Ještě v nedávné historii náležel zajíc mezi nejpočetnější lovnou zvěř. A vydrželo to dlouho. Už šlechta před staletími lovila zajíce v obrovském množství, přesto to jako druh ustál.
Více než milion ulovených kusů ročně
V českých zemích dosahovaly počty ulovených zajíců počátkem 70. let minulého století více než 1 milión kusů. Například v roce 1973 to bylo 1 214 000 kusů. Po drastickém poklesu populace zajíců, a to všeobecně v rámci celé střední Evropy v následujících letech, bylo v roce 1990 v Česku uloveno pouze necelých 190 000 zajíců. V naší zemi klesaly stavy zajíců i nadále, a tak třeba v roce 1997 nebylo uloveno ani 40 tisíc kusů. Poté se začaly stavy této zvěře zvyšovat, ale nebylo a není tomu tak všude.
Zajíc doplácí zejména na intenzivní zemědělství
Mezi hlavní příčiny úbytku zajíců z krajiny patří necitlivé hospodaření v zemědělské krajině a s tím související intenzivní pěstování vybraných druhů plodin. V obrovských lánech kukuřice nebo řepky se zvíře necítí dobře a teď si k tomu připočtěte ten šok, když se najednou celý lán sklidí a zajíc přijde o úkryt.
Přitom zajíc je dost teritoriální druh, který velmi špatně snáší změny prostředí, ve kterém žije. O tom svědčí příklady z reintrodukce, tedy navracení tohoto původního druhu do přírody, kdy jsou známy případy, že vypuštění zající se vrátili i sto kilometrů tam, odkud pocházeli. Hlavním důvodem úbytku této zvěře je tedy nejen špatná kvalita životního prostředí spolu s úbytkem životního prostoru.
Chemie snižuje reprodukci
Opět také narostla spotřeba hnojiv a pesticidů, a to nejen kvůli obrovským lánům již zmíněné řepky a kukuřice. Chemikálie používané v zemědělství způsobují tak neplodnost.
Říká se, že za úbytkem nejen zajíců, ale všeobecně veškeré drobné zvěře může být i vyšší počet dravců a šelem, tedy predátorů, kteří je loví. Jim kupodivu současný způsob hospodaření vyhovuje. Negativní dopad na populace zajíců mají jistě i přemnožení divočáci. Ti jak známo jsou všežravci a seberou i mládě zajíce, které se brání jen tím, že se přitiskne k zemi. Svůj podíl má jistě i používaná technika v zemědělství. Stále výkonnější stroje se širokým záběrem zavěšené techniky prostě zabijou především mláďata, která vyčkávají do poslední chvíle přikrčená v poli nebo na louce. Obrovské množství zajíců pak zahyne pod koly aut.
Více predátorů než zajíců
Stavy nejen zajíců, ale i dalších zvířat v zemědělské krajině jsou pod tlakem predátorů. Podle odborníků je kolikrát v krajině více šelem a dravců než drobné zvěře. A zajíci jsou pro ně v zemědělské krajině snadnou kořistí, protože po sklizni a orbě se soustředí v místech, která jim ještě alespoň trochu poskytují potravu a kryt. Tam je pak pro predátora snadnější vybrat si kořist.
Zajíci se neloví v mnoha krajích už roky
Jak už bylo zmíněno, zákaz lovu zajíců je především uplatňován ve Středočeském kraji, ale podobně našel uplatnění zejména v jižních nebo severních Čechách. Místo lovu se myslivci spíše snaží zajíce navracet do krajiny.
Jedním z posledních mysliveckých sdružení, které se přidalo k reintrodukci tohoto původní druhu naší fauny, je ve Věšíně na Rožmitálsku. Na podzim nimrodi vypustili do přírody pět párů zajíců.
"Smyslem akce není v žádném případě lov, ale oživení zbývající populace a hlavně aby další generace měly možnost potkat zajíce ve volné přírodě. V této honitbě se myslivost provozovala, dá se říci od nepaměti. Naši dědové ještě v 70. letech hospodařili, co se týče myslivosti, se zvěří zaječí, s koroptvemi a bažanty. Po změně zemědělského hospodaření a po stále větším používání chemických přípravků koroptve a bažanti úplně vymizeli. Z této drobné zvěře přežívá jedině zajíc polní. A proto jsme se rozhodli tomuto hrdinovi, který se dokáže vyrovnat se všemi nástrahami, které mu příroda i člověk nakládá, posílit místní populaci," říká Martin Hutr z mysliveckého sdružení.
