Uchovejme jim životní příběh ve vzpomínkové krabici

Ohrožení Alzheimerem by se měli dívat na televizi co nejméně
 

Možná bychom měli přesně toto připravit nejen pro ně, ale také – pokud budeme mít to štěstí a podaří se nám uchovat si zdravou mysl až do konce – i pro vnoučata. 

Alzheimerova nemoc narušuje činnost mozku, takže dochází k oslabování myšlení, paměti a úsudku. Nemocný si obvykle pamatuje, co se stalo kdysi v jeho mládí, ale zapomene, co se dělo před pár minutami. Tento typ postupující demence vede až k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka a později se odráží také v nesprávných funkcích celého organismu.

(Je dobré vědět, co je prevencí nemoci: Nenecháme mozek zlenivět a Mozek odhaluje svá největší tajemství)

Projevy onemocnění

Mezi průvodní projevy choroby patří především ztráta paměti a návyků, vyhasínání osobnosti, neschopnost komunikace a vyjádření svých potřeb, svalová atrofie a nepřiměřené hubnutí, ztráta pohyblivosti a koordinace pohybů, ztráta časové a místní orientace. Postupně vede až k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

(Přečtěte si: Zloděj paměti se jmenuje Alzheimer)

Vzpomínková krabice

Dřevčičký Park U Brandýsa nad Labem je domov se zvláštním režimem, kde žijí nemocní s Alzheimerovou chorobou. Personál domova chce od klientů a jejich příbuzných tzv. vzpomínkovou krabici. Měly by v ní být oblíbené drobné předměty, fotografie, vysvědčení, medaile, bižuterie, dopisy, kresby a dárečky od vnoučat a třeba oblíbený parfém – zkrátka věci, které jim budou připomínat jednotlivé etapy života a kterými se mohou zabavit. Je to důležité pro tzv. reminiscenční terapii.

Vzpomínková krabice

(Tato nemoc není jen beznaděj, čtěte: I přes vážnou nemoc dokázala zachránit život)

Životní příběh

Personál domovů pro pacienty s Alzheimerem nezná a ani nemůže znát životní příběh svých klientů, a tak si obvykle přeje, aby jej pro ně jejich příbuzní sepsali. Neměl by to být životopis, ale vystižení okamžiků, které byly pro toho konkrétního pacienta důležité od dětství až po současnost: oblíbené trávení prázdnin, škola, seznámení s manželem, nejlepší přátelé, trávení volného času, zajímavé dovolené…

(Čtěte: Život s Alzheimerem a možnosti péče)

Mám přítelkyni, která několikrát týdně jezdí za maminkou do Kouřimi, kde ji má v péči tamní ústav. Povídá si s ní, zpívají si, vezme ji na kafíčko a zákusek do cukrárny a na procházku do parku. Při odjezdu je její smutek je mnohem větší než ten, který vidí v očích své maminky. A nebude to jinak, psychická zátěž pro rodinu pacientů je větší než pro ty, které nemoc postihla…

K dispozici už jsou léky, které sice nedokážou nemoc vyléčit, ale – pokud jsou podány včas – umějí ji výrazně zpomalit.