Exministr průmyslu Milan Urban: Budoucnost dopravy je v elektromobilech a my s tím nic neuděláme

Dobíjecí stanice pro elektromobily jsou v zahraničí již běžné, brzy budou samozřejmou součástí také našich měst
Zobrazit fotogalerii (4)
23.01.2020 - 07:00  

Vypadá to, že doprava bude již velmi brzy spojená hlavně s elektromobily a my si tím prostě budeme muset poradit. Veškeré předpisy, rozum i změny ve výrobě k tomu směřují, tak není od věci se o elektromobilech dozvědět trochu víc. Opravdu jsou to jen pouťová autíčka, jak si mnozí myslí? O budoucnosti dopravy jsme hovořili s bývalým ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem, který se tomuto tématu naplno věnuje.

Vypadá to, že nás elektromobily neminou. Jak je na tom Česká republika nyní?  
Nejsme na tom moc dobře, ale to není kritika, to je jen konstatování, že nové věci je nutné vždy přiblížit myšlení lidí, existuje spousta mýtů kolem elektromobility, takže je nutné poznávat a přemýšlet o tom. Jsem ale optimista - z akcí, které pořádáme na propagaci a osvětu elektromobility, vím, že kdo se sveze elektromobilem, velmi rychle mění názor.

Milan Urban
- od roku 1995 člen ČSSD
- v letech 1998 až 2004, 2006 až 2017 poslanec
- v letech 2003 až 2006 ministr průmyslu a obchodu (vláda Vladimíra Špidly)
- je ženatý, má tři děti
- předseda fotbalového klubu FK Čáslav

Změní se toto vnímání podle vašeho názoru v blízké budoucnosti?
Vlastně bude muset a tady je pro někoho možná přesvědčivější i ekonomické hledisko. Česká republika je v Evropě i ve střední a východní poměrně pozadu oproti všem ostatním zemím, což je určitě škoda - z několika důvodů. Za prvé jde o celoevropský a celosvětový trend, který souvisí se snahou zlepšovat životní prostředí, a když nebudeme na tepu doby, tak na nás dopadnou jen rizika, přestože u toho mohou být i příležitosti. Naše republika je země, kde automobilový průmysl hraje velkou roli a právě nyní se obecně dramaticky mění - elektromobil je úplně jiné auto, než na jaké jsme doposud zvyklí. Nemá motor, nemá převodovku, nemá klimatizaci… a tak bych mohl pokračovat. Když jako republika nezachytíme tento trend, jako automobilová země můžeme brzy ztratit kontakt s ostatními státy. Stát by tedy tuto nutnou změnu měl podporovat, jako se to ostatně děje i v ostatních státech

Předpokládáte tedy rychlý rozvoj elektromobility?
Ano, i když na druhou stranu hraje velkou roli cena auta, která je pořád vysoká, takže bez vstřícného přístupu jednotlivých států rozvoj elektromobility nenastane.

Jsou lidé v České republice dostatečně připraveni na takovou změnu ve vztahu k životnímu prostředí?
Pro rozvoj všech těchto technologií je důležité mentální rozpoložení občanů. To zkrátka tak je, je to dlouhodobá záležitost, ale už i u nás je vidět, že přístup mladých lidí k ekologii a osobní odpovědnosti za své okolí je u mladých lidí jiný a lepší, než je tomu u starších generací. Jen si někteří ještě neuvědomují, v čem je základ. Líbí se mi, jak maminky v obchodě převrací v ruce potraviny, čtou složení, aby nedaly dětem něco, co by mohlo poškodit jejich zdraví. Na druhou stranu doprava ve stávající podobě škodí zdraví mnohem víc než jednotlivé potraviny v obchodech.

Říká se, že když Čech půjde po chodníku s papírkem a odpadkový koš bude dvacet metrů daleko, tak ten papírek hodí na zem. Němec by ve stejném případě došel ke koši a papírek by tam odhodil. Když půjde Nor, uvidí na zemi ležet cizí papírek, tak ho sebere a donese do koše. To je rozdíl v mentalitě a přístupu k životnímu prostředí, s nimiž se musíme naučit pracovat.

Měli bychom se tedy podle vás inspirovat například v severských státech?
Ne tak docela. Jak jsem říkal, mentalita lidí v jednotlivých státech je různá a severské země kladou na ekologii mnohem větší důraz již historicky. Rozvoj elektromobility tady jde velmi rychle - až příliš rychle, takže se to odrazilo v mnoha problémech, jako je náhlý nedostatek elektrické energie, která je na sever nyní dodávána z Německa a tak dále. My bychom měli mít snahu poučit se jak v pozitivním, tak ale i v negativním smyslu. Je pravda, že pro nás toto není ta cesta, kterou bychom se měli vydat. My bychom si měli vzít určitý příklad ze států, které jsou nám i v tomto pohledu na svět mnohem podobnější, mám na mysli třeba Francii nebo Německo, ale dál než my jsou už i státy na východ od naší republiky - Slovensko, Estonsko a další.

Na ekologii klade velký důraz také Evropská unie. Jak těžké bude splnit její požadavky?
Jistě, jsme součástí Evropské unie a jako takový stát se musíme také řídit jejími zákony a směrnicemi. Jedna taková hovoří také o tom, jak mají vypadat budoucí auta, respektive kolik mohou vypouštět CO2 do ovzduší. Pokud tato závazná pravidla automobilky nesplní, budou platit obrovské pokuty. Pak je tady další směrnice, která nás zavazuje k tomu, abychom část klasických fosilních paliv nahrazovali obnovitelnými palivy - jestliže se to nepodaří, opět hrozí finanční postih, který se vždy promítne v konečném efektu na občany…Takže složité to bude, ale zvládnout to musíme.

Je to tedy podle vás nezvratný vývoj?
Jsem přesvědčen, že ano. To my nezměníme, i když někteří politici říkají, že mají jiné řešení… To se ale nestane, protože nejsme tak velká země, abychom tyto trendy ovlivnili. Navíc jde o propojení směrnic pro automobilový průmysl a pro paliva, které hovoří o nutnosti nahrazovat fosilní paliva obnovitelnými zdroji, ale ne již první generace (tedy „řepkou“), ale palivy druhé generace, jako je například bio CNG, tedy methan, vyrobený na bioplynových stanicích nebo i v čističkách odpadních vod… Výrobci i distributoři - všichni v daném státě - jsou zodpovědni za plnění procenta podílu alternativních obnovitelných paliv a když to nesplní, tak opět přijde pokuta, kterou oni logicky celoplošně rozdělí na občany například zvýšením ceny benzínu. A to určitě nechceme. Elektromobily v tomto ohledu nabízejí velkou výhodu.

Zmínil jste se o ceně - elektromobily jsou ale oproti „klasickým’’ autům výrazně dražší. Jak tedy lidi přesvědčit, aby do takového auta investovali?
Ano, pořizovací cena elektromobilu je stále vysoká, je ale třeba počítat ekonomiku jeho provozu jako celek. Pokud vezmeme v úvahu, že provozní náklady na kilometr jsou přibližně pětinové oproti průměrnému autu se spalovacím motorem, už to vypadá jinak. Kromě toho je zde vzhledem ke konstrukci elektromobilu minimální nutnost servisních zásahů. Nehledě na to, že jsou nyní vypsané dotační programy z evropských fondů na nákup elektromobilů pro instituce veřejné a státní správy, a to ve výši 250 000 na osobní auto. Tato dotace tak v podstatě cenový rozdíl kupujícímu vyrovná a nabízí možnost například městským úřadům, aby elektromobil pořídily dejme tomu pečovatelské službě, jejíž pracovníci musí být neustále v terénu.

Premiér Babiš se ale v jednom z nedávných rozhovorů postavil proti dotacím na elektromobily. Máte představu, jak to myslel?
Já hovořím o dotacích z evropských fondů, které běží. Premiér Babiš tímto způsobem reagoval na dotaz novinářů ohledně požadavku výrobců automobilů, vzešlých z nedávného kolokvia. Tam se hovořilo také o přínosnosti možné finanční podpory na nákup elektromobilů soukromými osobami. A k tomuto požadavku se premiér zatím staví negativně, ale zmiňované běžící programy rozhodně ohroženy nejsou.

Motoristé se dělí na dvě skupiny, přičemž jedni se tohoto směru vývoje téměř bezvýhradně zastávají, druzí jej zatracují. Dá se předpokládat, že pravda je někde uprostřed?
Samozřejmě, že všechno má svoje výhody i negativa, v případě elektromobilů se ale přikláním na stranu zastánců tohoto trendu - a to hned z několika praktických důvodů. Tím prvním je samozřejmě ochrana životního prostředí, protože jak sami dobře víme, žijeme v nějaké relitě a je třeba začít dělat konkrétní kroky pro to, abychom planetu zachovali pro naše děti a jejich děti a další děti v nějakém konsolidovaném stavu, přičemž doprava a energetika jsou největšími znečišťovateli. Proto je potřeba se zaměřit právě na dopravu. Ve světě to již většinou chápou a i my bychom se měli pokusit lidem vysvětlovat.

