Bylo to v létě roku 2020, jen o pár měsíců dříve, než na celý svět udeřila pandemie covidu. Muž, který při odchodu z domova věřil, že si odpočine na čerstvém vzduchu, ale jistě nemohl tušit, na co narazí. O několik desítek minut později už bylo všechno jinak.
Mince našla divoká zvířata
Na místech, kde předtím hledala potravu divoká zvířata a povrch byl tedy rozrytý jejich čumáky, leželo na první pohled ke třem stovkám zjevně dávných mincí. Brzy se ukázalo, že šlo jen o malou ochutnávku velkého pokladu, který dohromady čítal bez jediné 7 100 mincí. Platidla pocházela z období 1431–1671.
Mince chudáků i boháčů
Odborníci tehdy identifikovali mezi mincemi jak ty, které mohl za svoji práci dostat třeba řemeslník, tedy ty s menší hodnotou, tak italské, nizozemské nebo německé zlaté dukáty a tolary, jež musely pocházet z měšců bohatých kupců. Dohromady do míst, na která zcela náhodou po několika staletích narazila nejprve divoká prasata a po nich i náhodný chodec, někdo kdysi zakopal zajištění mnoha rodin na dlouhou dobu.
Tři stovky ovcí
Podle vyjádření historičky šlo přibližně o sedmnáctiletý plat tehdejšího kantora. Kdyby se tehdy jejich majitel rozhodl peníze proměnit na zboží, mohl by si v historickém měřítku pořídit například sedmdesát krav, bezmála tři stovky ovcí nebo ke třiceti dobře stavěných tažných koní. A to už byl skutečně majetek, který by z něj učinil skutečného boháče.
Div že se nepoprali
Dnešní nálezce by si za mince jistě nic nepořídil, alespoň ne na legálním trhu. Šlo však o poctivého muže, který se okamžitě obrátil na patřičná místa a poklad nahlásil. Jakmile se to rozkřiklo po kraji – a taková zpráva letí opravdu hodně rychle – sjeli se na místo amatérští hledači kovů, aby si přihřáli i svoji polívčičku. Narazili už ale na pracovníky archeologického ústavu, kteří místo bránili nejen silou úřední, ale mnohdy i fyzickou. A podle všeho úspěšně, protože v součtu získali k bádání 7 099 mincí.
Nálezné je směšné
A nálezce? Toho v té době již nikdo nepotřeboval, mohl jít v klidu domů a čekat na nálezné. Jenomže s tím je podle naší legislativy problém. Ačkoliv byla hodnota pokladu vyčíslena na více než deset milionů korun, nálezce má podle zákona právo obdržet deset procent. Mohli bychom si říct, že milion rozhodně není k zahození, ale ono je to ještě složitější. Těch deset procent se nepočítá z hodnoty pokladu, ale nalezeného kovu. A to je hodně, ale opravdu hodně velký rozdíl.
Poctivost se má vyplácet
Vedení Pardubického kraje se ale shodlo na tom, že poctivost se má i v dnešní době vyplácet. A tak, sice téměř po třech letech, ale přece, přiznalo rozhodnutím rady kraje, že muž dostane dar ve výši 560 000 korun. Poklad, který byl původně uložen do země patrně několik měsíců po sobě ve dvou keramických nádobách, tak odpovědnému nálezci nakonec přinesl štěstí i zisk. Je sice pravdou, že pětadvacet koní si za něj nekoupí, ale kdyby uvažoval třeba o koupi nového vozu, mohl by si za utržené nálezné pořídit pomyslných koní pod kapotou na tři stovky a možná i víc. A to už se jedna příjemná středeční procházka opravdu vyplatila.
Zdroje: denik.cz, wikipedie, muzeum Litomyšl
KAM DÁL: Neuvěřitelný nález: U Podmokel vyplavil potok největší poklad v Evropě. Zlaté mince sbírali lidé ze širokého okolí.
