Mor a stříbrná horečka: Jedno z nejbohatších měst středověku zažilo krutou ránu

Kutná Hora je zapsána na seznamu kulturních památek UNESCO
Zobrazit fotogalerii (4)
19.04.2018 - 07:25   |  

V Severní Americe je známý termín "Zlatá horečka". Podobný pojem můžeme naleznout i v naší historii. Město Kutná Hora totiž ve středověku zažila "Stříbrnou horečku". Stala se tak svého času jedním z nejvýznamnějších měst v Evropě, kam se sjížděli lidé s vidinou rychlého výdělku. Velké morové rány však osud města významně poznamenaly.

Založení Kutné Hory sahá až do 13. století. Jak název napovídá, kutání bylo hlavním důvodem vzniku tohoto svého času nejbohatšího města v Evropě. Jedna třetina stříbra v celé Evropě pocházela právě odtud. Na stejném uzemí se stříbro těžilo už v 10. století. 

Stříbrná horečka

Romány Jacka Londona o zlaté horečce nám připadají exotické, dobrodružné a velmi vzdálené, protože to, co se odehrává v Severní Americe, se ve zdejších poměrech nemohlo a nemůže stát. Opak je ale pravdou. Kutná Hora není sice přírodou tak nehostiné místo jako hory v Severní Americe, ale obrovskou záplavu cizinců a všemožných existencí si ve středověku zažila taky. Termín "Stříbrná horečka" tak není vůbec uměle nafouknutý bulvární titulek.

desetitisíce horníků kutalo v kopcích nového důlního městečka Kutná Hora. Byla to doslova Stříbrná horečka. 

Město doslova bobtnalo nad tímto vzácným materiálem. Jedna legenda dokonce vypráví, že když cisterciácký mnich Antoň po těžké práci na vinici usnul, našel po probuzení tři velké stříbrné pruty. Bohatství původně malého důlního městečka se díky novému bohatví rozvíjelo rychlým tempem. Vznikala řada kostelů a německý patriciát převzal nad městem kontrolu a ze světa dorazili i mistři na ražení mincí až z Florencie. 

Zvon Marie z kostela sv. Jakuba nechal vytvořit muž, který se celý život věnoval penězokazectví, ale na stará kolena se rozhodl napravit své hříchy, a proto všechen svůj majetek věnoval na odlití zvonu. Protože mu doma zbyl ještě díl falešného mincovního kovu, nechal jej přidat ke zvonovině, aby dodal hlasu zvonu na lahodnosti.

Morem naplněná Kostnice

Když Kutnou Horu ve 14. století zasáhla morová rána, mělo to velký vliv na chod celého těžebního průmyslu. Město utrpělo ztrátu 30 tisíc občanů! Když k tomu připojíme 10 tisíc obětí husitských válek, není tak složité si představit, kde se vzalo tolik ostatků, které můžeme vidět v kutnohorské kostnici. Ty podle pověsti poloslepý mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid ve sklepě kostela. Na první pohled velmi morbidní dílo je dnes nejnavštěvovanější památkou města spolu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a chrámu sv. Barbory. 

Malé město na seznamu UNESCO

Několik významných památek zapříčinilo, že je celé město zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Hlavním důvodem jsou kostel sv. Barbory a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dnes je Kutná Hora velmi oblíbenou turistickou destinací. Na malé ploše města najdete až neskutečný počet pamětihodností, jako je morový sloup, kamenná kašna, kostel sv. Jakuba a jezuitská kolej, která dnes návštěvníky láká jako galerie výtvarného umění. 

Kutná Hora je město, které nabízí velmi unikátní atmosféru, která vás v některých místech vrací až do středověkých dob, kdy zažilo vrchol během "Stříbrné horečky".