Je tady ale ještě jeden hodně diskutovaný problém - dojezd takového auta a jeho nabíjení na cestách. Pokud si někdo elektromobil pořídí, má naději, že po cestě potká nabíjecí stanici?
Dneska je to tak, že se buduje na páteřních komunikacích síť veřejných rychlonabíječek, aby nabíjení trvalo co nejkratší dobu. Všichni se předbíhají v rychlosti svých nabíječek s tím, že deklarují nabití do deseti minut. Jenomže ono stejně většina dobíjení bude probíhat doma nebo v práci, kde je možné využít nabíječky na třífázový proud. Je možné nabíjet i ze zásuvky na 220 V, ale to samozřejně trvá nepoměrně déle. Elektromobily navíc mají dnes bez problémů dojezd 400 i 450 kilometrů, což málokdo denně najezdí.

Je to pomalé, nikam to nedojede, je v tom zima, nejsou nabíječky, způsobí blackout… Zkrátka elektromobily mají v očích jejich odpůrců samá negativa. Pravda je ale jinde - a hlavně: Co když je to ale skutečná budoucnost dopravy nejen u nás, ale i ve světě?

A co třeba lidé, kteří bydlí na sídlišti a v práci takovou možnost nemají?
To je v současné době problém, ale města už počítají s jeho řešením. Na parkovacích místech budou muset být nabíječky třeba na sloupech veřejného osvětlení a tak dále… Praha se této problematice velmi aktivně věnuje a má již zpracovaný veliký projekt. Přesto je ze států, kde je svět elektromobily daleko rozvinutější než u nás, zkušenost taková, že se to nabíjí doma nebo v práci. U rodinného domu nebo na dvoře bytovky to není problém, pak se počítá s tím, že firmy, kde budou lidé jezdit elektroauty do práce, budou mít nabíječky jako zaměstnanecký benefit. Na cestách je zatím dneska komplikace třeba při cestě do Chorvatska, ale za pár měsíců a let už vůbec ne. Třeba síť v Německu a takových zemích je už plně rozvinutá. Energetické společnosti se dokonce předhánějí v počtu provozovaných nabíjecích stanic.

Sám jste zmínil problémy s nedostatkem elektrické energie v severských státech. Jak je toto ošetřeno v České republice - budeme mít dostatek energie na dobíjení?
Budeme. Teorie o nedostatku energie, o tom, že masivní rozšíření elektromobilů způsobí blackout, to jsou předsudky, které se snadno překonají.

Takže nebude potřeba nová elektrárna?
Rozhodně ne. Stát má tak zvaný Národní akční plán rozvoje čisté mobility. To je matriál schválený vládou, nyní je neustále aktualizován a ten předpokládá, že v roce 2030 tady bude až 800 000 nově prodaných elektromobilů, ale já si myslím, že to číslo bude větší. Proč? Protože z Francie, z Německa a dalších států, kde jsou elektromobily i pro soukromé osoby dotované, přijde do ČR sekundární prodej, tedy prodej ojetých automobilů. Ale i kdyby bylo elektromobilů přes milion, tak pořád na nabíjení potřebujeme cca 1 terawathodinu. My jich vyrábíme v současné době přibližně 76 a z toho 13 vyvážíme. Takže bychom pouze vyváželi o 10 % méně, než vyvážíme nyní. Žádné nové zdroje rozhodně nepotřebujeme.

Nyní, pokud se nepletu, jezdí v ČR pouhých několik tisíc elektromobilů. Jestliže předpokládáte, že jich bude za deset let kolem milionu, mělo by tedy dojít k opravdu prudkému nárůstu. Dá se to zvládnout?
Bude se to muset zvládnout. Vrátíme-li ke zmiňované směrnici EU, tak už v letech 2020 a 2021 nesmí být průměr hodnot CO2 na km u nově vyráběných automobilů v průměru vyšší než 95 g Vozy Škoda mají nyní 115 g. A do roku 2030 se budou tyto hodnoty dramaticky snižovat. Pokud nebudou chtít automobilky platit pokuty za překročení těchto limitů, nic jiného zkrátka nezbyde.
Vy tedy, jak z rozhovoru plyne, elektromobilitu podporujete. Mnozí jsou ale velmi skeptičtí…
To vím, ale také jsem se již setkal s mnoha odpůrci, kterým ke změně názoru stačilo jedno svezení elektromobilem. Najednou zjistí, že nejde o pouťové autíčko, ale plnohodnotný automobil, který se bez problémů vyrovná i silnějším autům se spalovacím motorem, o automobil, který nemá problém se zrychlením, snadno se ovládá a co víc: šetří přírodu. Já osobně v tom budoucnost dopravy skutečně vidím, a to v poměrně blízké budoucnosti. Jen musíme k tak velké změně přistoupit promyšleně.