Kůrovec v následujících letech zničí obrovskou část šumavského lesa, tvrdí vědci

Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku.

16.08.2019 - 10:25  
Kůrovec může v následujících letech zničit až 15 % šumavského lesa

Názor Jihočeského kraje vychází z toho, že podle návrhu nového rozdělení do zón bude asi polovina území parku spadat do dvou částí s nejpřísnějším režimem. Dokument počítá s tím, že v takzvané přírodní zóně se nebude zasahovat vůbec a v zóně přírodě blízké se bude kácet jen výjimečně.

Polovina lesa? 

"To riziko napadení kůrovcem se netýká 50 procent území, jak tvrdí paní hejtmanka (Ivana) Stráská. Je to výrazně méně," řekl Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Připomněl, že na území přírodní zóny už kůrovec působil a nyní tam většinou zůstávají po zmlazení mladé smrky.

"A ty napadat nebude, protože do nich se prostě nevejde," uvedl Kindlmann. Podle vědců tak v přírodní zóně zůstává jen pár procent území, kde by ještě lýkožrout mohl udeřit. Dále by se mohl kůrovec šířit na části zóny přírodě blízké. "Ale tam se už smí zasahovat a navíc značnou část této zóny tvoří také paseky, smíšené nebo listnaté lesy a bezlesí, což je území, kde kůrovec nepůsobí," uvedl.

Úhyn smrků

Podle Jihočeského kraje však bezzásahové území vzniklo na Šumavě v krátké době na velmi rozsáhlé ploše. A takové podmínky prý vyhovují šíření kůrovce. "Chceme všechno rychle a hned," uvedla hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Dodala, že bezzásahové území se mělo rozšiřovat postupně v horizontu několika desítek let. "Pokud nebudeme s kůrovcem aktivně bojovat, dojde jednoduše k plošnému úhynu smrku," podělil se lesní správce Jan Štrobl.

Vědci však na základě svých dlouholetých dat tvrdí, že bezzásahová Šumava nebude pro kůrovce v nejbližší budoucnosti vyhledávanou oblastí. Důvodem je fakt, že nyní jsou v těchto místech většinou stromy staré přibližně deset let. "Pro kůrovce je strom atraktivní přibližně ve stáří od 60 let a vysoce atraktivní od 100 let," řekla přírodovědkyně z Ústavu výzkumu globální změny akademie věd Zdenka Křenová.