Ráno 9. července 1357 v 5:31 hodin. Právě tehdy údajně položil sám Karel IV. základní kámen mostu, který je v Praze – společně s Pražským hradem – tou nejnavštěvovanější památkou hlavního města. Letopočet, datum a čas tak vytvářejí magickou spojku číselné řady, která měla mostu přinést štěstí. Jedna z nejoblíbenějších historek a zábavných faktů o krásné pražské památce má však jednu zásadní trhlinu.
Bez hodin
Den a rok šlo samozřejmě už ve 14. století velmi dobře definovat a určit. Problém však nastává ve chvíli, kdy bychom do této řady měli začlenit i přesný čas. Byť se stovky průvodců mohou přetrhnout, aby tuto zajímavost nevynechali, realita bude pravděpodobně mnohem pragmatičtější. Tuto teorii zpochybňuje historik umění z Univerzity Karlovy Jan Royt, který podotkl, že v té době by přesný čas 5:31 nikdo nezměřil. Měřilo se výhradně na hodiny. Akademik tak nevěří na astrologickou a astronomickou hru s čísly.
Ta samozřejmě nevychází pouze z elegantního řetězce data a času, kdy měl být kámen položen. Postavení planet mělo být 9. července více než dobré. Teorie pracuje s astrologickou konjunkcí Saturnu, který v té době představoval v řeči hvězd a planet symbol největšího zla.
Tu doplňovala skvělá ekliptická délka Raka se Sluncem, které naopak symbolizovalo největší dobro. Velmi příhodný horoskop na tento den a čas doplňoval fakt, že část oblohy se v této chvíli nacházela pod horizontem. Ascendent příslušel v roce 1357 Lvu, který je od poloviny třináctého století symbolem českých králů a z astrologického hlediska ovládá Prahu a Čechy.
To, zda jsou tyto velmi promyšlené hvězdářské faktory pravdivé v souvislosti s přesným datem položení základního kamene Karlova mostu, lze jen těžko ověřit. Lichá čísla, řeč vesmíru jsou sice napadnutelná, ale kolem podobně významných památek bylo a bude vždy něco mýtického.
Že si ve 14. století nemohli změřit čas přesně na minutu, je poznámka pragmatická, ale vzhledem k tomu, že bylo možné měřit čas na hodiny, tak čas 5:31 není neměřitelný. Žádný kronikář však přesné datum nezachytil. Datum 9. července se objevuje až v mnohem mladších kronikách. Nejvíce z této kouzelné časové souhry čerpají studenti základních škol, protože je datum velmi dobře zapamatovatelné.
Jako vejce
To samozřejmě není jediná legenda či nepodložená „pohádka“ o Karlově mostu, která doslova zlidověla a pokládá se za nepopiratelný fakt. Jen málokdo neslyšel o tom, že každé město v království přispělo na stavbu mostu vejci, která se přimíchala do malty, aby konstrukce lépe držela.
Když se však do informací o této známé pověsti ponoříte hlouběji, zjistíte, že do malty byl přimíchán i sýr a tvaroh. Tuto teorii jsou však schopni přijmout i skeptikové, kteří nevěří na numerologické souhry čísel. Asi největším paradoxem Karlova mostu je, že do roku 1841 žádný takový neexistoval. Původně se jmenoval Pražský nebo Kamenný. Na svou dobu monumentální stavba byla pýchou Prahy a samozřejmě praktickou spojnicí dvou břehů. Turisté se na tento oblíbený cíl procházek už pomalu vrací, ale i tak je vhodné doplnit si informace, které hlavně z architektonického hlediska mohou člověku učarovat možná víc než nepodložené legendy.
Zdroje: redakce, prague.eu, britannica.com, kudyznudy.cz
KAM DÁL: Pohledem průvodkyně: 5 nádherných míst v Praze, na která zapomínáme.
