Osmiletá Nikol: Koronavirus je nemoc, která zabíji lidi a je hodně nebezpečná. Jak vidí covid-19 děti?

Kolik toho děti vědí o koronaviru? Mnozí dospělí by se mohli stydět...
06.10.2020 - 08:30  

Koronavirus je všudypřítomný a nevnímají jej jen dospělí, ale i děti. Co o něm ale vlastně vědí? Nejsou zbytečně vyděšené a vědí, jak se mají chovat? Na to jsme se zeptali dětí z prvního i druhého stupně základní školy…

V malé anketě jsme hovořili s dětmi z druhé, šesté a deváté třídy. Jak vidí nebezpečí choroby, kterou pořád ještě tak docela neznáme? Děti - i ty z prvních a druhých tříd dobře vědí, že koronavirus je nemoc, která tady dřív nebyla.

Nikol se covidu nebojí

Druhačka Nikol má jasno. „Je to nemoc, která zabíji lidi a je hodně nebezpečná. Máme nosit roušky a desinfikovat si ruce. Ve škole máme strojky na desinfekci v jídelně, před vchodem a u tělocvičny. S paní učitelkou o tom mluvíme v českém jazyce, já se ale nebojím, že jí dostanu, protože je ta nemoc nebezpečná hlavně pro staré lidi. Hodně nemocní lidé jsou v nemocnici a ti, kteří koronavirus chytli a je jim dobře, jsou v karanténě. Taky kvůli té nemoci nesmíme ve škole zpívat a cvičit, chodíme jenom na procházky.“

Šimon ví, jak se správně chránit

Šimon chodí do šesté třídy a je vidět, že i tady se koronaviru věnují často. „Je to virové onemocnění, který se přenáší kapénkami - třeba kýcháním nebo kašláním. Koronavirus sem přišel z Číny a teď je na celém světě. Můžeme se proti němu bránit nošením roušek, respirátorů nebo štítů, dodržovat dvoumetrové rozestupy a desinfikovat si ruce. Je nebezpečný hlavně pro starší lidi a pro nemocné. Pro děti tolik nebezpečný není, ale já vlastně nevím, jestli se ho bojím nebo ne, mám to tak napůl. Do větší skupiny lidí ale raději nechodím. Bavíme se o něm ve škole, ale jen s učiteli, třeba o přestávkách se o tom nebavíme vůbec,“ zhodnotil jedenáctiletý Šimon. Z jeho popisu je tedy jasné, že jak v rodině, tak i ve škole se děti dozvídají poměrně hodně informací.

Eliška má s covidem-19 zkušenost

Eliška chodí do deváté třídy a v rodině se setkala hned se dvěma případy koronaviru. „O koronaviru toho vím bohužel docela hodně, protože jsme museli být všichni v karanténě. Dostala ho moje starší sestra, která je těhotná, takže se to hodně řešilo, ale naštěstí se snad nic nestalo ani jí ani miminu. Musí ale pořád chodit na další vyšetření. Koronavirus chytil i táta a ten byl dokonce v nemocnici a vypadalo to s ním špatně. Má cukrovku a to je prý velká přítěž. Už je zase doma, ale dodneška ho pořád bolí záda.

"Na vakcínu bych nespěchala"

Já se sama covidu nebojím, nepatřím snad do žádné rizikové skupiny. Stejně si ale pořád myji ruce a všude nosím desinfekci,“ prozradila Eliška, která míří na střední zdravotní školu. I proto se o nemoc zajímá možná víc než mnozí její vrstevníci. „Hodně se teď mluví o vývoji vakcíny, ale já se bojím toho, že když se na to bude hodně spěchat, může se stát, že nebude tak dobře otestovaná a přijdou problémy. Třeba ne teď, ale mohou se projevit i za několik let. Hodně jsem četla o lécích, které se před lety normálně používaly, ale nebyly dost vyzkoušené. Braly je i těhotné ženy a pak se jim rodily postižené děti. Toho bych se bála a jsem ráda, že sestra nemusela žádný nový lék užívat,” vysvětlila budoucí zdravotní sestřička nebo snad dokonce lékařka.

Roušky jsou otázkou ohleduplnosti

Pro Elišku je nošení roušek absolutní samozřejmostí. „Roušku nosím nejenom tam, kde je to povinné, ale i doma, když přijde na návštěvu sestra nebo když jedeme k babičce. Dělají to tak i moji rodiče a mladší bráška, protože i když jsme všichni otestovaní, tak víme, že jsme neměli koronavirus ve chvíli, kdy nám brali vzorky. To ale neznamená, že jsme ho potom nechytili. Proto jsme se s rodiči dohodli, že i když je táta už zdravý, budeme tohle dodržovat, abychom třeba nenakazili babičku. Když jsme ale doma sami, tak roušky samozřejmě nenosíme,“ doplnila Eliška s úsměvem.

Jak jsou na tom vaše děti? 

Děti tedy o koronaviru vědí hodně, ale přehnaně se ho nebojí. Jak je vidět, nedělá jim problémy dodržovat daná pravidla, pokud jsou k tomu vedeni v rodině i ve škole. Jak jsou na tom vaše děti? A jste i vy sami ochotni dodržovat základní “covidové zákony”?

KAM DÁL Vladislav Vančura: spokojený život přerušila válka. Gestapo ho odvleklo od práce a poslední věta zůstala rozepsaná.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru