Tomáš Vaněk: Proč je ANO úspěšné? Protože to není demokratická strana

Když se řekne politik, řada lidí si představí rádoby šíleně důležitou bytost oplývající veškerou moudrostí světa, která vám však ve finále neřekne vůbec nic. Z Tomáše Vaňka, který v nadcházejících volbách kandiduje za ODS ve Středočeském kraji, takový pocit nemáte. Je vidět, že jako vědecký pracovník akademie věd nad věcmi přemýšlí a nechce mluvit pouze proto, aby byla slyšet jen tak nějaká slova.

05.10.2017 - 08:21   |  
Tomáš Vaněk má bohaté zkušenosti s komunální politikou
Zobrazit fotogalerii (3)

Jak se člověk z akademické půdy, navíc z titulem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, dostane k politice?
Jsem stále vědecký pracovník. Vědu mám rád a rád ji praktikuji. Ale člověk naráží na různé nesmyslné regulace. Ty lidem šíleně komplikují život. Na politiku jsem se dal nejprve jen jako hobby, abych si rozšířil vzdělání a povědomost. Dokonce jsem byl tak bláznivý, že jsem si na to vystudoval politologii. Což je s přírodními vědami nejen zajímavá kombinace, ale bylo to i velmi poučné. Poté jsem byl dvakrát zastupitel Středočeského kraje, bohužel opoziční.

Tomáš Vaněk
- vystudoval organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
- vystudoval politologii na vysoké škole CEVRO institut
- žije ve Statenicích ve Středočeském kraji
- je ženatý, má dvě dospělé dcery 

Proč bohužel?
Snažil jsem se, aby věci, které si kraj vymyslí, byly pro lidi a ne proti nim. Hlavně šlo o otázky životního prostředí, ale ne vždy se vše povedlo. Hlavně mi šlo o to, aby se nepodporovaly nesmysly. Dařilo se to se střídavým úspěchem. A když jsem se pídil, proč se dějí ta největší zvěrstva, tak jsem byl odkázán buď na to, že je to uzákoněno, nebo že jde o směrnici Evropské unie. Štvalo mě to čím dál tím více, tak jsem se rozhodl, že to letos zkusím do sněmovny.

Myslíte, že tam může člověk dokázat více?
Je to tak. Kraj byl sice hezký, ale pořád tam byl strop v tom, že kdykoli chtěl někdo něco prosadit nebo změnit, tak to svedl na zákon. Stav, kdy všichni vědí, že je to blbost, ale nemohou nic dělat, je poměrně frustrující. Chtěl bych být tedy tam, kde se zákony prosazují a regulace vyrábí.

Zmínil jste také vyhlášky EU. Je to opravdu tak horké?
Mám s Evropskou unií poměrně bohaté zkušenosti. Začal jsem do Bruselu jezdit už v roce 1994 jako vědecký pracovník. Občas se směju, jak jsou lidé nadšeni. Já jsem byl tenkrát také, ale za dva roky mě to přešlo. A to jsem samozřejmě neměl žádné vysoké politické cíle. Ale jak se tam jedná, jak se dodržují pravidla a tak dále, to mě převelice otrávilo. Je to jedna z věcí, která by se měla změnit. Systém, který teď v EU funguje, je z mého pohledu neudržitelný.

Co byste tedy udělal?
Kdybych mohl, tak bych Evropskou unii vrátil do prostoru hospodářské spolupráce a zrušil politickou nadstavbu. Naše zájmy jsou jiné než zájmy Německa či Francie. Když máme ve většinovém hlasování dvě procenta, tak to není žádné terno. Přes všechny ty hloupé kecy, jak máme být aktivnější a já nevím, co všechno. No, jak můžeme přesvědčit Francouze, aby udělali to, co nechtějí? To je úplný nesmysl. Jednak by ten francouzský politik musel být cvok a za druhé by ve funkci asi dlouho nebyl. Takže zrušit evropskou integraci a představu o evropském superstátu. Pro nás to není vhodné a také jde o to, že všechny tyto velikášské plány chtějí od občana zvýšené náklady. Jinak mu to nic nepřináší.

Je pro vás politika stále zábava tak jako v době, kdy jste do ní vstupoval?
To bylo někdy v roce 2000 a je fakt, že tenkrát to byl opravdu zajímavý koníček. Poté, co člověk pochopil zákonitosti, tak už to zase tak velká legrace není. Tady je ale jeden problém. Nechci říct, že jsem chytřejší, hloupější nebo úplně pitomý. Ale všichni na politiku nadávají, ovšem odmítají s ní mít něco společného. Tak jakým způsobem mají věci fungovat, když lidé, kteří by něco chtěli, to neprosazují? U nás se to tradičně řešilo po hospodách, teď se občas někdo schová do facebookové bubliny. A protože si kolem sebe pořídí spoustu kamarádů, kteří s ním souhlasí, dospějí k názoru, že je přeci všechno všem jasné. Což samozřejmě není.

