Atom muzeum: Výstava v podzemí sovětských bunkrů mapuje atomový program

V podzemí bývalých sovětských kasáren byl utajovaný objekt, kde se měly nacházet jaderné hlavice. Bunkr je nyní muzeem a můžete jej navštívit
Zobrazit fotogalerii (30)
29.12.2017 - 14:00   |  

Za minulého režimu to byl jeden z nejtajnějších vojenských objektů na území tehdejšího Československa. Řeč je o bývalých sovětských kasárnách v Brdech na pomezí Příbramska a Plzeňska poblíž osady Míšov. Podzemní bunkry, které byly určeny k uložení jaderných hlavic, má pronajaté Nadace Železné opony a vzniklo tam unikátní Atom muzeum Javor 51. Co vše tam můžete vidět a byly tam skutečně jaderné hlavice?

Když v minulém století zuřila studená válka mezi USA a Sovětským svazem, mocnosti se předháněly ve zbrojení, bylo tohle místo nejstřeženějším prostorem v zemi. Bunkry byly součástí rozsáhlejšího areálu sovětských kasáren, ale byly oddělené. Dovnitř se jen tak někdo nedostal, a to ani nejvyšší šarže sovětských vojáků ze sousedních kasáren.

Vstup chrání šestitunová vrata

Nadace Železná opona vybudovala v areálu Atom muzeum Javor 51 a otevřela ho v roce 2013. Muzeum, tedy jeden z podzemních krytů, obsahuje hlavní manipulační halu se čtyřmi 6,5 tuny těžkými vraty, dvěma jeřáby a další technikou včetně artefaktů, které tu jsou vystaveny. Z haly hlavice putovaly do čtyř samostatných kójí pro dvacet kontejnerů pro jaderné hlavice. I když se po odsunu sovětských vojsk provádělo měření radioaktivity, nebylo nic naměřeno. Takže se nedá říci, zda tam hlavice někdy uloženy byly, nebo ne.

Těžké vozy tehdy jezdily po okolí

Pamětníci z okolí kasáren ale tvrdí, že po nocích byly slyšet těžké vojenské vozy. Zda měly naložené hlavice, ale nikdo nemůže potvrdit. Někteří tvrdí, že tam hlavice byly uložené jen tehdy, když se vyhrotila situace ve světě. Návštěvník muzea se podívá přímo do podzemí jednoho z bunkrů, kde se v jednotlivých kójích na zavěšených panelech může seznámit se sovětským vojenským jaderným programem, v dalších nahlédne do historie amerického jaderného programu a jinde se seznámí s mírovým využitím jádra v jaderných elektrárnách Temelín, ve světě a najde tu také fakta o černobylské tragédii.

Sovětská vojska opustila objekt 4. července 1990. Prázdný areál byl využit v roce 1993 po rozdělení ČSFR. Národní banka zde měla uloženo několik tun starých mincí a bankovek. V únoru 2006 sem byly přemístěny ostatky 3 800 německých vojáků v kartónových truhličkách, pohřbených na našem území během druhé světové války. V roce 2010 byly přemístěny na Německý vojenský hřbitov Cheb.
V areálu pak několik let prováděli výcvik příslušníci jednotek URNA.

Naproti kójím je technické zázemí s vodním hospodářstvím, filtrace vzduchu a další technologie, které zaručovaly přežití. Vstupné do muzea je 100 korun, důchodci zaplatí polovinu a děti do 15 let mají vstup zdarma. Kdo chce fotografovat, zaplatí 100 korun a za 500 korun je umožněno natočení videozáznamu. Areál je nyní přes zimu uzavřen. Na jaře ale můžete bunkr navštívit, jen je třeba dát vědět provozovatelům třeba na webových stránkách muzea www.atommuzeum.cz.

Místo je spojené ještě s jednou nedávnou událostí a také v souvislosti s bezpečnostní situací. Nedaleko odsud je kóta 718, na mapě jako Břízkovec, kde chtěli Američané vybudovat americkou základnu s radarem jako součást protiraketové obrany.

Historie bunkrů

Vedení Sovětské armády v roce 1964 přišlo s požadavkem na vybudování utajených skladů pro jaderné hlavice. Ty měly být přesunuty při případném útoku na pojízdná odpalovací zařízení sovětské a naší armády a rovněž pro bombardovací letouny.

Plán byl následně připraven pro tři shodné komplexy, které byly v naprostém utajení budovány v letech 1966-1968 československými firmami pod krycími jmény Javor 50 - Bílina, Javor 51 - Borovno - Míšov a Javor 52 - Bělá pod Bezdězem. Stejné dva objekty byly v NDR, tři v Polsku a také po dvou v Maďarsku a Bulharsku.

V kasárnech žily stovky lidí

Každý betonový skladový bunkr má vlastní studnu s rozvodem vody, rezervní agregát a filtrace. Útvary jaderných skladů podléhaly přímo Generálnímu štábu v Moskvě. Areál v Míšově má rozlohu 150 hektarů a byl rozdělen na několik bezpečnostních zón s rozdílným režimem vstupu. Za branou do kasáren byl civilní sektor s nemocnicí, obchodem, ale i kulturním sálem včetně školy a školky. Vojáci s rodinami bydleli přímo v bytovkách. Podle doložených faktů bylo uvniř kasáren asi 300 lidí, z toho 70 sovětských vojáků. Nejstřeženější zóna s muničními sklady pro jaderné hlavice byla oddělena a obehnána dvěma ploty s nepřetržitou strážní službou se psy.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru