Atentát na Lenina: Zinscenovaná fraška, nebo střílela opravdu Fanny Kaplanová?

Rok 1917 byl v Rusku ve znamení dvou revolucí – únorové a listopadové. Zatímco v únoru se k moci dostala prozatímní vláda v čele s Kerenským, jež hodlala prosazovat spíše buržoazní změny, v listopadu vyhráli socialističtí bolševici, jež vedl Lenin. Jeho politické kroky jako hlavy vzniklého sovětského státu vedly nakonec k atentátu, který na Lenina provedla eserská revolucionářka Fanny Kaplanová, a ke krvavému teroru.

30.08.2019 - 14:00  
Byl atentát na Lenina záminkou k rozpoutání rudého teroru?
Zobrazit fotogalerii (3)

Během únorové revoluce, uskutečněné v Rusku v roce 1917, ruský car Mikuláš II. abdikoval a k moci se dostala prozatímní vláda. Exiloví komunističtí revolucionáři v čele s Leninem zbystřili svoji pozornost, protože se vše odehrálo bez jejich přičinění. Jejich cílem bylo se vrátit zpátky do Ruska a vyvolat tentokrát socialistickou revoluci a převzít moc.

Za každou revolucí hledejte nespokojenost se stávajícím systémem
Už s únorovou revolucí v Rusku v roce 1917 začaly vznikat tzv. sověty neboli revoluční orgány dělníků a vojáků, které také výrazně ovlivňovaly politické dění v zemi. V nich původně převažoval vliv demokratické levice, k níž patřili eseři a předseda prozatímní vlády Kerenský. Postupně se však vliv obrátil ve prospěch radikálních bolševiků v čele s Leninem, jenž se vrátil z exilu. A jim nahrávala i neutěšená situace v Rusku, kde obyvatelstvo kvůli probíhající první světové válce trpělo hladem, nezaměstnaností i vysokou inflací. 

Nespokojenost obyčejných lidí rostla, zatímco obliba prozatímní vlády klesala, protože se jí nedařilo prosazovat slíbené buržoazní reformy. Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR) byla na spadnutí. Pro Lenina a jeho komunistické spolupracovníky to znamenalo jasné vítězství, které oslavili v říjnu, respektive v listopadu 1917 výstřelem z Aurory a útokem na Zimní palác, který byl sídlem prozatímní vlády.

Situace v Rusku po Říjnové revoluci

Když se na sklonku roku 1917 během VŘSR v Rusku dostali k moci bolševici, již tak napjatá atmosféra v ruské společnosti se ještě více zdramatizovala. Lenin počátkem roku 1918 nechal rozpustit Ústavodárné shromáždění a zahájil vládu jedné strany.

Zároveň s tím nechal opětovně zavést trest smrti a začal likvidovat své odpůrce bez soudu. Mimo jiné dal pravděpodobně také příkaz k popravě celé carské rodiny. A v tomto bodě se opět vracíme k Fanny Kaplanové, pro které byla vražda cara Mikuláše II. impulsem k tomu, aby provedla atentát na Lenina.

Vstup eserky Fanny Kaplanové na scénu

Fanny se narodila v židovské rodině jako Feiga Chaimovna Roitmanová-Roitblat v roce 1890. Už záhy v mládí propadla revolučním myšlenkám eserů. Za spoluúčast na výbuchu bomby skončila v sibiřském pracovním táboře. Více než desetiletý pobyt ve vězení jí značně podlomil zdraví. Na svobodu byla propuštěna v revolučním roce 1917.

Když byl vyvražděna celá carská rodina, rozhodla se Fanny Kaplanová Lenina zavraždit. Mělo se to stát 30. srpna 1918 v Moskvě během shromáždění v Michelsonově závodě. Ve chvíli, kdy skončil svůj proslov, v němž mimochodem naváděl k boji proti československým legionářům, a vracel se ke svému automobilu, byl Lenin Fanny Kaplanovou postřelený do ramene, krku a klíční kosti. Atentátnice byla okamžitě zadržena. Během výslechu, při němž byla i mučena, se k činu přiznala. Následky zranění, přestože se Lenin poměrně rychle uzdravil, si nesl již po zbytek svého života. Fanny Kaplanová byla odsouzena k trestu smrti, jenž byl vykonán 3. září 1918 zastřelením. Jen den předtím byl vyhlášený rudý teror. 

Existuje i druhá verze atentátu

Někteří historikové se ke Kaplanové atentátu staví odmítavě. Po věznění na Sibiři byla na tom se zdravím dost špatně, trpěla bolestmi hlavy a slepotou. Jak tedy mohla na poměrně velkou vzdálenost Lenina zasáhnout? Existuje teorie, že atentát na Lenina byl jen zinscenován a Lenin nebyl vůbec zraněný. Měl totiž pouze posloužit jako záminka k rozpoutání tzv. rudého teroru, během kterého se Lenin s bolševiky ve velkém zbavovali svých odpůrců.

Odhaduje se, že v období od 2. září 1918 do října 1918 bylo popraveno na 60 až 200 tisíc lidí. Masovými represemi bez soudů byla pověřena tajná policie Čeka, kterou už dříve nechal založit Lenin.