Proč ODS?
"Už skoro dvacet let jsem členem strany a jelikož jsem pravicového smýšlení, v té době vyšla nejlépe. A upřímně řečeno, i když mám k ODS řadu výhrad, tak stále nejlépe vychází."

Není to tedy spíš k vzteku?
Je pravdou, že to byl asi právě vztek, který mě do vrcholné politiky dohnal. Co všechno nám tu padá na hlavu. Protože si jako vědecký pracovník možná dokážu více věci zanalyzovat a dohledat. Spousta lidí říká, že pokud jde o nejrůznější regulace, tak se jich to nemá týkat. Ve skutečnosti se jich to týká, protože regulace platí, také platí ty, kteří regulace hlídají. A v neposlední řadě jde o to, že ten, kdo je regulací postižen, přesune veškeré své náklady na koncového zákazníka. Takže každá regulace přispívá k systému, kterému já říkám vařená žába. Kdyby si lidé spočítali, kolik z jejich peněz se vyhází na regulace, které nejsou žádným přínosem, tak by se asi hodně divili.

Jak to změnit? Třeba tím, že do politiky půjdou i lidé, kteří mají úspěšný byznys, budou to chtít nějak státu vrátit...?
Když je člověk úspěšný podnikatel, tak pokud firmu nepředal dětem nebo neprodal, tak má práce hodně. Samozřejmě se především stará o svůj podnik a firmu, což je svým způsobem logické. Pak se ale holt občas stane, že opravdu jde do politiky. Ale tihle lidé tam občas chodí výhradně proto, čemu já říkám ochrana investic. To je klasický případ Babiše.

V čem?
Zjistil, že lobovat za biopaliva a další své zájmy je sice hezké, ale v podstatě ho kdokoli může poslat kamkoli. Rozhodl se tedy, že to bude řídit, což se mu daří. Podobný případ byl v Itálii Berlusconi. Tomu to vydrželo nějakých patnáct, dvacet let, což je z hlediska Babiše velice nepříjemná prognóza.

Proč je ANO tak úspěšné?
Protože to není demokratická strana. Když máme v ODS na věci názor, musí se to projednat, musí s tím alespoň minimálně souhlasit vedení strany, členstvo apod. V případě Babiše to nutné není, změní názor během čtvrt hodiny, což se několikrát ukázalo. Lidem se to líbí, ale nechápou, že se to může otočit proti nim během velmi krátké chvíle.

No, dobře. Ale je vůbec v lidských silách odhalit, co je myšleno vážně a co je politický marketing?
Jakýkoli politický marketing je postavený na tom, že jeho cílová oběť, tedy občan, se nebude aktivně zajímat. Jinak je dohledatelné úplně všechno, data i informace jsou k mání. Pravdou je, že už nám v tomto smyslu trošku začíná cenzura internetu, ale pořád se dá najít vše, co potřebujeme. Je to jen o té práci. Ale ano, mně se to říká lehce, při své práci stále hledám a analyzuji data. Takže když se něco objeví, nejprve si to ověřím ze třech nezávislých zdrojů a pak s tou informací nějak zacházím. Navíc z osobní zkušenosti musím říct, že když jsem se účastnil některých akcí a pak si o nich přečetl v novinách, došel jsem k závěru, že jsem musel být jinde. Tohle je tu dnes velmi dobře zmáknuté.

Jsou tedy lidé hloupí?
To je velmi snadné říci. Já je ale trošku omlouvám. Když se na to podíváte, tak dlouhodobá stabilita v této zemi skončila v roce 1914. Pak byla jedna válka, dvacet let první republiky, druhá válka a komunismus, který sice vydržel čtyřicet let, ale ani to není moc dlouho. Vzorce chování, předávání zkušeností z generace na generaci, to se všechno zpřetrhalo. Lidé mají problém, čeho se chytit.

Někde se objevily i myšlenky přidělit volební hlasy podle dosaženého vzdělání, například vysokoškolák tři, středoškolák dva, člověk se základním vzděláním jeden...
Celá dvě století před námi se bojovalo za rovné a nedělitelné volební právo. Takže tento návrh je naprosto neprůchodný. Už jen proto, že když má někdo vysokoškolské vzdělání, tak to neznamená, že má povědomí o věcech mimo svůj obor. Naopak může jít o velmi vymezeného a úzkého specialistu, který je jinak naivní jak malé dítě.

