Úspory v době karantény. Kde se Češi během nouzového stavu musí uskromnit?

Za co Češi vlastně ani nemohou utrácet?
08.04.2020 - 12:07  

Restaurace jsou zavřené, pivo se místo ze sudu servíruje doma z lahve a místo kina máme puštěnou televizi. Rok 2020 bude po celém světě spojen s pandemií koronaviru, která od základu obrátila naše životy vzhůru nohama. Mnozí se teď utápějí v nejistotě, jak lze psychicky, ale také ekonomicky tento nouzový stav přežít. Ekonomika se zastavila a lidé, aniž by si to uvědomovali, už šetří svoje peníze. Karanténa často totiž nic jiného neumožňuje… 

Nad hlavou mnohých z nás se vznáší nepříjemná myšlenka o nejisté budoucnosti. Budou mé úspory v těžkých ekonomických časech stačit? Nepřijdu o své zaměstnání? Přijde mi pravidelná výplata? Dovede aktuální situace moje podnikání ke krachu? 

Současné nouzové opatření v rámci pandemie koronaviru ovlivňuje všechny vrstvy společnosti a kromě strachu o zdraví se zcela pochopitelně připojuje také obava o peníze. V době karantény lze však ušetřit, byť to v dlouhodobém kontextu neznamená spásu. Člověk má však čas si přehodnotit i to, jakým způsobem žije a kudy mu nejvíce utíkají peníze. Karanténa tak může být nová příležitost k ekonomicky hodnotnému plánu do budoucnosti. 

Cestování

Vzhledem k tomu, že se jedná o globální pandemii, je tedy pravděpodobné, že dovolená bude minimálně letos poněkud skromnějšího charakteru. Zatím uzavřené hranice republiky a nouzový stav, který souvisí s omezením volného pohybu a shromažďováním lidí, ani nějaké cesty do ciziny či po republice neumožňuje. 

Když člověk většinu času zůstává doma, přirozeně se uskromní se spotřebou pohonných hmot. Cesta do práce, z práce, výlet po České republice či dovolená v horském středisku. To všechno jde stranou. Jedná se tak o měsíční úspory v hodnotách několika tisíc. Někdo za jeden měsíc utratí 1 500 Kč, další cestováním v autě ztratí klidně i 10 tisíc Kč. Vždy záleží na několika proměnných. Jak daleko dojíždíte do práce, kam vozíte děti do školy či jak často jezdíte automobilem na výlety. 

Omezení v cestování tak generuje ušetřené peníze. Ne všichni však pracují z domova a obchody jsou v docházkové vzdálenosti. Rozpočtově velmi nákladná kategorie je samozřejmě dovolená. Ohledně cestování do zahraničí budeme všichni s očekáváním sledovat vývoj pravidel určených státem, ale také způsob, jakým se v zahraničí budou s pandemií koronaviru vypořádávat. 

Léto však Češi pravděpodobně budou trávit na svém území. Náklady za letenky půjdou stranou, ubytování a stravování během dovolených budeme s velkou pravděpodobností utrácet také na půdě České republiky. O tom, jak okolnosti ovlivní období letních dovolených, se teprve ukáže. Lidé po těžkých časech, kdy jim byl příjem omezen na minimum, budou často volit úspornější režim, i kdyby byly hranice naplno otevřeny. 

Hospoda, kultura a restaurace

Velký díl našich nákladů je spojen se stravováním a volným časem, stráveným u nějakého dobře vychlazeného nápoje. Čech, to je hlavně milovník a častý konzument piva. Hospody však v současné chvíli zejí prázdnotou. Češi průměrně za alkoholické nápoje utratí až 3,5 % ze svého příjmu. 

Člověk může pochopitelně namítnout, že alkohol lze konzumovat i v domácnosti, ale svůdné prostředí společnosti většinou nutí člověka utrácet. Být sám doma s lahví alkoholu už je přece jenom na hraně alkoholismu. Jít po práci „na jedno” se většinou v dobrém rozmaru promění na tři. Při ceně piva kolem 30 Kč a návštěvě hospody třikrát týdně se bavíme tady o útratě okolo 300 korun týdně. 

Stejně tak se současná situace promítá do ušetřených peněz za návštěvu restaurací. Samozřejmě i dnes je možné si nechat dovézt jídlo až do domu a restaurace se díky tomuto principu take away drží zuby nehty nad vodou. Většina občanů však tráví čas doma a vaří ze surovin, které nakupuje ve velkém v supermarketech. Tato položka je kromě pravidelných účtů za elektřinu, plyn a nájem asi největší částkou v současné nouzové situaci. 

Lidé si dělají zásoby a čas trávený doma pochopitelně svádí k mlsání. Omezení shromažďování má totiž zásadní vliv i na sportovní aktivitu. Člověk je tak odkázán na samostatné cvičení. Lidé často volí např. běhání i s rouškou. 

Další položky, kde člověk šetří, je samozřejmě kultura. Vzhledem k tomu, že jsou zavřená kina, divadla, hudební sály a galerie, není možné za tyto volnočasové aktivity utrácet peníze. Za kulturu průměrná domácnost utratí 12 tisíc korun za rok. To znamená minimálně jeden tisíc korun za měsíc.

Až s odstupem času bude možná zhodnotit, jak jsme si jako jednotlivci, rodiny a důchodci rozpočtově vedli. Kde nejvíce se ušetřilo a jaké jsou finanční rezervy v době krize. Budoucnost nás totiž s velkou pravděpodobností znovu prověří a je dobré být připraven. 

KAM DÁL: Když peníze utíkají během spánku. Ušetřete spotřebu energie i v ložnici.