Není to ani tak daleko od Prahy - jen chvíli přes hodinu autem. Pokud by se vám nechtělo zastavit poblíž - třeba v nedaleké Třemošnici a projít se po příjemné turistické stezce, je možné dojet autem až do obce Podhradí, kde se zřícenina hradu Lichnice nachází. K cíli potom bude zbývat již jen doslova několik metrů - cesta na snadno zdolatelný kopec, na jehož vrcholu lze nalézt zbytky bývalého hradu. Ten měl svým výhledem do okolí majitelům zajišťovat bezpečí a nás přesvědčí o tom, jak krásnou máme krajinu. Zřícenina je veřejnosti přístupná vždy od května do října.
"Jen" zřícenina?
Co na Lichnici uvidíme? Dnes už jde opravdu “jen” o zříceninu hradu trojúhelníkového základu. Dochovaná část věže slouží nyní jako rozhledna. Zachovaná je kromě části hradeb také vstupní brána, která dává tušit bývalou majestátnost stavby, tyčící se nad krajinou ve výšce 480 metrů nad mořem. Dobytí hradu měl kromě jeho polohy bránit i příkop z jedné strany a Lovětínská rokle ze strany druhé.
Hrad vlastnily významné rody
Při návštěvě hradu se můžeme vžít do fantazie při představě, jak význačným rodům a majitelům hrad v minulosti patřil. Jeho staviteli byl rod Ronovců, kteří jeho základní kámen položili již v roce 1250. Nevedlo se jim však nijak dobře, a tak hrad v roce 1333 získal do svého majetku Jan Lucemburský, o sedmnáct let později dokonce připadl Karlu IV., aby se o dalších sedmnáct let později (1377) stal věnným hradem českých královen. Hrad poté měnil svoje majitele ještě mnohokrát, mezi ty nejznámější patří například císař Ferdinand II., který ale místo dalšího zvelebování Lichnice vydal příkaz k jejímu zboření. K tomu sice nakonec nedošlo, ale hrad od té doby jen pustl a postupně se rozpadal. Stavba to byla přitom velmi důkladná a dobře propočítaná. O jejích kvalitách svědčí skutečnost, že nepodlehla ani ročnímu obléhání husity, kteří svoji snahu o dobytí Lichnice nakonec raději vzdali.
Najdete poklad právě vy?
Když už tady budete, mohli byste se pokusit najít tajnou chodbu, o níž vypravuje jedna z místních pověstí. Podle vyprávění vede do podhradí a díky ní se při dobytí hradu zachránily dcery rytíře, který na Lichnici v té době žil. Lidé z vesnice dívky zachránili a výměnou za tři mošny jim darovali staré oblečení, v němž byly od vesničanů k nerozeznání. Na hradě však podle vyprávění sester zůstal tajemný poklad, hlídaný strašným černým psem. Lidé se po dlouhou dobu báli poklad hledat v hrůze před možným nebezpečím. Později se přece jen několik odvážlivců našlo, nikdo se však nevrátil s vytouženým bohatstvím. Cesta za dobrodružstvím vždy končila zhasnutím světla a v tajemné tmě se nikdo neodvážil déle zůstávat. Co kdyby pověstný černý pes číhal nedaleko… Ale možná budete mít štěstí právě vy.
Dolů do Lovětínské rokle
Pro fyzicky zdatnější návštěvníky nabízejí Železné hory nespočet turistických tras, z nichž mnohé samozřejmě vedou právě kolem dominanty kraje, tedy zříceniny Lichnice. Například červená značka nás dovede od hradu přes Rudov na Krkaňku, cestou můžeme navštívit také pověstmi opředenou vyhlídku Dívčí kámen a jakmile se dostaneme k Lovětínskému rybníku, určitě bychom neměli zapomenout odbočit po zelené značce do Míčova a později po žluté do Lovětínské rokle, asi půl druhého kilometru dlouhého údolí, lemovaného strmými srázy.
Rokle navozuje velmi zvláštní, ale nikoliv stísňující pocity, mnozí turisté vyprávějí, že se zde i přes jistou strašidelnost místa kupodivu cítili velmi příjemně a bezpečně. Do reality se pak návštěvníci vracejí odpočinutí a s novou energií. Najdeme zde také zajímavý geologický útvar - tak zvanou kamennou řeku a pro milovníky fauny bude jistě radostným zjištěním, že v Lovětínském potoce, který roklí protéká, možná uvidí i mloka skvrnitého.
Trocha poučení na závěr
Pokud bychom pokračovali po žluté značce, přijdeme až do Prachovic, vzdálených od Lichnice vzdušnou čarou jen přibližně tři kilometry. Celá cesta, stejně jako příroda Železných hor, je ideálním cílem víkendového výletu. Kromě příjemné procházky je zde také příležitost k poučení, podél zmíněné trasy vede část naučné stezky Historie vápenictví. Pokud bychom ji chtěli projít celou, museli bychom začít v Berlově vápence v Závratci a přes Prachovice, Vápenný Podol, Kovářov a na Polánku. Historie vápenictví v Železných horách je velmi bohatá a také mnohé místní názvy tomu napovídají.
KAM DÁL: Slavné osobnosti s nemocnou duší. Někteří si dokonce sáhli na život
