Hatšepsut byla u moci dlouhých dvaadvacet let a pod její taktovkou Egypt vzkvétal, města rostla a panoval klid beze zbraní. Nikdo nečekal, že ženu u moci přijme egyptský lid bez emocí. Pozice faraona do té doby byla jen pro muže.
Sama Hatšepsut si vzala svého nevlastního bratra. Ten ale zemřel příliš brzy a nezanechal po sobě právoplatného dědice. Na řadu tedy přišel potomek z harému, Thutmose III. Dva roky mu macecha Hatšepsut dělala regentku a čekala na jeho plnoletost. Její smělý nápad, že se sama stane faraonkou, přišel zničehonic a bez varování.
Šla si za svým a chtěla přepsat přísná egyptská pravidla, ale měla srdce. Nevlastního syna a synovce v jednom nenechala zabít. Dokonce mu svěřila drobnou agendu a přiznala titul spoluvládce. Vše bylo ale ošetřeno tak, aby nemohl do jejího rozhodování zasahovat. V Tutmosovi III. bujela zlost, bohužel nemohl dělat vůbec nic. Po smrti faraonky ale neotálel a nechal zlikvidovat všechno, co by ji lidem mohlo připomínat. Neušetřil ani obelisky v Karnaku a zádušní chrám v Dér el-Bahrí.
Být muž je v Egyptě jistota
Ve starověkém Egyptě měly ženy „funkci“ doplňku a tichého pozorovatele. Hatšepsut se tedy svým svérázným rozhodnutím stát se faraonkou postavila všem tradicím. Moc dobře si ale uvědomovala, že ženství by jí mohlo být na obtíž. A podle toho také vypadala. Chtěla dát najevo, že je žena, ale ze strachu podporovala svůj maskulinní zjev.
- Hlavu měla holou a jen na zátylku si pěstovala dlouhý pramen vlasů.
- Vzdala se šatů i sukní, halila se do mužských hábitů a skrývala svou postavu.
- Neudržovala se fit a naopak debužírovala a byla při těle, aby poukázala na přebytek (dieta nebyla na pořadu dne).
- Tělo udržovala hladké, ale na tvář si lepila vousy (ceremoniální Usirův vous), aby se připodobnila mužům.
- Mluvila o sobě jen v mužském rodě a totéž vyžadovala od druhých.
Transsexuál na trůně? Jen na oko
Byla obtloustlá, nehezká a neudržovaná. Nicméně, ze všech dochovaných soch (velké množství jich bylo zničeno při různých rituálech) je patrné, že měla bujné poprsí a nezdráhala se na ně upozornit. I tak proti Egypťankám, které byly posedlé svým vzhledem, a ovlivňovaly tak to, jak na ně bude společnost nahlížet, vypadala jako nenápadná „šmudla“. Potlačila v sobě všechno, co ji ukazovalo jako ženu. Na jedné straně byla silná a úspěšná, na druhé se zoufale bála pádu a svržení. Chtěla se zapsat do dějin, a tak příběhy o svém životě nechala vytesat do stěn chrámů. Zmínky o obezitě, cukrovce a rakovině kostí ale vynechala.
Hatšepsut nechtěla být mužem. Jen se poddala tlaku tehdejší doby. Muži měli ve starověkém Egyptě mnohem větší možnosti a práva. A toho chtěla faraonka využít naplno.
Zdroj: redakce, starovekyegypt,
KAM DÁL: Jak se stravovali staří Egypťané? Pivo nechybělo na žádném stole.
