Otloukánek husitských válek
Osídleno bylo již v době kamenné, nálezy z jeho okolí pocházejí z 8. – 9. století. Václav Hájek z Libočan ve své kronice odvozuje vznik jeho názvu od objevu slaného pramene na úpatí Slánské hory, ale tento výklad je, jak už bývá u Hájka zvykem, zpochybňován. Informace, která skutečně dokládá existenci Slaného, pochází z poloviny 13. století, kdy město odvádělo klášteru sv. Jiří na Pražském hradě prokazatelně poplatky za obchodování. Tato činnost se rozvíjela již od 12.století společně s rozvojem městských tržišť. Na přelomu 12. a 13.století se Slanému začalo dařit, bylo povýšeno na město královské s vlastním znakem. Získalo tím i další privilegia a starali se o jeho rozkvět Jan Lucemburský, Karel IV. I Václav IV. Přestože město mělo být v době husitských bojů zachováno, zmocnil se jej v roce 1420 Vilém Zajíc s křižáckým vojskem.
Poté se město spojilo s Pražany a dalších pět let setrvalo v umírněném křídle. Neubránilo se však následně táborskému vojsku, bylo zpustošeno a vylidněno. Až po krušném desetiletí se slánští spojili se Zikmundem, postupně získali zpět majetky a výsady a pokračovalo tak jejich slavnější období. Ve čtyřicátých letech 15.století se přiklonili k poděbradské jednotě Jiřího z Poděbrad a také on město povznesl. V podobném duchu prospěli Slanému i Vladislav Jagellonský a první Habsburkové.
V době míru zavládl blahobyt
Do počátku 17.století se hospodářství i řemeslům dařilo a město nadále vzkvétalo. Obrat přinesla i zde bitva na Bílé hoře, po níž bylo Slaný dáno jako jediné královské město do zástavy a poté prodáno hraběti Janu Bořitovi do dědičného vlastnictví Martiniců. V něm zůstalo dlouhých 156 let! Až na konci 18.století bylo z poddanství vysvobozeno a přešlo pod ochranu vrchnosti – prvním ochráncem se stal Karel Josef Clam – Martinic. Takto Slaný zůstalo až do revoluce roku 1848. Po ní zde došlo opět k oživení průmyslu i zemědělství, které však později podstatně zbrzdily obě světové války. Po únoru 1948 se vývoj znovu obnovil a v roce 1960 byl okres Slaný zrušen a oblast přešla pod blízké Kladno.
Město Slaný je známé svými kulturními akcemi, existuje zde divadlo s několika soubory, galerie, koncertní síň, Vlastivědné muzeum a konají se zde pravidelné akce – např. jazzové večery, koncerty, Hudební podzim a další. Turisté zde mohou navštívit významné památky, např. Černou baštu, kostel sv. Gotharda, kostel Nejsvětější trojice, Modletický dům, Klášter bosých karmelitánů, či Velvarskou bránu.
Blízkost Slaného k hlavnímu městu z něho dělá častý cíl výletníků, kteří se rádi vracejí.
