Brambory s minimem chemie jsou od českých pěstitelů. Proč tedy dáváme přednost těm z dovozu?

Čeští bramboráři, kteří používají minimální množství hnojiv a chemických přípravků, možná získají novou podporu. Ministerstvo zemědělství ji ještě ale musí notifikovat u Evropské komise, návrh by měl podávat až ministr v nové vládě. Proč čeští zemědělci stále bojují s nezájmem tuzemských konzumentů, čím to je?

12.06.2018 - 09:00   |  
Čeští zemědělci bohužel příliš důvodů k úsměvu nemají
Zobrazit fotogalerii (3)

Podle předsedy Českého bramborářského svazu Miloslava Chlana jsou zatím odhadované náklady 65 milionů korun ročně. Pěstitelé by chtěli české populaci vysvětlit, že české brambory, zvláště pak rané, jsou zdravé a bez stabilizátorů. Na druhou stranu nevydrží na pultech obchodů tak dlouho. Brambory se loni v ČR včetně zahrádek pěstovaly na více než 26 500 hektarech, meziročně se výměra prakticky nezměnila.

Český statistický úřad uvádí, že v ČR předloni vzrostla spotřeba brambor na obyvatele o 4,2 procenta na 69,1 kilogramu.

V posledních letech větší podpora

Stát bramboráře kromě přímé platby na plochu podporuje například penězi pro pěstitele citlivých komodit, loňská sazba pro brambory na výrobu škrobu činila 13 743 korun na hektar, pěstitelé konzumních brambor získali 4 777 korun na hektar. Na brambory tak šlo zhruba 130 milionů korun.

Další peníze poskytuje na závlahy nebo na ozdravení sadby. Podle ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) se podařilo výměru, na které se pěstuje, díky dotacím v posledních dvou letech stabilizovat.

Chlan řekl, že nová podpora by šla z evropského Programu rozvoje venkova, který český stát spolufinancuje. "Je to řízené pěstování brambor s minimem chemických prostředků na ochranu rostlin a minerálních hnojiv a s důrazem na ochranu životního prostředí."

České brambory jsou kvalitní

Pěstitelé pak podle něj budou schopni lépe spotřebitelům vysvětlit, že české brambory jsou kvalitní. Rozdíl je podle Chlana v tom, že brambory se nemusí pro českého spotřebitele dovážet z Egypta, Španělska nebo Maroka, ale dají se pěstovat v tuzemských podmínkách. Chtěl by také zavést marketingový fond, obdobně jako mají vinaři. Do něj by podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska přispíval stát, ale i obchodníci a producenti. K tomu by však byla nutná změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, která ještě nebyla předložena.

Jandejsek připomněl, že Češi byli ještě v 90. letech bramborářskou velmocí, pěstovali tyto hlízy na 115 000 hektarech. V ČR se už nyní podle něj používá menší množství hnojiv a pesticidů než v západních státech.

Proč jsou brambory nasládlé? Co se jim stalo a dá se tomu předejít? Čtěte zde.