Satanovo řádění v Praze a padající ryby z nebe. Když kronika píše o tornádu na našem území

Jedno z nejničivějších tornád v Praze se objevilo v roce 1119
30.07.2020 - 12:00  

Když se v roce 1119 objevilo v Praze pravděpodobně první zaznamenané tornádo, evidentně to způsobilo děs, strach a šok. Kosmova kronika o něm píše jako o “Satanovi v podobě víru” a není se čemu divit. Kdy konkrétně se objevilo a co o jeho škodách můžeme vůbec vědět?

Kronika je jeden z mála způsobů, jak se dozvědět, že se něco v dávné historii opravdu stalo. Archeologické nálezy totiž v některých případech nepomohou. Třeba, když chcete podat důkaz o přírodních jevech. Povodně, kruté zimy, extrémní vedra, požáry a jiné přírodní jevy tak prostě nejlépe vyčteme z kronik.

Podobně to je i s pražským tornádem, které je zachyceno rovnou v té naší nejslavnější Kosmově kronice. V roce 1119 se zdálo, že jde o zjevení přímo z pekla. Shodou okolností totiž řádilo na místě pro národ svatém, tedy na Vyšehradě.

Unikátní jev i dnes

Střední Evropa a Česká republika nejsou zrovna územím, kde by se se tornádům dařilo. Silně rotující víry, které ničí vše co jim přijde do cesty, zde potkáte jen výjimečně a to ještě v podobě, která nijak zvlášť neohrožuje. Když už se jednou za čas na našem území objeví, poláme větve, poničí půdu a v nejhorším shodí tašky ze střechy. Nic drastického jako v USA a v jiných místech na světě tu prostě nepotkáte.

Jak to bylo na Vyšehradě roku 1119? Autor podle Rývy hovoří o “Satanovi v podobě víru” Ten podle Kosmovy kroniky zničil velkou část knížecího paláce. Další citace hovoří takto:

“Dne 30. července ve středu, když se den chýlil k večer, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřil náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou, a tedy velmi pevnou zeď, a tak – což jest ještě podivnější jev – kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec co jí stálo v cestě,” stojí v kronice.

Je to tak více jak devět set let, kdy se poprvé podobný jev zaznamenal v písemných vzpomínkách. Není se tak čemu divit, když byl tehdy velký pražský vír spojovaný se Satanem.

Jiné kroniky

V historických pramenech bychom však našli další podobné jevy, které pustošily místa na území současné České republiky, ale tehdy jim ještě hledaly jméno. Ne vždy se hovořilo o Satanovi. Kroniky používají pojmenování jako černý sloup, vír či smršť.

Roku 1586 na Orlíku vynesla vodní smršť vodu ze dvou rybníků a do vzduchu se tak dostaly i kapři a štiky, které tornádo rozptýlilo po okolní krajině. Podobně se situace odehrávala v Nové Vsi u Mladé Vožice. Pamětní kniha místní fary si v roce 1761 znamenala: “O půldruhé hodině noční povstala velká bouře spojená s blýskáním. Po ní následoval hojný déšť, při němž v Nové Vsi ve velkém množství padaly rybičky podobné pstruhům. Lidé je sbírali a byly výborné chuti.”

KAM DÁL: Tajemná místa Prahy. Skryté podzemí, pražská záchytka a bezdomovecký hotel Díra.