Boj s rakovinou: Pomáhá strach, úzkost i negativní emoce

Hněv, strach, utrpení, pocit viny nebo úzkost. Že tyto negativní emoce nemohou být užitečné? Omyl. Při boji s rakovinou jsou dokonce potřebné a pacienty mohou motivovat. A to například k větší fyzické aktivitě, která má klíčovou úlohu pro jejich spokojenost.

08.06.2017 - 06:00   |  
Nejen operace je pro pacienta důležitá. Důležitou roli hraje i psychický stav
Zobrazit fotogalerii (2)

Rakovina je onemocnění, při kterém dochází k nekontrolovanému růstu určité skupiny buněk. Obecně lze říci, že u každého typu buněk, který v lidském organismu existuje, může dojít k rakovinnému bujení. Onemocnění tedy hrozí opravdu každému z nás a je druhou nejčastější příčinou úmrtí.

V současnosti je známo, že každý třetí člověk během svého života onemocní nádorem. Ano, to je opravdu hrozivé a ještě hrozivější je tento fakt pro muže, u kterých je nádorové onemocnění častější. To zřejmě souvisí s jejich horší obranyschopností a rizikovějším stylem života. V Česku se ročně u dospělých osob objeví nové nádorové onemocnění u dvou až pěti osob z tisíce.

Česká republika je se 75 novými případy na sto tisíc obyvatel za rok světovým rekordmanem v počtu nádorů tlustého střeva. 

Příčiny propuknutí rakoviny

Nejčastější ovlivnitelnou příčinou nádorového onemocnění je výživa, ovšem hned na druhém místě je kouření. Drtivá většina nádorových onemocnění má jednoznačně genetický podklad, který se projevuje jako předpoklad k určitému typu nádoru. Tento předpoklad se nemusí v životě projevit, ale často tomu tak bohužel je. 

Překvapivé výzkumy
Boje s touto zákeřnou chorobou jsou různé. Sem tam se objeví něco, co sice nikdo nečeká, ale má to přímý vliv na pozitivní výsledky v potírání rakoviny. Tým vědců z Torontské univerzity sledoval zhruba rok 145 žen, které měly nádor na prsu. Každá pacientka musela vyplnit dotazník, díky němuž se daly vyhodnotit její emoce. Ze vzorku slin pak vědci analyzovali hladinu stresového hormonu kortizolu. 

K překvapení nejen odborníků, ale vlastně všech, se po dlouhodobém sledování ukázalo, že pacientky, které pociťovaly negativní emoce, jako je strach, úzkost nebo pocit viny, byly nejvíc fyzicky aktivní. A právě to je pro boj s rakovinou velmi důležité. Negativní pocity totiž podle vědců mohou zvýšit hladinu stresového hormonu, který sice může mít na organismus negativní vliv, ale současně stimuluje nemocné k tomu, aby vyvíjeli tělesnou aktivitu.

Slovo „rakovina“ je nesprávným překladem původně v řečtině použitého slova karkinoma – tedy "krabovina". Tento termín údajně používal Hippokrates (přibližně 460–370 před Kristem) nejspíše proto, že zbytnělé žíly při pokročilé rakovině prsu připomínají klepeto.

Jak tedy pacientům pomoci?
Negativní emoce jsou prostě naší součástí. A to nejen, když nás postihne takto závažné onemocnění. Právě při něm ale často dojde k uvědomění, nalezení sebe sama a také ke sdílení pocitů.

Pokud zdravý člověk či pacient tyto pocity potlačuje, vytváří předpoklady pro biologické procesy škodlivé psychickému a fyzickému zdraví. Objev, ke kterému v Kanadě dospěli, tak sice může být pro mnohé přelomový, v podstatě je to ale logická věc. Pro pacienty je zkrátka důležité mít možnost projevit všechny své jejich pocity a nestydět se za ně. To je velký krok, při kterém by měla být nápomocna především rodina a přátelé.

Boj s psychickými problémy
Více než polovina onkologických pacientů trpí depresemi a úzkostmi. Záleží, o jaký nádor jde a v jakém stadiu je nemoc. Je tedy velmi smutné, že pacientům se jen zřídka dostane pomoci psychologa. Právě jeho pomoc přitom může být podle zmíněných výzkumů velmi důležitá. Ovšem stále se vracíme k tomu, že pokud má pacient dobré zázemí a důvěru v rodině, psycholog vlastně vůbec není potřeba.

Pro důkazy, že psychika je konkrétně u rakoviny strašně moc důležitá, nemusíme chodit daleko. Na  souvislosti například už v polovině minulého století upozornil někdejší internista na onkologické klinice doktor Ryke Geerd Hamer. Sám prošel traumatickým zážitkem, když během tragické události ztratil syna. Následně dostal rakovinu varlat. Když ale v roce 1981 své poznatky konečně předložil na univerzitě v Tübingenu v rámci diplomové práce, jeho názor byl odmítnut. Dnes už o tom však téměř nikdo nepochybuje.


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.