Veganství jako psychický problém? Ještě před pár lety šlo o poruchu příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy patří mezi psychická onemocnění, jež dokážou člověka hodně potrápit. Kvůli mentální anorexii může pacient skončit až v nemocnici, nebo dokonce na následky podvýživy umřít. Věděli jste, že ještě před 20 lety patřilo mezi psychická onemocnění také veganství?

22.05.2019 - 11:00  
Ještě před 20 lety bylo veganství psychickou poruchou
Zobrazit fotogalerii (3)

Co je to veganství

Jestliže odmítáte konzumovat vše, co pochází ze zvířat, a zároveň ani nevyužíváte žádný ze živočišných výrobků - například kožené oblečení, pak se pravděpodobně hlásíte k veganům. Ještě v roce 1999 se na veganství nahlíželo podle Mezinárodní klasifikace nemocí jako na psychickou poruchu, jež patří svou podstatou do poruch příjmu potravy.

Dnes už nejste psychicky nemocní, jestliže se rozhodnete vyloučit ze své stravy masné výrobky, vejce nebo mléko. Od roku 2010 je dokonce patrný zvýšený zájem o veganství mezi lidmi. S tímto souvisí také rostoucí počet obchodů a restaurací určených pro vegany a potravinových výrobků, jež si vegani mohou zakoupit jako náhražku masa.

Někteří vegani odmítají jíst nebo používat také to, co nějak souvisí s hmyzem - tedy med nebo hedvábí.

Je veganství zdravé?

K veganství se většinou uchylují ti, kteří z etických nebo filozofických důvodů nechtějí konzumovat nic živočišného. Na své rozhodnutí mají plné právo, otázkou však je, zdali je čistě rostlinná strava pro lidský organismus natolik zdravá, že mu poskytuje všechny potřebné živiny. Minimálně tedy ženy v těhotenství nebo děti a mládež ve vývinu by na veganství měly raději zapomenout, i když některé studie tvrdí, že správná rostlinná strava je nutričně vhodná, zdravá a bezpečná pro všechny životní fáze, včetně těhotenství. Bohužel pro podobná tvrzení neexistuje dostatek studií, které by potvrdily jeho pravdivost.

Vědecká obec je navíc toho názoru, že pro lidský organismus je dobré všechny živiny přijímat raději přirozenou formou v pestré stravě než umělým zpracováním v podobě potravinových doplňků. Což může být problémem hlavně u vitamínu B12, jenž je obsažený pouze v živočišných produktech - ve vejcích, mléce, sýrech, mase a vnitřnostech. Přitom žádný rostlinný zdroj vitamínu B12 (mořské řasy nebo tempeh) není natolik dostatečný, aby mohl ten živočišný plně nahradit. Za této situace jsou vegani a veganky odkázáni pouze na přijímání vitamínu B12 z doplňků stravy.

Správně sestavená veganská strava by měla obsahovat hlavně dostatek vitamínu B12, D, jódu, selenu, vápníku a omega-3 mastných kyselin. Díky nízkému obsahu nasycených tuků a cholesterolu a vysokému obsahu vlákniny, bílkovin, železa, vápníku a dalších důležitých minerálů může mít veganská strava zdravotní výhody oproti stravě obsahující i živočišnou složku, což je ostatně i jeden z důvodů, proč jí propadá tolik lidí. Omezuje riziko vzniku civilizačních chorob - cukrovky, obezity nebo nemocí srdce.

Projevy nedostatku vitamínu

Hlavním projevem nedostatku vitamínu B12 neboli kobalaminu je chudokrevnost, hubnutí, zhoršením paměti nebo duševní výkonnosti a třes končetin. Správným přísunem potřebného množství zmíněného vitamínu do organismu se zlepšuje paměť, dochází k podpoře koncentrace a snížení rizika vzniku srdečních chorob. Je-li veganka těhotná, existuje vysoká pravděpodobnost předčasného porodu nebo narození novorozence s nízkou porodní hmotností. Současně s tímto souvisí také negativní vliv veganské stravy na nastávající matku a vývoj jejího plodu.