Co ukradli legionáři v Rusku? Díky zradě na Kolčakovi se z nich stali boháči
Byla to právě zrada ze strany československých legionářů, která zpečetila osud admirála Kolčaka. Vojáci se obohatili a ukradené zlato a další majetek jim posloužily k financování první republiky. Podrobnosti o největším legionářském podvodu najdete v našem článku.
Mezi Uralem a pobřežím Tichého oceánu byla koncem první světové války rozehrána krutá partie. Hodně trumfů měli v ruce vojáci Československé legie. Jejich největším snem byl návrat domů. Někteří se toho ovšem nedožili a jejich hroby zdobí panorama ruské magistrály.
Nepomohly ani trumfy
Československá zahraniční armáda – později Československé legie – měla za úkol pomoci admirálu Kolčakovi a jeho vojsku. Jelikož si čeští vojáci plně uvědomovali svoji výhodu, nelenili a využili ji ke svému prospěchu. Koncem roku měli totiž v hrsti skoro celou magistrálu spolu s ruským státním pokladem a hlavně Kolčaka. Plánovali zradu a návrat do své vlasti. Bylo to prosté a jasné. Rozhodli se vydat vraha Kolčaka i s jeho dvorem bolševikům a na oplátku chtěli získat volnou cestu domů. Plán se vydařil napůl. Kolčak byl skutečně zajat a popraven v Irkutsku 2. září 1920.
A jak dopadli čeští legionáři? Někteří se vrátili, jiní padli a byli i ti, co trpěli a zahynuli v sovětských lágrech. Legendární transport č. 23 s pěti a půl tisíci Čechy opustil 2. září 1920 Vladivostok. Osud mnohých pasážerů nikdy nebyl a snad ani nebude objasněn. Velká pravda je, že čeští legionáři prokázali neuvěřitelnou statečnost v boji, což se určitě nelíbilo Rudé armádě. A proto museli být čeští hrdinové potrestaní. Ti, kdo se slavně vrátili domů, slavili nejen osobní vítězství. Přivezli totiž poklad.
Rudý vrah
Admirál Alexandr Vasiljevič Kolčak byl významnou osobností převratných událostí na přelomu 19. a 20. století. Nechvalně se proslavil jako rudý diktátor a masový vrah. Vyznamenal se ještě za cara, kdy se zúčastnil řady polárních výprav, působil jako důstojník v Kronštadtu a ve Vladivostoku a za rusko-japonské války velel ruské Baltské válečné flotile. Později jej povýšili na kontraadmirála. Revoluci využil ve svůj prospěch a zmocnil se vlády v Omsku. Jelikož se při Kolčakově samovládě vyskytly potíže, dostal k ruce Československou zahraniční armádu.
Kam se poděl poklad
Existuje několik variant, co se stalo s ruským státním pokladem, který patřil carskému panovníkovi. Jedna verze tvrdí, že si jej rozebrali Kolčakovi kumpáni ještě před jeho pádem. Traduje se také fáma, že leží na dně Bajkalského jezera. Čeká tam prý ve vagonech, které se sem propadly, když tál led. Někdy se zase vypráví, že zbytek zlata se schovává někde v Mandžusku nebo v severní Číně.
S největší pravděpodobností si poklad přivlastnili naši legionáři. Zlaté ručičky a česká píle se nikdy nezapřou a čeští vojáci využili svoji životní šanci a nějaké zlato si přece jenom z dalekého východu přivezli. Existence pražské Legiobanky je toho důkazem. Kde na to tento institut bral? Říká se: „na každém šprochu pravda trochu!“ A to bohatství Legiobanky z něčeho pramenilo. Asi to tak bude, že nějaké to ruské zlato zakořenilo i v naší vlasti.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Zázračné paprsky pro Hitlera. Jak jeden podfukář vymámil z nacistických hlupáků jmění.
