Češi jsou skvělí flákači: Mají další rekordní účet za nicnedělání v práci

Zaměstnanci na počítačích a mobilech promrhají 65 minut denně, což je o 4 minuty více než předchozí rok. Převedeno do průměrné hrubé mzdy zaměstnance zaměstnavatel denně tratil 192 korun za to, že si zaměstnanec nakoupil on-line nebo se pobavil s přáteli na sociálních sítích. Jak to, že jsou Češi takoví flákači?

26.06.2018 - 14:30  
Sociální sítě jsou velmi oblíbenou "mimopracovní" činností
Zobrazit fotogalerii (3)

Promrhaného pracovního času však může být výrazně více, protože analýza společnosti truconneXion se zabývá pouze mimopracovní činností na firemních počítačích a mobilních telefonech.

"Nepracovní činnost se přesunula na chytré telefony, které umějí totéž co počítače, ale flákání se na nich dá lépe skrýt před nadřízenými. Elektronická zahálka stojí firmy v přepočtu na jednoho zaměstnance měsíčně 3 995 Kč, což v celoročním úhrnu představuje 47 994 Kč," shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil, manažer ze zmíněné společnosti, která firmám pomáhá bránit se proti zneužívání informačních technologií a zjišťovat, jak je zaměstnanci reálně využívají.

Nejčastěji zahálí na sociálních sítích, čtením zpráv, soukromou on-line komunikací a nákupy. Firmy mohou i po startu GDPR monitorovat zaměstnance, jak využívají počítače. Zjišťování obsahu komunikace, např. e-mailů, je ale obhajitelné jen v mimořádných případech.

Více než měsíční dovolená

V průměru si tak každoročně administrativní zaměstnanec udělá bez svolení zaměstnavatele více než měsíční placenou dovolenou. Ztráta zaměstnavatelů se navíc každoročně zvyšuje až o více než 10 procent zejména kvůli rostoucím mzdám, ale i větší závislosti lidí na mobilních telefonech.

"Nejčastěji lidé zneužívají svůj pracovní čas na sociálních sítích, zpravodajských portálech, soukromou komunikací a nákupy. Je patrná i závislost lidí na sociálních sítích a potřebě být neustále on-line," dodává Martin Hnízdil. Tato analýza se provádí už devátým rokem. Měření se zaměřuje na administrativní profese, tedy tam, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.

Komunikaci skoro nelze monitorovat

Monitoring zaměstnanců je možný i po startu legislativy na ochranu osobních dat (GDPR), pokud existuje oprávněný zájem. "Firmy nyní musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků," shrnul Jan Tomíšek, expert na ochranu osobních údajů a soukromí z advokátní kanceláře Rowan Legal.

V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. "Jedině monitoringem lze zabránit svévolnému stažení zavirovaného softwaru či pirátských kopií hudby a filmů, které mohou firmu kriminalizovat z pohledu autorských práv. Schopnost prokázat, jaký uživatel se dopustil například stažení nelegálního softwaru nebo hudby, je žádoucí," doplnil Martin Hnízdil.

Zaměstnanci promrhají na počítačích a mobilech 65 minut denně. Připraví tak každoročně zaměstnavatele o jeden měsíc práce.

Zásah do soukromí

Možný je rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití. Těžko obhajitelné by ale bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů.

"Zde už by se jednalo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí," uzavírá expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník·Nigrini·Kipiel.

Odměna za doporučení zájemce o práci. Kdy vyplatí referenční bonus? Čtěte zde.