Děsivě přesné vize: Před 15 lety zemřel Arthur C. Clarke. Co předpověděl?

Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě
Foto: Profimedia
Zobrazit fotogalerii (2)
Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě
osobnost

Je jedním z nejzásadnějších spisovatelů v žánru sci-fi. Brit Arthur C. Clarke je známý hlavně díky románům 2001: Vesmírná odysea a Setkání s Rámou. Ve svých vizionářských dílech byl schopen doslova rozpumpovat fantazii. Mnoho věcí, které se zdály být výmyslem šílence, se o pár desítek let později stalo skutečností. Legendární spisovatel zemřel 19. března 2008.

reklama

Žánr sci-fi je nakloněný vizím autora. Pracujete se současností, kterou posunete za hranici, jež patří jenom vaší fantazii. Dobrý spisovatel však ctí realitu a umí si představit, jak se technologický vývoj bude posouvat, a proto se některé šílené vize až strašidelně blíží realitě. Jules Verne nebyl jediný, kdo ve svých knihách pracoval s vynálezy, které se realizovaly až o několik desítek let později. Arthur C. Clarke šel ovšem mnohem dál a své vize opíral o jistotu. Guru žánru sci-fi prostě viděl mnohem dál než všichni ostatní.

Druhá světová válka

Arthur C. Clarke se narodil 16. prosince 1917 v britském městě Minehead v hrabství Somerset do rodiny telegrafistky a telefonisty. Přítomnost tehdy moderních technologií určitě v jeho životním pohledu na svět hrála podstatnou roli. V roce 1936 se přestěhoval do Londýna, kde pracoval na pozici obyčejného úředníka. 

Jeho zájem ovšem mířil k výšinám nekonečného vesmíru. Ve stejném roce se totiž stal členem Britské meziplanetární společnosti, kde byl později také předsedou. Zde se také pustil do prvních článků, z kterých se postupně rodil sebevědomý a originální autor. 

Od roku 1988 byl upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofilie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Jeho zdravotní stav v této době mu však neumožnil odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Slavnostní ceremoniál se tedy uskutečnil za přítomnosti britského vysokého komisaře přímo v Kolombu, kde spisovatel žil.

Za války se Clarke zapojil jako instruktor u radarových jednotek Britského královského letectva. Nadále se chtěl vzdělávat a rozvíjet, proto také vystudoval fyziku a matematiku na King's College v Londýně. Získal tak intelektuální zbraně předpovídat budoucnost. Uměl číst v technologiích a své úvahy a vize začal aplikovat ve svých knihách. 

Radary a mobilní telefony

První vážnější vizí byla kniha, kde hovořil o možnosti satelitní telekomunikace. V roce 1954 se se svými nápady svěřil dopisem přímo vědeckému vedoucímu meteorologické služby USA, kde mu popsal vizi týkající se předpovídání počasí pomocí kosmických satelitů. V padesátých letech se dostává do povědomí literární společnosti hlavně knihou Konec dětství, která vyšla roku 1953. 

V šedesátých letech se už jedná o respektovaného a bohatě překládaného spisovatele, jehož dílo dostalo razítko nesmrtelnosti díky adaptaci povídky Hlídka slavným americkým režisérem Stanleym Kubrickem. S ním také Clarke spoluvytvářel scénář a následně po realizaci filmu 2001: Vesmírná odysea rozpracoval práci do stejnojmenného románu. 

Vizí, kterými Clarke schopně předpověděl budoucnost, jsou jeho knihy plné. Dokazují jeho genialitu, která ke všemu září literární obratností a příběhovou originalitou. V roce 1976 předpověděl na konferenci, že v budoucnosti budeme komunikovat klávesnicí s obrazovkou, stejně tak v mnoha románech pracuje s vizí videohovorů.

Vznik technologie s názvem Skype ho jistě nepřekvapila. Ve stejném roce prezentoval myšlenku o přístupné síti informací a obrázků, z které bude čerpat každý na světě. Předpověděl tak internet, sociální sítě a princip online encyklopedie. Dopisy viděl v budoucnosti jako elektronickou poštu, stejně tak otevřeně a s jistotou popisoval, že telefony se radikálně v budoucnosti zmenší a stanou se mobilními. 

Z vesmíru do hlubiny

Posledních 20 let svého života strávil Arthur C. Clarke na Srí Lance, kde svou literární a zájmovou pozornost obrátil z nebes do hlubin oceánů. Ke konci svého života je Clarke, vyznamenaný britským šlechtickým titulem a nominací na Nobelovu cenu míru z roku 1994,  již upoután na kolečkové křeslo. Umírá pár měsíců po svých devadesátých narozeninách. 

Zdroje: Česká televize, Prima Zoom, román 2001: Vesmírná odysea

KAM DÁL: V Panamě našli neznámé hady. Vědci slibují další objevy, člověk ale může všechno zničit.

reklama
#génius #vize #osobnost #sci-fi #Arthur C. Clarke

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.