Čechům chybí vzdělání i znalost jazyků, nemají obchodního ducha. Můžeme se někdy stát ekonomickým tygrem Evropy?

První pozici zaujímá v novém Indexu prosperity Švédsko, následované Německem a Dánskem
  |   zpráva

Podle indexu prosperity sice máme devátou nejzdravější ekonomiku v Evropské unii, pád však může přijít velmi brzy. Narazí totiž na své limity. Chybí přidaná hodnota, stále se nám nedaří zbavit nálepky montovny. Můžeme se někdy stát mozkovnou regionu? Co je potřeba k tomu, aby se Česká republika vyšvihla nahoru?

Ekonomická úroveň měřená pomocí HDP na obyvatele se sice v tuzemsku díky transformaci v 90. letech dostala před Portugalsko či Itálii, to ale nemusí trvat věčně. „Nicméně od roku 2008 tempo dohánění německé úrovně výrazně zpomalilo. Hrozí nám chycení se do pasti ekonomiky středních příjmů. Česká ekonomika začala narážet na své limity kvůli podinvestovanosti, trhu práce a struktuře ekonomiky,“ řekl Hospodářským novinám ekonom David Navrátil.

S tím souhlasí i hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „V krátkém období budeme narážet na naše limity. Patří mezi ně infrastruktura, špatné stavební předpisy, nedostatek pracovních sil, nevýkonná státní správa i průměrná jazyková vybavenost obyvatelstva,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz.

Světově úspěšné projekty

Zmiňuje i významný podíl zahraničního vlastnictví na našem území či zbytečně nízké sebevědomí našeho národa. Pokud jde o dlouhodbější časový horizont, tak skeptický není. „V delším období se Česká republika může stát středoevropským tygrem, který dožene vyspělé země na západu Evropy.“

Záležet však bude na mnoha faktorech. Třeba na tom, zda se zbavíme nálepky montovny Evropy. „Zatím opravdu jsme více montovna, než mozkovna. Ale postupně se to zlepšuje. V České republice dokážeme vytvářet světově úspěšné projekty. Bohužel je však příliš brzo prodáváme a nedokážeme z nich vytěžit maximální potenciál. To bychom mohli pojmenovat jako leknutí se úspěchu.“

Méně biflování, více praxe

Češi podle poradce premiéra Petra Fialy bohužel většinou nemají obchodního ducha a málo vyjednávají. „Naše produkty pak prodáváme pod cenou. Příliš se soustředíme na dokonalost produktů a málo řešíme obchodní záležitosti. Obě stránky jsou však stejně důležité.“

Do budoucna bude nutné změnit systém vzdělávání. Ten by měl omezit biflovaní faktů z předmětů jako jsou biologie, dějepis, zeměpis či chemie. „Výuka by měla více reflektovat dovednosti uplatnitelné v praxi. Jde hlavně o práci s počítačem, finanční gramotnost, prezentování projektů a schopnost domluvit se cizími jazyky,“ má jasno Křeček.

Roboti "naskočí" na volná místa

A pak je tu ještě další věc. Firmy mají stále větší problémy s obsazováním pracovních míst, takže logicky se budou pokoušet nahrazovat lidskou práci pomocí robotů a různých typů algoritmů. „Sice to bude znamenat vysoké investiční náklady, nicméně roboti pracují 24 hodin denně 7 dnů v týdnu, nemají dovolenou, nejsou nemocní, mají nulové absence a nežádají o zvýšení mzdy,“ uvažuje ekonom.

Navíc mnohé práce již Češi stejně vykonávat nechtějí. I když ministerstvo práce a sociálníc věcí má plán, jak k přilákat zahraniční pracovníky, což v rozhovoru pro Čtidoma.cz potvrdil i šéf resortu Marian Jurečka, podle Křečka to stačit nebude. „Může to problém vyřešit částečně. Ale určitě ne celý.“ 

KAM DÁL: Pirátům jde pouze o vlastní funkce, říká představitel TOP 09. Hnutí STAN vadí kmotr z ODS, raději jde s ANO.

Klíčová slova: