Kauza vora v zákoně ukázala propojení mafie a státu. Střelec se dvakrát spletl

Typické tetování vorů v zákoně, je obdobou hodností u policie či armády
zajímavost

Případ arménského vora v zákoně nasměroval pozornost světové veřejnosti k České republice. Napjatě se očekávalo, jestli bude Andranik Soghojan odsouzen za objednání vraždy arménského podnikatele. Tato kauza také poodkryla fungování některých lidí v bezpečnostních složkách, znovu se vrátil duch devadesátých let a občané si opět začali klást otázku, kdo tomuto státu vládne ve skutečnosti.

reklama

Černý Mercedes zaparkoval na Václavském náměstí, na první pohled se jednalo o dobře udržovaný vůz. Chvíli poté, co řidič zhasl světla, k jeho autu přistoupili dva muži. Jeden čekal u dveří řidiče, druhý si drze přisedl k řidiči. Jen co usedl, vytáhl pistoli a donutil muže vystoupit. Jakmile zabouchl dveře, vrhnul se k němu další muž a několikrát jej bodl do břicha. Následoval křik svědků a panika, pobodaný muž padl na dlažbu, pachatelé uprchli. 

Pachatel s knírkem

Tím vše rozhodně neskončilo. Byl listopad roku 2007 a počasí bylo typicky podzimně deštivé, což kriminalistům ztěžovalo práci. Vrazi na sobě měli černé bundy a kapuce, jako každý druhý chodec. Další útok následoval o pár dnů později. Tentokrát si počkali na Bentley, které zastavilo na Vinohradech. Muž vystoupil z auta a šel do večerky před parkovištěm. Když vyšel, přistoupil k němu muž v černé čepici a s knírkem a vystřelil na něj. Dotyčný byl řidičem prezidenta Sazky Aleše Husáka, na místě zemřel. 

Vodítko Bentley

Obě vraždy zanechaly zděšení v myslích Pražanů, toho roku to byla již pátá střelba v ulicích hlavního města. Kriminalisté museli rychle jednat, vrazi mohli udeřit kdykoliv znovu. První pobodaná oběť útok naštěstí přežila, jednalo se o podnikatele arménského původu. Oba případy zprvu nic nespojovalo, u vraždy řidiče byl možný motiv vyřizování si účtů s šéfem sazkové kanceláře. Policisté prověřovali tuto linii, ale stopy nevedly k žádnému možnému nepříteli prezidenta Sazky. Ten nechal vypsat odměnu pět set tisíc korun tomu, kdo poskytne informace vedoucí k pachateli, byl také vytvořen identikit vraha.  

Vyšetřovatelům se zatím podařil další posun v případu, zaměřili se na vozy Bentley pohybující se po Praze. Vozy stejné značky a v totožné barvě se po městě pohybovaly pouze tři. Jedno mělo být napsáno na kamaráda pobodaného Arména. Ten si vůz toho dne od svého přítele pouze vypůjčil, bylo tedy možné, že se vrah spletl? Tehdy začali kriminalisté poprvé pracovat s touto vyšetřovací verzí a zaměřili se na vlastníka vozu a společnost, ve které se pohybuje. Brzy jim došlo, že do případu bude zapleteno arménské podsvětí.  

Když si nemůžeš dovolit věřit nikomu

Kriminalisté začali arménského podnikatele a jeho okolí odposlouchávat, mezitím jim od Bezpečnostní informační služby (BIS) přišel poznatek od jejich agenta, nasazeného v arménském prostředí. Informace nasměrovaly kriminalisty k osobě Timura Treťjakova, člověka, který měl být jedním z dvojice vrahů. Zde se dostáváme k příběhu policisty, který v dokumentu Kdyby mě zabili… vystupuje v anonymitě a nechává si říkat Michal. Na celém případu pracoval v rámci policejního oddělení zabývajícího se ruskojazyčným organizovaným zločinem. Krom pobodání a zastřelení arménského občana objasňoval střelbu na Václavském náměstí v březnu roku 2008.

Poznatky z BIS mu velmi pomohly, když se však začínal dostávat hloub do případu, začaly se mu dít podivné „náhody“. Například se mu z vazby ozval zmíněný Treťjakov s tím, že zná jeho identitu i telefonní číslo. Byl to právě Michal, kdo jej zatýkal, ale při tomto úkonu měl na hlavě kuklu. Později zjistil, že jeho nadřízený měl předat informace z případu přímo Arménům. Když to oznámil řediteli, ten nejdříve konfrontoval Michalova nadřízeného, který vše popřel, poté měl Michal dostat nejdříve dovolenou a nakonec byl přeřazen na českou sekci organizovaného zločinu.  

Stopy vedly k vorovi

Poznatky nasměrovaly policisty k mafiánovi, který se měl ukrývat v Praze. Jednalo se o Andranika Soghojana, bosse arménské mafie, kterému se říká také vor v zákoně neboli zloděj ze zákona. Měl to být on, kdo objednal vraždu arménského podnikatele, který udělal velmi výnosný kšeft a měl, podle tradice, dát určitou část peněz do společné kasy zvané obščak. Poprvé se útočník spletl a podnikatel rychle zaplatil, vor však trval na jeho smrti. Spletl se však i podruhé a tentokrát za to zaplatit životem nevinný člověk. Soghojan byl nejdříve zproštěn viny, poté však dostal 22 let za objednání vraždy, tou dobou byl již v Arménii, která jej odmítla vydat. Vrah Treťjakov je nyní v českém vězení a bude převezen na Ukrajinu, kde bude bojovat za vlast. Arménské struktury o sobě daly znovu vědět, na začátku roku 2024 byl v pražském lesoparku nalezen zavražděný člověk, který byl v minulosti zatčen společně s vorem Soghojanem.

Celý případ má však hořkou pachuť. Michalův příběh skrývá ještě jednu ránu do zad. Ta měla přijít přímo od BIS, doslova řekl: „Co se týče Bezpečnostní informační služby, tak ta má zájem na tom, aby prostředí, které monitoruje, bylo stabilní a nedocházelo v něm k žádným změnám, a my jsme pro ně svým způsobem škodná, tím, že občas někoho zavřeme, vyhostíme. Pro ně (BIS) to, že nám v rámci té kauzy vora v zákoně podstrčili falešného svědka, je běžný způsob práce. Je jim jedno, jestli oklamou jednotlivce, nebo policii.“ 

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Den, kdy tu všechno skončí. Dávné předpovědi se vzácně shodly

reklama
#krimi #mafie #gangsteři #vražda

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.