Příroda i alergie milionů Čechů se začínají probouzet. Pylové zpravodajství přitom získáte jedním kliknutím

Stromy začínají postupně kvést, zahrady se začínají probouzet, ale pro více jak milion a půl Čechů začíná i období alergií. Velké procento z nich trápí zejména pyl, se kterým se setkávají mnohdy i více jak šest měsíců v roce. Bez kapesníku se pak zkrátka nikdo z alergiků neobejde. Pomoci by jim mohla webová i pylová služba, která funguje už více než 25 let.

05.04.2018 - 10:30   |  
Alergie trápí rok od roku stále více Čechů
Zobrazit fotogalerii (3)

Olše, líska nebo topol. Kdo se na začátku jara neobejde většinu dne bez kapesníku, trpí zřejmě alergií na pyl jedné z těchto dřevin. Přesné informace, co právě v těchto dnech létá vzduchem, si mohou alergici ověřit na stránkách Pylové informační služby. Nejen v Česku, ale i na Slovensku funguje pod hlavičkou České iniciativy pro astma totiž už více než 25 let.

V roce 1992 založil Ondřej Rybníček Pylovou informační službu, která podává pravidelné zpravodajství na webové stránce.

Inspirace přišla ve Švédsku

Zakladatelem je pediatr a alergolog brněnské Dětské nemocnice Ondřej Rybníček. Inspiraci mu dodali i jeho zahraniční kolegové na konferenci ve Švédsku. Tehdy totiž - ještě bývalé Československo - jako jediné z účastníků nespolupracovalo s evropskými pylovými stanicemi. "Byli jsme na to ale poměrně připraveni. Mí rodiče byli botanici a já se věnoval alergologii, takže jsme to nějak dali dohromady. Následně se postupně dařily získávat nějaké finanční prostředky i lidi na provoz," říká k začátkům Ondřej Rybníček. 

Do půl hodiny se ví, co je ve vzduchu

Dnes má již pylová služba po celé republice rozmístěno celkem jedenáct lapačů pylu, které snižují obsah polétavého pylu ve vzduchu. "Funguje to na podobném principu jako vysavač. K tomu je pak k dispozici i jakási lepicí páska. Lapač nasává vzduch úzkou štěrbinou, za níž je hned otočný bubínek pokrytý páskem s lepivou vrstvou. Pyl se pak rovnoměrně nanáší na pásek. Ten se následně roztříhá a my jsme zhruba do půl hodiny schopni říci, co je právě ve vzduchu," vysvětluje Rybníček.

Období květu rostlin postupuje většinou od jihu na sever. Proto je důležitá i mezinárodní spolupráce jednotlivých stanovišť.

Finance i důležitost spolupráce

Sběr a následnou analýzu provádí lidé na jednotlivých stanicích. Podle Ondřeje Rybníčka je ale nedostatek peněz na odměňování těchto lidí, práci tak dělají do značné míry převážně z nadšení. 

Všechny pylové stanice umí určit výskyt různých pylů ve vzduchu až zpětně. Na základě starších ročních nebo víceletých průběrů se dá však předpokládat, jaký pyl bude v konkrétní dobu obyvatele nejvíce trápit. Pylové služby navíc mezi sebou úzce spolupracují. "Víme například, že období květu jednotlivých rostlin se většinou posunuje z jihu na sever. Naše stanice jsou proto důležité i třeba pro Polsko. Ze znalostí okolních stanic se tak dá určit situace, jak to za pár dní bude asi vypadat.

Bříza v dubnu, duby v květnu

Podle Rybníčka bylo v minulosti teplejší počasí než dnes. "Břízy dnes už nekvetou v březnu, ale spíše v dubnu, duby zase v květnu. I z názvů měsíců vyplývá, že kdysi bývávalo tepleji skoro o měsíc dřív," upozorňuje lékař.

Pylové alergie nejsou pro mnoho lidí ale jen jarní obtíží, někteří totiž trpí na celou řadu pylů. "Takový člověk pak může mít problémy třeba již někdy v lednu. To se například letos začaly probouzet lísky a olše. Jeho trápení pak může skončit až někdy v září, říjnu. Takže pyl ho může trápit klidně i tři čtvrtě roku," uzavřel Ondřej Rybníček.