Zvířata nemají kam utéct, lesy mizí a lidská obydlí se proměňují v prach. Masivní požáry vždy působí jako obrazy apokalypsy a pro ty, kterých se to bezprostředně týká, to také existenciální katastrofu znamená. Obzvlášť, když se oheň rozšíří po městě.
Velký požár Říma
Za jednou z nejhorších civilizačních katastrof způsobenou požárem musíme hodně hluboko do historie. Nejděsivější na této skutečnosti je, že ji pravděpodobně způsobil člověk. Konkrétně se vše odehrálo v červenci roku 64 a zápalkou škrtl nenáviděný císař Nero, kterého historie vyobrazuje jako tyrana a krutovládce.
Zda masivní požár Říma, který v podstatě celý během pár dní vyhořel, opravdu způsobil Nero, není vůbec jisté. Faktem ale zůstává, že hořelo neuvěřitelných šest dní a sedm nocí, během kterých zmizelo až 70 % procent tehdejšího města. Tisíce mrtvých a další tisíce lidí bez domova. Takové byly nejbolavější výsledky tragické události ve městě, které bylo středem tehdejší civilizace.
Tokijské peklo
Ještě před drtivým dopadem atomových bomb se Japonsko muselo probouzet z pekla. Konkrétně šlo o rok 1923, kdy vznikl masivní požár po silném zemětřesení v japonské metropoli Tokio. K šíření plamenů bohužel napomáhal silný vítr, tehdy totiž v regionu foukal tajfun. Asi největší škody způsobil oheň v centru u Rikugun Honjo Hifukusha, kde údajně řadilo ohnivé tornádo. Jen na tomto místě zemřelo více jak 38 tisíc lidí.
Celkem však vinou rozsáhlého požáru zemřelo přes sto tisíc lidí. Ze dne na den se dva miliony lidí staly bezdomovci. Některé detaily z této tragické události jsou opravdu strašidelné. Lidé umírali, protože jim nohy uvízly v roztaveném asfaltu. Požár se podařilo uhasit až po dvou dnech.
Londýn v plamenech
Už datum této tragické události svádí k přirovnání s peklem. Jestli to bylo dílo satana, nemohl si vybrat lepší rok k uskutečnění pekla na Zemi. Od 2. září do 6. září v roce 1666 se v Londýně rozpoutal tak silný oheň, že jeho teplota dosahovala až 1 250 stupňů Celsia.
Oheň se rozšířil z pekařského domu a plameny sálající čtyři dny měly na svědomí více než 80 tisíc mrtvých. Přesné číslo však může být mnohem větší. Tehdy se totiž nepočítalo s chudinou a lidmi bez domova, kteří zemřeli právě v plamenech jednoho z největších požárů, který zasáhl hrdý Londýn.
Amazonie, Sibiř a Austrálie
V historii naší civilizace bychom našli mnoho dalších příkladů hořících měst a požárů, které si vybraly daň v podobě obrovského množství lidských obětí. Nebylo by však v pořádku, kdybychom opomenuli události, které – obrazně řečeno – ještě dohořívají. To, čeho jsme byli svědky před několika lety v Brazílii, totiž sice lidský druh neohrožuje bezprostředně, ale důsledky pro celou Zemi to může mít v budoucnu katastrofické.
Amazonie v plamenech totiž znamenala pro Zemi to, co pro lidské tělo znamená rakovina plic. Když k tomu připojíme masivní požáry na Sibiři a rozsáhlou přírodní katastrofu v Austrálii, dostáváme se do velmi těžkých časů, kdy příroda začíná velmi dramaticky reagovat na některé lidské jednání. Vypalování pralesa v Amazonii s vidinou nového hospodářského území, Sibiř nechaná napospas a změny podnebí v Austrálii – to jsou vykřičníky, které nelze ignorovat.
Zdroje: redakce, earth.org, guinnessworldrecords.com, weather.gov
KAM DÁL: Apokalyptický konec slavné vzducholodě. Zeppelinův vynález shořel v přímém přenosu.
