Čeká zajíce osud jako koroptve? Místo lovu je myslivci vypouštějí do přírody

Zajíci mizí z naší krajiny. V zemědělské krajině na ně číhá mnoho nástrah
Zobrazit fotogalerii (3)
01.01.2018 - 16:27   |  

Před desetiletími se stal z nejpočetnější lovné zvěře, koroptve polní, druh na vymření. Místo lovu mnohde myslivci tyto běžné lovné ptáky vypouštějí zpět do krajiny. Podobný osud může potkat zajíce. Mnoho mysliveckých sdružení zajíce neloví a stále více jich dělá pravý opak - vypouštění zajíců do volné přírody. Ve Středočeském kraji některá sdružení už před lety zakázla lov zajíce a přibývá těch, kteří tuto zvěř vypouští do přírody.
 

Ještě v nedávné historii náležel zajíc mezi nejpočetnější lovnou zvěř. A vydrželo to dlouho. Už šlechta před staletími lovila zajíce v obrovském množství, přesto to jako druh ustál.

Více než milion ulovených kusů ročně

V českých zemích dosahovaly počty ulovených zajíců počátkem 70. let minulého století více než 1 milión kusů. Například v roce 1973 to bylo 1 214 000 kusů. Po drastickém poklesu populace zajíců, a to všeobecně v rámci celé střední Evropy v následujících letech, bylo v roce 1990 v Česku uloveno pouze necelých 190 000 zajíců. V naší zemi klesaly stavy zajíců i nadále, a tak třeba v roce 1997 nebylo uloveno ani 40 tisíc kusů. Poté se začaly stavy této zvěře zvyšovat, ale nebylo a není tomu tak všude.

Zajíc doplácí zejména na intenzivní zemědělství

Mezi hlavní příčiny úbytku zajíců z krajiny patří necitlivé hospodaření v zemědělské krajině a s tím související intenzivní pěstování vybraných druhů plodin. V obrovských lánech kukuřice nebo řepky se zvíře necítí dobře a teď si k tomu připočtěte ten šok, když se najednou celý lán sklidí a zajíc přijde o úkryt.

Přitom zajíc je dost teritoriální druh, který velmi špatně snáší změny prostředí, ve kterém žije. O tom svědčí příklady z reintrodukce, tedy navracení tohoto původního druhu do přírody, kdy jsou známy případy, že vypuštění zající se vrátili i sto kilometrů tam, odkud pocházeli. Hlavním důvodem úbytku této zvěře je tedy nejen špatná kvalita životního prostředí spolu s úbytkem životního prostoru.

Samice zajíce polního jsou březí po dobu 40-42 dní. Většinou vrhnou jedno, dvě nebo i tři mláďata, která jsou od narození osrstěná, zároveň vidí a slyší. Zajíc je běžec, ale kromě pokusu o útěk před nepřítelem se často snaží zachránit i přitisknutím k zemi. To se mu stává osudným při současně používané širokozáběrové zemědělské technice, kdy si myslí, že stroj je daleko, ale neví, jak široký záběr má za traktorem zavěšený pluh nebo brány.

Chemie snižuje reprodukci

Opět také narostla spotřeba hnojiv a pesticidů, a to nejen kvůli obrovským lánům již zmíněné řepky a kukuřice. Chemikálie používané v zemědělství způsobují tak neplodnost.

Říká se, že za úbytkem nejen zajíců, ale všeobecně veškeré drobné zvěře může být i vyšší počet dravců a šelem, tedy predátorů, kteří je loví. Jim kupodivu současný způsob hospodaření vyhovuje. Negativní dopad na populace zajíců mají jistě i přemnožení divočáci. Ti jak známo jsou všežravci a seberou i mládě zajíce, které se brání jen tím, že se přitiskne k zemi. Svůj podíl má jistě i používaná technika v zemědělství. Stále výkonnější stroje se širokým záběrem zavěšené techniky prostě zabijou především mláďata, která vyčkávají do poslední chvíle přikrčená v poli nebo na louce. Obrovské množství zajíců pak zahyne pod koly aut.

Více predátorů než zajíců

Stavy nejen zajíců, ale i dalších zvířat v zemědělské krajině jsou pod tlakem predátorů. Podle odborníků je kolikrát v krajině více šelem a dravců než drobné zvěře. A zajíci jsou pro ně v zemědělské krajině snadnou kořistí, protože po sklizni a orbě se soustředí v místech, která jim ještě alespoň trochu poskytují potravu a kryt. Tam je pak pro predátora snadnější vybrat si kořist.

Zajíci se neloví v mnoha krajích už roky

Jak už bylo zmíněno, zákaz lovu zajíců je především uplatňován ve Středočeském kraji, ale podobně našel uplatnění zejména v jižních nebo severních Čechách. Místo lovu se myslivci spíše snaží zajíce navracet do krajiny.

Jedním z posledních mysliveckých sdružení, které se přidalo k reintrodukci tohoto původní druhu naší fauny, je ve Věšíně na Rožmitálsku. Na podzim nimrodi vypustili do přírody pět párů zajíců.

"Smyslem akce není v žádném případě lov, ale oživení zbývající populace a hlavně aby další generace měly možnost potkat zajíce ve volné přírodě. V této honitbě se myslivost provozovala, dá se říci od nepaměti. Naši dědové ještě v 70. letech hospodařili, co se týče myslivosti, se zvěří zaječí, s koroptvemi a bažanty. Po změně zemědělského hospodaření a po stále větším používání chemických přípravků koroptve a bažanti úplně vymizeli. Z této drobné zvěře přežívá jedině zajíc polní. A proto jsme se rozhodli tomuto hrdinovi, který se dokáže vyrovnat se všemi nástrahami, které mu příroda i člověk nakládá, posílit místní populaci," říká Martin Hutr z mysliveckého sdružení.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru