V neurologii se nejčastěji setkáváme v souvislosti s nedostatečným množstvím magnézia s termínem latentní tetanie. Jedná se o stav způsobený zejména nedostatkem hořčíku a častěji jsou postiženy ženy než muži, nejvíce mezi dvaceti a třiceti lety. Na vině je chronický stres. Znamená nedostatečný příjem magnézia, dále pak uvolňuje katecholaminy, což vede ke zvýšenému vylučování hořčíku močí.
Nejen úzkost, nespavost a únava…
Tyto tři klinické příznaky jsou u lidí, kterým chybí hořčík, nejtypičtější. Nejsou však zdaleka jediné. "V praxi se můžeme setkávat s celou řadou různorodých symptomů. Mezi další nejčastější patří mravenčení, svědění, trnutí v oblasti rtů, jazyka, brnění nebo mravenčení prstů, chodidel. Jiné příznaky mohou napodobovat srdeční nebo plicní onemocnění, jedná se například o pocity bušení, přeskakování či zastavování srdeční aktivity, svírání na hrudníku. Mohou se také přidávat bolesti hlavy a závratě," tvrdí doktor Juraj Serafin.
V těchto případech nestačí saturovat organismus jen hořčíkem a je potřeba doplnit léčbu antidepresivy, anxiolytiky (léky proti úzkosti), případně je na místě pomoc psychologa nebo i psychiatra.
Jak probíhá diagnostika?
Ačkoliv mohou být některé příznaky tetanie velmi nepříjemné a mohou působit až dramaticky, člověk není kvůli tomu ohrožen na životě. "Tetanii lze diagnostikovat běžným neurologickým vyšetřením, kdy je vybaven tzv. pozitivní Chvostkův příznak, což je záškub svalů obličeje při poklepu kladívkem na tvář před čelistním kloubem v místě, kde probíhá obličejový nerv. Odpovědí je pohyb ústního koutku na straně poklepu," vysvětluje odborník.
Dále jsou to zvýšené reflexy na končetinách, případně i pozitivní Lustův příznak (poklep na společný lýtkový nerv) vyvolá odtažení nohy od osy těla. Běžně prováděné vyšetření magnézia v krvi nemá v žádném případě vypovídající hodnotu o jeho obsahu v organismu. Jedná se totiž o stanovení sérového magnézia.
Jde tedy o zjišťování hladiny mimobuněčného hořčíku, která je v séru velmi stabilní a udržuje se ve fyziologických hodnotách. To je odpověď pro všechny, kteří se ptají, jak je možné, že mají tetanii, když mají hořčíku v krvi dost. Spolehlivější metodou je vyšetřování magnézia uvnitř buňky, konkrétně v červených krvinkách. Ukazuje totiž na koncentraci hořčíku v buňce.
Možné jiné onemocnění
Z diferenciálně diagnostických důvodů, odlišení od jiných nemocí, které mají podobné projevy jako tetanie, se indikují další vyšetření. Při podezření na postižení periferních nervů, jako je například syndrom karpálního tunelu nebo onemocnění nervů na dolních končetinách, takzvanou polyneuropatii, se doplňuje také elektromyografie - EMG, která rovněž může potvrdit i tetanii.
"Některé příznaky můžou signalizovat i možné demyelinizační onemocnění CNS typu roztroušené sklerózy, poté je nutné doplnit MRI mozku, lumbální punkci a podobně. Každý případ je svým způsobem jiný, a proto vyžaduje zcela individuální diagnostický a léčebný postup," dodává lékař.
Jak řešit nedostatek hořčíku?
Hořčík je samozřejmě potřeba tělu dodávat. Můžeme se zaměřit na konzumaci jeho přirozených zdrojů, jakými jsou např. krevety, garnáty, ryby, ovesné vločky, naklíčená pšenice, otruby, čokoláda, fazole, hrách, ořechy, mandle, slunečnice, meruňky, banány a další. Obsah důležitých minerálů a vitamínů v potravinách je samozřejmě závislý na podmínkách, ve kterých zrají. V současné době chemií změněné podmínky pro jejich pěstování k jejich kvalitě příliš nepřispívají.
"Optimální je doplňovat hořčík ve formě rozpustného prášku. Jestliže však vaše tělo tuto formu špatně vstřebává, nabízí se na trhu jiné preparáty, které již mají ale jiné složení i jinou vstřebatelnost. V některých stavech je potřeba aplikovat magnézium parenterálně, injekcemi. To je především vhodné u akutních stavů, jako jsou tetanický nebo migrenózní záchvat," má jasno doktor Serafin.
Na léčbu magnéziem reagují pozitivně i pacienti s jinými neurologickými nemocemi projevujícími se paresteziemi či křečemi, jak již byl zmíněn syndrom karpálního tunelu či polyneuropatie dolních končetin, při kořenovém dráždění u onemocnění páteře až po stavy po mozkových příhodách či při roztroušené skleróze.
KAM DÁL: Meduňka lékařská: Bylinka, po které budete spát jako nemluvňata, toho dokáže mnohem více.