Má vůbec cenu chodit k volbám? Člověk může získat pocit, že je vlastně vše hotové...
Mám pocit, že součástí předvolebního boje je přesvědčit lidi, že je vlastně úplně jedno, zda půjdou k volbám, nebo ne. A ve chvíli, kdy se vám tohle povede, nastanou dvě věci. Ty, které přesvědčíte, že je to jedno a kteří by vás stejně nevolili, hlasovat nepřijdou. Ti vaši ale přijdou. To je dávno vyzkoušený systém, který je dnes dohnaný k dokonalosti.

Jak?
Média se dají koupit mnohem snadněji než před dvaceti lety. A jde i o to, že když se podíváte na průzkumy, málokdy je tam metodika. Další věc, zvlášť v případě Babiše, jsou odpovědi lidí, kteří už jsou rozhodnuti, komu hlas dají. V průzkumech není ona mlčící většina, což může být i čtyřicet, padesát procent obyvatel. V každém případě každý by se měl zajímat a uvědomit si důsledky, které mohou přijít.

Kde je tedy chyba? V politikovi, který mění názory za pochodu, nebo v lidech, kteří nejsou ochotni zjistit si informace?
Na obou stranách. Politik, jako každý jiný, musí reagovat na měnící se záležitosti. I když ano, v něčem by měl mít trvalé a neměnné postoje, zejména pokud jde o zásadní věci. Takových politiků je dost málo. Chyba je ale i v lidech, protože politici dělají jen to, co si mohou dovolit. Já bych například rád zavedl většinový systém, i když by bylo hrozného křiku. Všichni by říkali, že bude mít všechno Babiš. No, on to ale bude mít stejně.

Tak v čem je ta výhoda většinového systému?
V první řadě lidé kandidáta téměř osobně znají. Obvody jsou kolem osmdesáti, sto tisíc, a jakmile se začnete do něčeho plést, za chvíli to vědí všichni. A za druhé se nikdo nemůže vymlouvat, že něco nejde. Na žádnou koalici, je to jen na něm. Jeden pokus o většinový systém tu sice byl, ale tenkrát ho shodil Havel. Od té doby se to mele. Občas se zájmem poslouchám názory jinak inteligentních lidí, kteří tvrdí, že poměrný systém je dobrý, protože se v něm musí strany dohodnout. Pak je po volbách a ti samí si stěžují, že nic nedělají a jen dohadují kšefty mezi sebou.

"Svádět něco na Klause ve spojitosti s ODS je nesmysl. Lidé říkají, že se v 90. letech kradlo. Jistě, že ano. To už je ale dávno, dávno za námi. Paradoxní je, že u Babiše to lidem nevadí. Přijde mi to jako jedno staré přísloví „ukradneš libru a pověsí tě, ukradneš milion a povýší tě do šlechtického stavu.“ Babiš nekrade, což je pravda. On si to zařídí tak, že si přisune peníze, o kterých se lidem ani nesní. Kdyby to udělal starosta na malé obci, tak ho propíchají vidlemi."

Jsou před námi zásadní volby?
Před každými volbami se říká, že právě teď jsou ty zásadní. Z mnoha důvodů. Ať už tomu někdo opravdu věří, nebo se mu to zkrátka hodí. Jisté je, že každé volby jsou důležité. Ano, tady je možná trošku rozdíl, že se nám hodně mění vnější situace. Ale ona se bude měnit pořád. A fenomén Babiše? Buď musíte části lidem sebrat volební právo, nebo se smířit s tím, že budou volit tak, jak jim přijde rozumné. A přesvědčit je během půl roku, roku o věcech, na které nemají čas nebo se o něj zajímat nechtějí, to prostě nejde.

Kdybyste se dostal do sněmovny a byla na stole nabídka jít do koalice s Babišem, kývnul byste na ni?
Z mého pohledu bych to rozdělil na dvě věci. ODS má koalici s ANO na kraji, což je jí hodně vyčítáno. Nicméně ten důvod je prostý, rozhoduje se o silnicích či školách, ale nesestavují se zákony. Pro lidi, kteří se v kraji trochu vyznají, je to pochopitelné. Navíc být v opozici s komunisty a socialisty by bylo poněkud fraškoidní. Pokud ale jde o sněmovnu, já říkám v žádném případě. Tam se dějí největší svinstva a vzhledem k tomu, jakým způsobem se Babiš chová, tak i kdybychom to vzali zcela technicky, minoritní část koalice ho přeci přibrzdí úplně stejně jako opozice. V žádném případě bych do spolupráce s ním nešel, to by byl konec ODS.