Josef Matěj Navrátil – nespravedlivě zapomínaný umělec (17. 2. 1798 Slaný – 21. 4. 1865 Praha)

Josef Matěj Navrátil
Zobrazit fotogalerii (7)
17.02.2016 - 08:00   |  

Dnes je tomu již 218 let, kdy se ve Slaném narodil do rodiny krejčího Navrátila chlapec Josef, druhým jménem Matěj.  V tomto městečku prožil první dva roky života a poté rodina změnila bydliště a přestěhovala se do blízké Prahy.

Mistr nástěnné malby

Otec se začal věnovat profesi malíře pokojů a v roce 1812 si na Starém Městě otevřel řemeslnickou dílnu. Stejnému oboru se vyučil i mladý Josef, záhy ho však zlákalo výtvarné studium, jemuž se věnoval nejprve na Berglerově škole, později na Akademii. Po jejím absolvování se živil jako dekoratér. Roku 1835 se podílel na výzdobě Pražského hradu u příležitosti korunovace Ferdinanda V., poté pracoval pět let v Liběchově a zdobil sídla v Klenové a Jirnech. Koncem padesátých let vyzdobil v Praze kapitulní síň křižovníků a Michalovicovy Nové mlýny v Klimentské ulici, této tvorbě se věnoval tři roky. Se svými pomocníky provedl ve stylu tzv. druhého rokoka rozsáhlou výzdobu v císařových letních sídlech na zámku v Zákupech a Ploškovicích.

Těžiště Navrátilovy tvorby spočívalo v nástěnné malbě. Je škoda, že se z výzdoby Pražského hradu v podstatě nic nedochovalo, zachovaly se však nástěnné práce v Liběchově, z nichž mezi nejvýznamnější patří cyklus výjevů z hrdinského romantického eposu Vlasta, či výzdoba rytířských sálů na zámcích v Klenově a v Jirnech. Právě z posledně jmenovaného je zachován slavný Alpský pokoj, strop zámecké knihovny a zahradní altán. Inspiraci pro svou nástěnnou malbu čerpal ze svých častých cest do rakouských i švýcarských Alp, Německa, Belgie, i Francie. 

Znovuobjeven až po smrti

Padesátá léta znamenala vrchol jeho dekoratérského období, po této době se věnoval převážně drobnějším žánrům, figurálním skicám a zátiším. Tato díla tvořil spíše pro potěchu svou a svých blízkých, ne pro veřejnost. Tak se stalo, že obrazy, které byly známé pouze úzkému okruhu umělcových přátel, upadly v zapomnění. Sám autor dožil svůj život v ústraní a chudobě.  Poslední čtyři roky byl po prodělané mrtvici částečně ochrnutý a nemohl malovat. Až v roce 1909, 44 let po jeho smrti, byla v Rudolfinu uspořádána první souborná výstava a od této doby začal zájem o Navrátila stoupat.

Svým osobitým stylem spojil rokoko s biedermeierem, romantismus s realismem a předznamenal impresionismus. Z dnešního pohledu patří k předním umělcům evropské malby 19. století.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru