Motýli jsou pro život na planetě nezbytní. Víc než globální oteplování jim ale ubližují lidé

Barevné šperky přírody... Jak se vyrovnají s globálním oteplováním?
Zobrazit fotogalerii (3)
 

V přírodě je všechno provázáno se vším. A tak když vědci diskutují o oteplování planety, souvisí s tímto problémem mnoho dalších, zdánlivě drobnějších, ale v důsledku katastrofálních. Ačkoliv hmyz mnozí považují spíše za obtížný, je jisté, že bez něj nemůžeme uvažovat ani o lidské existenci. Důležití jsou i motýli. Jaký vliv má globální oteplování právě na tyto křehké šperky přírody?  

Jaký vliv může mít oteplování planety na tento nádherný hmyz? Zvládnou motýli zvyšování teploty na Zemi? To jsou otázky, které si kladou entomologové na celém světě, včetně těch z Biologického centra Akademie věd ČR. A docházejí k překvapivému závěru…

Příznivá zpráva

Podle všech současných předpokladů se zdá, že motýlům v souvislosti s oteplováním velké problémy nehrozí. Vychází to z údajů o výskytu motýlů v Evropě a Severní Americe, vedených  již od 18. století. Podle vědců tak není hlavním strašákem pro motýly změna klimatu, ale proměny krajiny, způsobené novými metodami hospodaření.

Motýli jsou tady od třetihor

„U většiny motýlů by se nemělo se změnou klimatu nic měnit, a to jak s oteplováním, tak i s případným ochlazováním. Tyto druhy tady žijí už od třetihor, přežily několik dob ledových na stejných místech a ani výraznější změny teplot je neovlivní,“ říká entomolog Zdeněk Faltýnek Fric z Biologického centra AV ČR, autor studie, která byla publikována v odborném časopise Ecology Letters s tím, že mezi nejznámější zástupce těchto druhů motýlů patří například jasoň červenooký.

Jsou i citlivější druhy

Další druhy motýlů ale mohou mít větší problémy. „To se týká druhů, jako je např. soumračník jitrocelový, které létají časně zjara a čím víc jsou na sever, vyskytují se později. Tyto druhy ale budou s oteplováním vylétat dříve. Obdobně to platí i u motýlů pozdního léta (např. soumračník čárkovaný), kteří se s globální změnou klimatu budou vyskytovat stále později, to znamená ke konci srpna a začátku září,“ vysvětluje Zdeněk Faltýnek Fric. Co to bude znamenat? Motýli, které je nyní možné vídat “společně”, tedy v jeden čas, budou v případě oteplování rozděleni do dvou skupin, které se nesetkají.

Nebezpečnější jsou lidské zásahy do krajiny

Zdá se, že je taková zpráva entomologů povzbuzující. Motýli, kteří přežili již mnoho změn klimatu na Zemi, jsou patrně připraveni čelit i další výzvě, která postupně přichází. A protože jsou to právě motýli, kteří se podílejí na opylování rostlin. Kromě toho jsou jistě ozdobou přírody. Větší problém než s globálním oteplováním ale mohou mít motýli podle vědců s lidmi. „Je jednoduché vše svádět na globální oteplování, ale myslím si, že z valné většiny je dnes problém ve změně hospodaření. Z pestrých luk se staly lány polí, které jsou nevhodné pro luční motýly, lesní motýli vymřeli, protože zhoustly lesy,“ upozornil Zdeněk Faltýnek Fric.

Poučíme se?

Výsledky studie vědců z Akademie věd tak naznačují směry, kterými by se měli lidé vydat při hospodaření v krajině, aby ji uchovali vhodnou pro vlastní život i pro existenci hmyzu, včetně motýlů. Odborníci apelují na její co nejpřirozenější podobu, která motýlům poskytuje ideální podmínky k vývoji i životu.
Studie tak přináší poznatky důležité pro ochranu motýlů, které mohou být změnou klimatu zasaženy, a také pro nastavení vhodnějších způsobů hospodaření v krajině.

KAM DÁL: Seznam špatných hesel se prakticky nemění, lidé jsou nepoučitelní. Přitom mohou přijít o veškeré úspory.