Páření moderních lidí a neandertálců bylo docela drsné. Dnes by skončili ve vězení

První lebky neandertálců byly objeveny v belgické lokalitě Engis roku 1829 a ve Forbesově lomu v Gibraltaru roku 1848
Zobrazit fotogalerii (2)
  |   zajímavost

Byli geneticky odlišní, takže jejich mezidruhové křížení přinášelo jisté komplikace. Dnešní lidé jsou ale důkazem, že moderní člověk a neandertálec se spářit dokázali, vždyť v sobě máme část jejich DNA. „Docházelo k dobrovolné výměně žen, ale i k zajetím v rámci mnohdy brutálních bojů,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz odborník Lukáš Sládek. Podle něj se tak dělo v několika časových obdobích.

Když dvě naprosto odlišné populace žijí vedle sebe – mají jiné jazyky i tradice – prostě vyšlou „zvědy“. V případě neandertálců a homo sapiens šlo velmi často o ženy. „Dnes už víme, že se setkávali a rozhodně to nebylo tak, že by neandertálci vymřeli a na jejich místo přišel moderní člověk. Žili vedle sebe, koexistovali. Takže je celkem logické, že si mezi sebou měnili i genetické informace,“ potvrdil Lukáš Sládek, který se historií neandertálců zabývá pětadvacet let.

Hotovo bylo za pár vteřin

Od konce 19. století víme, že na naší planetě se kdysi pohybovaly jiné druhy lidí. Odborníci uznali, že fosilie objevené v jeskyních po celé Evropě patřily lidem, které dnes známe jako neandertálce. Ještě na počátku dvacátého století jsme je však vnímali jako o něco málo vyspělejší opice. Bestie, které ničily všechno, co jim přišlo pod ruce. „To se naštěstí změnilo. Jistě už víme, že měli poměrně hluboké sociální cítění, dokázali se projevovat i umělecky. A taktéž víme, že se s námi naši nejbližší lidští příbuzní v několika obdobích historie pářili.“

Moderní lidé migrovali do Eurasie zhruba v době před 75 000 lety. Na Blízkém východě se následně potkali s neandertálci a začalo nevyhnutelné křížení. „Nepředstavujme si to ale jako romantické námluvy při svíčkách. Muži si ženy prostě brali. A bylo jedno, jestli jsou u nich dobrovolně, nebo jde o zajatkyně. Akt trval pár vteřin,“ sdělil Sládek s tím, že šlo o živočišný proces, který by v dnešní době znamenal jisté vězení.

Pokud došlo k výbojům a útočníkům se podařilo vyplenit vesnici, podle odborníka se vždycky snažili získat ženy živé. „Kromě páření se hodily i na další věci, jako péče o potomky, sběr potravy a spoustu dalších prací.“

Byl moderní člověk vždycky zlý?

Samozřejmě různé „krádeže“ žen a dětí se neděly jednostranně. V případě setkání neandertálců a homo sapiens nešlo o střet dobra a zla, ale spíš dvou supervýkonných lidských ras. „My jsme ale byli výkonnější. A možná o něco víc zlí. Což ale není nic překvapivého, pokud se dnes podíváte, co se po světě děje. Moderní člověk v sobě má zakódováno, že je zlý a že je ochoten svého soupeře zničit. Nebo se na to můžete podívat více optimisticky a říct si, že jsme prostě byli efektivnější než neandertálci. Záleží jen na úhlu pohledu,“ dodal pro Čtidoma.cz Lukáš Sládek.

A je tu ještě jedna věc, homo sapiens se nemusel křížit pouze s neandertálci, ale i s denisovany, dalšími vyhynulými příslušníky druhu homo, kteří měli k neandertálcům velmi blízko. Alespoň to tvrdí studie zveřejněná v Nature Ecology and Evolution.

Zdroj: autorský článek

Klíčová slova: