Předseda Hamáček jako jednohubka pana prezidenta. Zeman si ČSSD maže na chleba k snídani

Pan prezident má rád předsedu Hamáčka ze zcela specifických důvodů
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Sociální demokracie se v posledních dnech stala znovu terčem útoku svého bývalého a zhrzeného předsedy. Ten se pravděpodobně kromě hulvátství touží do historie našeho státu zapsat jako ten, který zcela zničil nejstarší stranu v politickém rybníčku. 

/S NADHLEDEM/ Předseda, to musí být autorita. Člověk, který umí velet kolektivu a přitom budí potřebný respekt. ČSSD na tomto místě pokulhává už léta. Stačilo totiž odsunout Miloše Zemana místo na hrad na Vysočinu a od té doby už to s nimi jde z kopce. Sympatický Špidla, mladíček Gross, nespokojený Paroubek a nekonfliktní Sobotka a kdo je ten poslední? 

Lidé nevědí

Jan Hamáček má prostě smůlu. Lidé si ho jednoduše nepamatují. Stačilo oslovit několik lidí na ulici a člověk se nestačí divit. I když se v posledních dnech snaží svými “siláckými” kroky dostat na titulky novin, lidé si ho prostě nepamatují. Stačilo položit jednoduchou otázku: „Kdo je nynější předseda ČSSD?” 

Dvě ženy důchodového věku, které svůj volný čas tráví na lavičce v parku, kde krmí holuby relativně drahými rohlíky, na sebe jenom nechápavě hledí. „Předseda? Nebyl to ten Nedělka?” vyhrkne ze sebe nervózně jedna z dotázaných.

„Prosím tebe, ty myslíš toho Sobotku, ne? Ten tam ale už není.” „A kdo teda?” zeptá se poníženě. Druhá paní, která se jmenuje Věra, se podívá zasněně do nebe, odhodí poslední drobek pečiva, který jí zůstal v ruce, a vysloví větu hodnou magisterského studia politologie: „Já si myslím, že žádnýho předsedu nemaj.” 

Ženy ještě na rozloučenou naznačují, zda by za proběhlou anketu nemohly dostat malý finanční příspěvek. Když získaly zamítavou odpověď, jen tak si pod rašící knír dodaly: „To nevadí. Pan Babiš má o víkendu vystoupení na náměstí. Ten nám něco dá.”

ČSSD tedy v posledních letech nejenom, že ztrácí voliče, ale oni dokonce zcela zapomínají, kdo je v jejím čele. Zkusili jsme také oslovit mládež. „Já teda politiku trochu sleduju. Hlavně teda toho Kovyho na youtube. Takže vím, že předseda ČSSD je přece ten Okamura, ne?” Teeneger a jeho rána vedle není pro budoucnost sociální demokracie zcela pozitivní zprávou. 

Pouze jediný z dvaceti dotázaných dokázal na tuto otázku odpovědět správně. Prodavačka Hanka z drogérie neváhala ani vteřinu: „No Jan Hamáček. Já to vím, protože si tady děláme s holkama v práci legraci, když dáváme do regálů dětský příkrm Hami. Říkáme mu Hamáček.”

Naděje ČSSD tak leží v pultě mezi sunary. Ovšem i to Miloš Zeman ví, a tak se snaží dělat všechno pro to, aby svoji bývalou stranu definitivně zničil, nehledně na to, kdo stojí v jejím čele. 

Zemanův příkrm

Každé veřejné vystoupení Miloše Zeman jen podtrhuje velmi špatný zdravotní stav, který trápí naši hlavu státu. Malátná gesta, bolestná chůze a problémy s dechem. Starý muž na Pražském hradě prostě čas nezastaví, to mu však nebrání pokračovat v naplnění svého plánu pomsty. 

Není tajemstvím, že jmenování předsedy Jana Hamáčka do čela ČSSD vyloudilo na ústech prezidenta šibalský úsměv. Jednak se mu v hlavě rozsvítila vzpomínka na oblíbený příkrm, druhak si byl vědom toho, že se nejedná o silného politického soupeře. 

A tak se dnes obě myšlenky spojily v jednu. Pan prezident si svými politickými kroky de fakto předsedu Hamáčka podává jako dětský příkrm před spaním. Poslední politická kauza ohledně přijmutí demise ministra kultury Antonína Staňka je dokonalým příkladem. 

Jan Hamáček se vzedmul a pokusil se získat na vlně masivních demonstrací sílu a podporu v boji proti nejvyšším ústavním činitelům. Místo toho se ocitl v situaci, kdy bude zašlápnut i těžce pochroumanou nohou pana prezidenta jako nešťastný brouček, co se jí postavil do cesty. Místo respektu si tak předseda ČSSD zavařil na ještě hlubší problém. Strana pod jeho vedením stále blíže padá pod neparlamentní hladinu pěti procent. 

Prezident Miloš Zeman tak už pomalu dokončuje svůj jídelníček. Kdo po Janu Hamáčkovi přijde jako dezert? To nám ukáže budoucnost, která jistě není vůbec vzdálená. 

Klíčová slova: