Důstojný důchod, nebo almužna? Živnostníci často netuší, že je čeká stáří v bídě

Dlouhá léta podnikal a důchod dostal jen minimální. Co dělat, aby to tak nebylo?
Zobrazit fotogalerii (3)
17.08.2020 - 18:20  

 

Mnozí podnikatelé a živnostníci si myslí, jak vyzrají na systém, když budou odvádět co nejnižší (ideálně žádné) daně a pouze základní výši na zdravotní a sociální pojištění. Ono je to sice hezké, ale - jak se říká - všeho do času. Také jednou přijde chvíle, kdy bude čas odejít do důchodu, a v takovém případě půjde o opravdu skromné žití.

Pokud chtějí podnikatelé a živnostníci ušetřit na odvodech státu, musí se ale na druhou stranu velmi dobře a hlavně sami připravovat na období, které se jednou neodvratně přihlásí, tedy na stáří. Protože důchod, který při takovém uvažování dostanou, bude spíše almužnou než částkou k důstojnému životu. Proč tomu tak je?

Těšíte se na důchod? Připravujte se

Osoby samostatně výdělečně činné (tedy OSVČ) si mohou poměrně snadno spočítat, jaký důchod je čeká, když se v době, kdy ještě pracují, budou snažit ušetřit každou korunu. Ti, kteří si totiž platí pouze minimální měsíční zálohy, nemohou počítat se státním důchodem vyšším než deset tisíc korun. Mnohdy ale nedosáhne ani devíti tisíc. Jak je to možné?

Jednou se to obrátí

Ono to zase tak složité není. Jde o to, že jak daně, tak ale i další povinné odvody, respektive jejich výše, se odvíjí od výše příjmu za dané období. Pokud se tedy budou OSVČ téměř jakýmkoliv způsobem snažit snížit daňový základ, bude to pro úřady jednoznačný signál, že vydělává jen pakatel. A protože se výše důchodu odvíjí od výše předchozích příjmů, z logiky věci vyplývá, že čím více se snaží OSVČ ušetřit na státu, tím více bude stát šetřit za několik let na nich samotných. Jde o to, komu se to vlastně více vyplatí.

Několik nudných, ale důležitých pojmů

Důležitým pojmem je tak zvaný osobní vyměřovací základ, který se počítá z průměrné měsíční mzdy v odpracovaných letech. Jsou to sumy, z nichž bylo zaplaceno sociální pojištění, tedy nikoliv příjem, ale vykázaný zisk. A opět jsme u toho - čím vyšší úlevy si uplatníme, čím více nákladů ještě a ještě započítáme, tím nižší bude vyměřovací základ a samozřejmě i následný důchod.

Jak to funguje?

Představme si, že OSVČ za rok vydělá půl milionu korun. To už je poměrně slušná částka. Jenže on si samozřejmě uplatní paušální výdaje v maximální možné míře, a to je 60 %. Rázem se tato částka smrskne na zbylých 40 %, což je 200 000 daňového základu. Ale ani to ještě není konec. Vyměřovací základ totiž tvoří pouhou polovinu základu daňového, tedy v našem případě jde o 100 000 korun. V přepočtu na 12 měsíců se tak snadno může každý přesvědčit, jak málo toho v očích úřadu živnostník nebo podnikatel svojí činností získal, a podle toho mu také bude vypočten důchod.

Je možné se připravit

Zdá se, že každý živnostník musí jít po odchodu do důchodu žebrotou. Ono to tak ale není, jen je třeba proti nízkému důchodu bojovat s dostatečným předstihem. Odborníci na finanční zajištění radí možnost zvýšit si dobrovolně vyměřovací základ, s čímž případně jistě pomůže finanční poradkyně nebo pracovníci na úřadu.

Další možností je spoléhání se na důchodové připojištění, což může být v určitých případech výhodnější. Každopádně minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění na rozumný důchod opravdu nebudou stačit a připravit se dobrovolně o peníze na stáří není příliš prozíravé. Každý živnostník by se tedy měl nad tímto problémem velmi dobře zamyslet a učinit potřebná opatření dříve, než bude pozdě. Protože stáří zkrátka nepočká.

Mysleme na důchod včas, abychom si jej mohli vychutnat s úsměvem.