Párty s balónky budou brzy minulostí. Užijte si je, než bude pozdě

Některé chemické prvky na Zemi již docházejí - například helium
Zobrazit fotogalerii (4)
29.08.2019 - 11:00  

Také vám dodnes nahání chemie hrůzu? Řady a sloupce plné barevných políček, písmen a čísel, které si měly naše do krve rozedřené mozky zapamatovat. Marný byl vzdor a pláč dětských nevolníků. I tak se mnozí ani v dospělosti neubrání při pohledu na tabulku prvků dotazu, kde je v tomhle kině plátno… A to i přesto, že je tento rok vyhlášen Mezinárodním rokem periodické tabulky, která možná již brzy o něco chudší - například o helium. 

V roce 2019 uplynulo 150 let od vzniku první podoby periodické tabulky prvků. Právě v roce 1869 sestavil a představil Dmitrij Ivanovič Mendělejev první variantu této dodnes používané a nedocenitelné chemické pomůcky. Tehdy do tabulky zařadil všech třiašedesát v té době známých prvků, avšak jeho představivost šla mnohem dál, když předpověděl objev mnohých dalších. V současnosti se tabulka pyšní již plnými 118 prvky. Ani tento počet ale určitě není konečný.

Svět bez helia - rozlučme se s balónky

Doposud byla tabulka stále doplňována o nově objevené prvky, nyní se ale zdá, že v průběhu několika dalších desetiletí dojde naopak k vyškrtnutí některých z nich, které pravděpodobně z přírody zmizí. A paradoxně se toto riziko týká i helia, které je jinak za vodíkem hned druhým nejrozšířenějším prvkem ve známém vesmíru. Co stojí za jeho možnou likvidací? Jsou to párty, na nichž po celém světě obrazně řečeno helium teče proudem a poté uniká skrze atmosféru do vesmíru.

Chceme-li tedy zachovat helium na světě, měli bychom přestat slavit, nebo lépe řečeno slavit s ohledem na helium. Shodují se na tom odborníci napříč světovými organizacemi, zabývajícími se chemickými výzkumy a procesy v přírodě. Kromě helia může lidstvo v dohledné době přijít i o další prvky, jako je germanium, galium nebo indium. Museli bychom se tak vzdát například dotykových obrazovek, zrcadel nebo solárních panelů v té podobě, jak je dnes známe. 

Mezinárodní rok periodické tabulky prvků

V roce, kdy periodická tabulka slaví své stopadesátiny, vyhlásila Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu letošní rok právě jejím mezinárodním rokem. K tomuto rozhodnutí se samozřejmě váže také mnoho doprovodných akcí, jako jsou vědecké konference, tématické výstavy, soutěže (nejen) mladých vědců a mnohé další. Slavnostní zahájení Mezinárodního roku periodické tabulky prvků se uskutečnilo 29. ledna v Paříži. 

Jak to všechno začalo? 

Mendělejev svoji práci představil pod názvem: "Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností. Vlastnosti chemických prvků se pravidelně opakují." Ruské chemické společnosti 6. března roku 1869. Právě tento objev pomohl autorovi tabulky předvídat existenci dalších prvků s určitými předpokládanými vlastnostmi.

Jeho vize však potvrdily až další výzkumy. Prozatím posledním nově objeveným prvkem, zařazeným do periodické tabulky pod číslem 118, je oganesson, který je ale s poločasem rozpadu méně než jedné milisekundy opravdu velmi nestabilní a těžko bychom si jej "prohlédli". Jeho objev je datován do roku 2006.

V tabulce jsou... no prostě prvky

Co si pamatujeme o periodické tabulce prvků ze školy - pokud tedy nepatříme do skupiny lidí, jimž se chemie stala celoživotní láskou nebo náplní práce či v ideálním případě obojím? Většina z nás asi vzpomene na helium, vodík, draslík a pár dalších a kdoví proč si vzpomeneme na skupinu halogenů (fluor, chlor, brom, jod, astat), na kterých učitelé důsledně trvali. A dál?

Jsou tam jistě kovy, netečné plyny a tak dále. Ale vyjmenovat je by zvládl jen málokdo. Není proto Mezinárodní rok periodické tabulky prvků tou pravou dobou na alespoň letmé nahlédnutí do tajů tohoto pro chemiky nepostradatelného systému? 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru