Martin Kupka (ODS)
Můj kritický postoj k celému záměru se nemění a opírá se o věcné argumenty. Pozoruji ale, že se jinak začíná chovat kraj. V současné době rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti Ministerstva pro místní rozvoj kvůli rozhodnutí Městského soudu v Praze. Ve hře je platnost původního kladného stanoviska EIA k záměru rozšířit letiště. To kladné stanovisko má ale více než 100 podmínek.
Už proto se na něj podle mého soudu jako na kladné vlastně hledět nedá. Uvidíme, jak soud rozhodne. V každém případě by muselo dojít k tzv. notifikaci všech podmínek původního stanoviska EIA. To investorovi ukládá novelizovaný zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Nedovedu si představit, jak by ministerstvo převedlo všechny ty podmínky do stavu, kdy mají být závazné a zároveň ve všech dalších správních řízeních vymahatelné a kontrolovatelné. Jsem stále pevně přesvědčený, že je záměr rozšíření letiště pro toto území nepřijatelný. Jeho klady ani vzdáleně nevyváží všechna negativa, která by přinesl.
Zdeněk Štefek (KSČM)
Máme k záměru zřídit ve Vodochodech mezinárodní letiště dlouhodobě negativní postoj a se zneklidněním sledujeme všechny veletoče a rozhodnutí. Česká republika se stala po roce 1989 v mnoha ohledech robotárnou, velkoskladem a překladištěm pro mnohé zahraniční soukromé firmy využívající levné pracovní síly a snadné obcházení některých zákonů.
K podobným záměrům, leckdy pochybných developerských a lobbistických skupin, nezřídka zastřešovaných kapitálem z neznámých zdrojů ze zahraničí, patří i vybudování mezinárodního letiště na severním okraji Prahy ve Vodochodech. V souvislosti s trvající celosvětovou ekonomickou krizí a zvyšující se nezaměstnaností u nás si plně uvědomujeme rostoucí potřeby vytváření dalších pracovních příležitostí. K tomu by však nemělo docházet na úkor devastace životního prostředí a negativním narušením života místních obyvatel.
Ztotožňujeme se s většinovým názorem obyvatel uvedené oblasti, že rozšířením provozu ve Vodochodech na přepravu a odbavení 3,5 milionu cestujících a mnoha tisíc nákladových letů ročně se naruší životní prostředí a klidný (normální) život obyvatel v oblasti. Jsme pouze pro zachování funkčního regionálního letiště. Žádná finanční kompenzace nemůže nahradit nenávratně zničené životní prostředí, neprodejnost nemovitostí v regionu a zhoršený zdravotní stav obyvatel. Podpoříme i případnou stížnost obyvatel k Evropské komisi.
To, co bychom podpořili, a to také podporujeme, je spolupráce našich středních škol (včetně leteckých) s podniky v oblasti leteckého průmyslu, pokračující rozvoj vědy a výzkumu a výroby v oblasti letectví, hledání partnerů (např. v Číně). Tak, abychom získávali nejen nová pracovní místa, ale i kvalifikovanou a odbornou pracovní sílu.
Petr Tiso (TOP 09)
Jako nový politik, který na začátku problému s letištěm Vodochody nebyl, a neměl tudíž možnost do dění jakkoli zasáhnout, k tomu mohu dát jen svůj krátký komentář, alespoň takto ex post.
Letiště je vždy kontroverzní projekt, který má negativní vliv na životní prostředí, především zatěžuje lidi v okolí hlukem, intenzivní dopravou apod. Na druhé straně je však letecká doprava důležitá pro rozvoj daného regionu, pro cestovní ruch a business. Je to prostě vždy o nějaké rovnováze, kompromisu "něco za něco".
Na úplném začátku tohoto záměru rozšíření letiště Vodochody měly zaznít naprosto klíčové otázky: Potřebuje vůbec region střední Čechy kvůli svému rozvoji a konkurenceschopnosti zvýšit své kapacity pro leteckou dopravu? Pokud by odpověď zněla "ne, nepotřebuje", pak je privátní projekt Letiště Vodochody kvůli negativnímu vlivu na životní prostředí v rozporu se zájmem kraje.
Pokud by odpověď na otázku byla: "ano, nezbytně potřebuje", pak se nabízí další legitimní otázka: Nebylo by mnohem vhodnější řešit rozšíření dopravní kapacity v rámci již existujícího mezinárodního letiště v Ruzyni a zároveň prioritně konečně vyřešit rychlou kolejovou dopravu z tohoto letiště do centra Prahy? Nevím, zda lidé z ČSSD a KSČM ve vedení kraje na tyto zásadní otázky požadovali jasné odpovědi, nevím ani to, zda postupovali v rámci procesu konkrétního projektu Letiště Vodochody vždy důsledně, zda dostatečně komunikovali s obcemi a lidmi potenciálně ohroženými hlukovou a dopravní zátěží.
Ptáte se mě ve velmi pokročilé chvíli, kdy už mají záležitost v ruce soudy, konkrétně rozhoduje Nejvyšší správní soud. Tak daleko se záležitost rozšíření letiště dostala. Jak známo, soudní moc je u nás oddělena od výkonné, chcete-li politické. Ať se nám jakákoli rozhodnutí soudu líbí, nebo ne, musíme je respektovat všichni, včetně politiků. Zmíněné otázky jsou ale stále na stole. Pokud bych byl ve vedení kraje a měl jasné odpovědi, ze kterých by vyplývalo, že rozšíření letiště Vodochody není pro rozvoj kraje vůbec třeba, jistě bych hledal cesty, jak ještě do procesu z pozice kraje v zájmu ochrany životního prostředí v dalších fázích zasáhnout.
Miloš Petera (ČSSD)
Současný hejtman Pejtman Petera stojí v této záležitosti na straně zainteresovaných obcí a rozšiřování letiště ve Vodochodech nepodporuje.
Pokud jde o soudní záležitosti, nemůžeme do nich jako kraj nijak zasahovat, ale budeme i nadále hájit naše stanovisko.
František Kopřiva (lídr kandidátky Pirátů)
Lidé z mnoha dotčených obcí se v referendech vyjádřili, že si rozšíření letiště nepřejí. Navíc panuje podezření, že studie České informační agentury životního prostředí je chybná. Ministerstvo životního prostředí dokonce v souvislosti s tímto případem podalo kasační stížnost k NSS. Osobně bych krajskému zastupitelstvu navrhl (obdobně jako v kauze přehrady na Berounce) nechat vypracovat ještě další, nezávislou studii, která by zohlednila všechna rizika a dopady. Prostor pro vyjádření stanoviska by před zastupitelstvem měli dostat jak nezávislí experti, tak i občané, tak i zástupci firmy Letiště Vodochody. Dokud by tyto podmínky nebyly splněny, Piráti by podnikli veškeré dostupné kroky, aby rozšíření letiště prozatím neproběhlo.
