Vypořádání společného jmění manželů v oddlužení

Jak mohou manželé vyhlásit osobní bankrot?
  |  Komerční sdělení

Osobní bankrot kromě jednotlivců mohou vyhlásit také manželé. Pokud podali společný návrh na povolení oddlužení, mají podle insolvenčního zákona po dobu trvání insolvenčního řízení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Podmínky pro oddlužení manželů jsou velmi podobné jako při oddlužení jednotlivce, v případě společného oddlužení manželů je ale potřeba brát v potaz jeden velice důležitý institut, a tím je společné jmění manželů (dále jen „SJM“).

Společné jmění manželů

V případě SJM se dluhy jednoho z manželů dotýkají stejnou mírou i manžela druhého. Do dlužné částky jsou tedy zahrnuty nejen společné dluhy, ale také dluhy, které náleží jenom jednomu z manželů, a to jak z doby před uzavřením sňatku, tak i z dob trvání manželství.

Podle § 742 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), se může druhý z manželů následně domáhat náhrady hodnoty toho, co ze společného majetku vynaložil na výhradní majetek druhého manžela.

Podle § 398 odst. 1 insolvenčního zákona je možné oddlužení obecně provést dvěma způsoby:

  • zpeněžením majetkové podstaty,
  • plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Obsah majetkové podstaty je specifikován v § 206 insolvenčního zákona, kde jsou stanoveny věci, které do něj patří, jako jsou například peněžité prostředky, věci movité i nemovité. V zákoně je také uvedený majetek, který do majetkové podstaty nepatří, což je majetek, který není možné postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Zpeněžení majetkové podstaty

V případě prvního zmíněného způsobu oddlužení, tedy zpeněžením majetkové podstaty, je v § 408 odst. 1 IZ je výslovně stanoveno, že pokud se jedná „o oddlužení, které bylo povoleno na základě společného návrhu manželů, považuje se od okamžiku, kdy nastanou účinky schválení oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, všechen majetek těchto manželů za majetek ve společném jmění manželů, který nezaniká“. Zpeněžení se tedy podle zákona týká pouze majetku, který náleží do majetkové podstaty ke dni schválení oddlužení. Oprávnění disponovat majetkem, který manželé – ať už dohromady nebo samostatně nabyli po tomto dni, získává dlužník.

Pokud je SJM předluženo a vypořádání není možné provést, zahrnuje se (podle zákona § 274 odst. 1 IZ) celý majetek náležející do SJM manželů do majetkové podstaty. Výtěžek zpeněžení daného majetku se poté vypořádá přiměřeně podle pravidel pro vypořádání SJM (§ 736 a násl. NOZ).

Plnění splátkového kalendáře

Ani v případě oddlužení pomocí plnění splátkového kalendáře zpeněžením majetkové podstaty SJM nezaniká. Vrchní soud v Praze dále ve svém usnesení ze dne 15. 12. 2009 konstatoval, že „manžel dlužníka svým podpisem na návrhu dlužníka na povolení oddlužení dává souhlas k tomu, aby pro účely oddlužení byl použit veškerý majetek ve společném jmění jeho a dlužníka, a to včetně příjmů, které budou v budoucnu vyplaceny“. Kromě toho se dlužníkův manžel zavazuje také dostatečně spolupracovat. Spolupráce je ze strany insolvenčního správce vyžadována. Pokud manžel nepřipojí k návrhu na povolení oddlužení svůj podpis a souhlas, a to ani na výzvu soudu, soud návrh odmítne.

Co může ovlivnit průběh insolvenčního řízení?

V případě manželského svazku může dojít ke dvěma situacím, které zásadně ovlivní průběh insolvenčního řízení. Jedná se o rozvod a úmrtí jednoho z manželů. V prvním případě můžeme uvažovat o dvou možnostech:

  • ponechání manželů v jednom řízení bez ohledu na to, zda zůstávají ve svazku manželském,
  • rozdělení řízení do dvou zcela samostatných jednání.

Tady ale většinou nenastává shoda, jakým konkrétním způsobem se společnými závazky dále naložit. V tomto případě je důležité dbát zásad insolvenčního řízení obsažených v § 5 insolvenčního zákona, kdy nesmí být žádný z účastníků nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn, a mělo by se postupovat tak, aby došlo k co největšímu uspokojení věřitelů.  

Došlo-li k úmrtí jednoho z manželů, je důležité vzít v potaz to, že zemřelý ztrácí právní osobnost a z toho důvodu nemůže být logicky nadále účastníkem insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že proces oddlužení je zjevně vázán na osobu dlužníka, není ani možné, aby na místo zemřelého nastoupil jeho právní nástupce/zástupce. V právním světě ale nepanuje shoda, jak dále postupovat.

V usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 4. 2014 (ve věci vedené pod sp. zn. 2 VSOL 54/2016) je konstatováno, že s ohledem na to, že se oba manželé v rámci insolvenčního řízení považují za jednoho dlužníka a mají postavení nerozlučných společníků, pozůstalému manželovi nebrání nic v tom, aby započaté oddlužení dokončil, a to za stále stejných podmínek: „Úmrtím jednoho z manželů v době trvání účinků schváleného oddlužení se pohledávky, které byly původně pouze zemřelého manžela a které byly zahrnuty do společného splátkového kalendáře, nevylučují z uspokojení v rámci probíhajícího oddlužení. V oddlužení pokračuje nadále pozůstalý manžel, přičemž poměr, výše a další trvání stanovených měsíčních splátek zůstává beze změny.“ Vrchní soud v Olomouci má tedy za to, že při smrti jednoho z manželů dochází k přeměně na  jednoho dlužníka a v insolvenčním řízení je možné pokračovat beze změny.

Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 31. 5. 2017( č. j. 3 VSPH 743/2017) ale tvrdí, že v případě smrti jednoho z manželů musí dojít k zastavení insolvenčního řízení, a to vůči oběma: „Zanikl-li dlužník (ve smyslu manželů, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení a mají dle § 394a odst. 3 InsZ po dobu trvání insolvenčního řízení postavení nerozlučných společníků), nejsou (při absenci zákonné úpravy dalšího postupu v řízení) splněny podmínky řízení ve smyslu § 103 o.s.ř. za použití § 7 InsZ a řízení je třeba ve smyslu § 107 odst. 5 o.s.ř. zastavit.“

Z výše uvedených příkladů v judikatuře lze vidět, že v případě úmrtí jednoho z manželů neexistuje žádný jednoznačný postup. Důležité je však zmínit, že dědické řízení proběhne vždy nezávisle na insolvenčním řízení. Do řízení dědického se mohou přihlásit také věřitelé zemřelého dlužníka. Uspokojeni mohou být ale pouze v případě, jsou-li v rámci dědického řízení zjištěna nějaká aktiva. Přihlásit se mohou nejen ti věřitelé, kteří jsou přihlášeni do insolvenčního řízení, ale také ti, kteří přihlášku do insolvenčního řízení zatím nepodali.

Na koho se můžu obrátit?

V případě, že potřebujete poradit v souvislosti s oddlužením manželů, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Fabian & Partners prostřednictvím kontaktního formuláře na webu www.odborneoddluzeni.cz nebo telefonicky.