníky první kategorie. Stejně tak se však zrodil ten úplně nejbohatší z nás… 

Úspěch jménem Česká pojišťovna

Mostem k miliardovému majetku však bylo obratné ovládnutí České pojišťovny. Společnost s aktivy přes 100 miliard korun v roce 1996 svěřil a transformoval do správy PPF. Celému procesu byla nápomocna i vláda České republiky a její tehdejší ministr vnitra Ivan Kočárník, který se po odchodu z vlády stal členem nejvyššího vedení. 

Ta za vedení Petra Kellnera nabízela nové služby, atraktivní i pro zahraniční podnikatele, a tak expandovala směrem na východ. Ne náhodou byl tak nejbohatší Čech vlastníkem nemovitostí v Pekingu a Moskvě. 

Nutno dodat, že z raketově rostoucí kariéry Petra Kellnera byl patrný obrovský podnikatelský talent, který je asi nejvíce viditelný v trpělivosti, s jakou postupně se rozrůstá jeho impérium. Z několika velmi formálních rozhovorů v médiích je čitelné, že podnikání pro něj bylo v určité míře hlavně zábava a nikoliv pouze hladová touha po rychlém zbohatnutí. 

Otázkou však zůstává, jestli malé střípky osobnosti tohoto mocného muže, které vyplavou na povrch, nemají záměrně budit dojem korektní a sympatické postavy podnikatele, který byl ve skutečnosti nekompromisním kapitalistickým žralokem. 

Nové tisíciletí

PPF se postupně stala jednou z největších investičních společností ve střední a východní Evropě. V portfoliu firem, které vlastní, bychom mohli citovat telekomunikační společnost O2 a finanční služby zahrnující splátkovou Home Credit a banky jako Air Bank či PPF banku.

V zastoupení odvětví firem, které spadají pod PPF, bychom našli zemědělství, strojírenství, reality, biotechnologie či kultura. 

Petr Kellner byl podnikatelsky aktivní v podstatě po celém světě. Zcela jistě se stal absolutním vítězem porevolučního uspořádání podnikatelských sil. Uměl dokonale využít kupónovou privatizaci a je dodnes otázkou spekulací, do jaké míry v počátcích viděl do karet vlády, která přechod od socialismu ke kapitalismu řídila. 

Petru Kellnerovi však nešly upřít zdatné podnikatelské schopnosti. Majetek ve výši 15,5 miliard dolarů ho pasuje mezi finanční elitu celého světa. Majitel několika luxusních nemovitostí a soukromého tryskáče však nedává svoje bohatství na odiv.  Žil v příkladné anonymitě, podporoval a sbíral umění, ale údajně i díky své introvertní povaze byl veřejnosti doslova neznámým. Rozhodně patřil mezi nejvlivnější osoby v naší zemi.

KAM DÁL: Z KLDR utíkají lidé kvůli hladu. Pohraniční stráž chtěla rabovat v čínské vesnici zásoby potravin

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru