Kdy může vláda omezit vaše práva daná ústavou? Při vyhlášení nouzového stavu nejspíš nepostupovala správně

Podle některých právníků je současný nouzový stav neplatný, přesto se jím řídíme
 

Nouzový stav vyhlásila česká vláda 12. března tohoto roku. Podle právníků to však nebyl zrovna „šťastný krok“. V každém případě zatím stav platí a kabinet Andreje Babiše má možnost omezovat občany a vydávat další nařízení. Vláda nepostupovala správně v několika bodech. V jakých, shrnuje ve svém komentáři JUDr. Markéta Aldorfová.

/KOMENTÁŘ/ Podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky může vláda vyhlásit nouzový stav nejdéle na třicet dnů „v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.‟

Možnost vyhlásit nouzový stav v případě epidemie je možné založit na tom, že jde o „jiné nebezpečí‟ ohrožující životy či zdraví, což epidemie koronaviru jistě je. Smyslem nouzového stavu v souvislosti s epidemií je umožnit, abychom se mohli lépe a rychleji s touto epidemií vypořádat.

Jak vláda postupovala při vyhlášení nouzového stavu?

Nouzový stav vyhlásila vláda svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR, a to tak, že nouzový stav trvá od 12. 3. 2020 od 14:00 hodin po dobu třiceti dnů.  Nouzový stav musí být vyhlášený vždy pro určité území a z konkrétních důvodů – v tomto případě je vyhlášený pro území celé České republiky „z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/.‟

Podivnosti okolo vyhlášení nouzové stavu

1. Měl být vyhlášen „rozhodnutím“, stalo se tak ale „usnesením.‟ Bylo by vhodné, aby rozhodnutí obsahovalo ustanovení o aktivaci Ústředního krizového štábu nebo pověření ministra vnitra k jeho aktivaci. Premiér Babiš pak tvrdil, že „ústřední štáb je vláda, tak jsme to na vládě rozhodli.“ To bylo špatně.

2. S vyhlášením nouzového stavu je vláda povinna vymezit omezená práva. To se nestalo.

3. Vláda je povinna neprodleně o vyhlášení informovat Poslaneckou sněmovnu, která může nouzový stav zrušit. PS se ale tímto nezabývala.

I když situace ohledně pandemie je poměrně vážná a vyhlášení nouzového stavu bylo z důvodu šíření koronaviru na místě, postup při jeho vyhlášení nebyl zrovna šťastný a zpracování usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu mohlo být profesionálnější.

V minulosti už to tu bylo, a mnohem lépe

Zatímco v letošním roce vyhlásila vláda nouzový stav „usnesením‟, měla o tom spíše vydat „rozhodnutí‟ (stejně jako v minulosti). V případě nouzového stavu z roku 2014 byl přímo v rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu aktivován Ústřední krizový štáb (v předchozích letech bylo případně v rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu aktivování Ústředního krizového štábu uloženo ministrovi vnitra).

V letošním roce byl Ústřední krizový štáb aktivován později. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva omezuje (například právo na podnikání, svobodu pohybu apod.), což ale v usnesení o vyhlášení nouzového stavu z důvodu koronaviru chybí. Vláda musí o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení nouzového stavu zrušit. Poslanecká sněmovna se však tímto blíže nezabývala.

Dobu trvání nouzového stavuje je možné prodloužit, což se momentálně začíná řešit. K prodloužení je nutný předchozí souhlas Poslanecké sněmovny.

Pravomoci vlády v nouzovém stavu

Vyhlášení nouzového stavu samozřejmě neznamená, že vláda může vše, nestáváme se tím státem s absolutní mocí vlády. Je ale pravda, že její pravomoci jsou posílené. Jak už bylo zmíněno, vláda může v nouzovém stavu omezit některá ústavní práva, například:

  • právo na nedotknutelnost osoby a obydlí při evakuaci,
  • vlastnické a užívací právo (z důvodu ochrany života, zdraví, majetku či životního prostředí), přičemž vlastník nebo uživatel má za omezení dostat přiměřenou náhradu,
  • svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném ohroženém prostoru,
  • právo se shromažďovat ve vymezeném ohroženém prostoru,
  • právo provozovat podnikatelskou činnost (pokud by ohrožovala nebo narušovala krizová opatření nebo znemožňovala jejich provádění),
  • právo na stávku (pokud by vedla k narušení nebo provádění záchranných nebo likvidačních prací).

Důležité je, že tato ústavní práva může vláda omezovat jen na nezbytně nutnou dobu a v nezbytném rozsahu – vláda tedy opět ani při omezování těchto základních práv není všemocná.

Nařízení vlády

Dále může vláda nařídit například evakuaci osob nebo majetku z vymezeného území, zákaz vstupu, pohybu a pobytu osob na vymezených územích a ukládat pracovní povinnosti. Za účelem zmírnění nebo odvrácení krizové situace může vláda nařídit bezodkladné provádění stavebních prací a staveb (to by mohlo vláda využít například při potřebě zajistit další prostory pro nemocné). I tato nařízení musí být jen na nezbytně nutnou dobu a v nezbytném rozsahu.

Vláda také může podle krizového zákona nařídit řadu dalších opatření (včetně ochrany měny), ne všechny možnosti budou ale vhodné pro situaci pandemie. Efektivní v dané situaci může být oprávnění vlády zavést povinné hlášení přechodného pobytu při opuštění místa trvalého pobytu (pokud změna trvá déle než tři týdny). Současně má vláda možnost přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, nařídit nasazení vojáků v činné službě a hasičů k provádění krizových opatření a další.

- JUDr. Markéta Aldorfová, advokátka, CHS LEGAL s.r.o., advokátní kancelář - 

KAM DÁL: Preventivní užívání paracetamolu nemá smysl, ani při koronavirové nákaze.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru