Černý čtvrtek a bankrot Lehman Brothers. K největším finančním krizím se může připojit i ta současná

Wall Street je místo velkých úspěchů
Zobrazit fotogalerii (2)
26.03.2020 - 13:00  

Termín ekonomická krize se začíná čím dál častěji objevovat v rámci současné globální krize způsobené pandemií koronaviru. Globalizovaný kolotoč peněz se zadrhl, burzy reagují až nebezpečně rychle. Co se stalo v minulosti a co se stane dnes? 

Než přijde hrozivý volný pád, většinou tomu nic nenasvědčuje. Až pohled zpátky odhalí chyby, lži, podvody a naivitu, kterou ekonomika trestá nekompromisně. Dvacátá léta v USA nenasvědčovala, že se budou loučit s tak obrovskou hospodářskou krizí, že ji postihne i vzdálená Evropa. 

Stejně tak jen hrstka lidí tušila, co se vlastně děje kolem banky Lehman Brothers, která v roce 2008 rozpoutala celosvětový finanční problém. Dnes je situace jiná a trhy zběsile reagují na krizi způsobenou vnějším nepřítelem. Bude mít svět peníze, když přestává vydělávat? 

Krach na newyorské burze

Americká společnost si ve dvacátých letech nevedla špatně. Šlo doslova o zlaté časy. Průmyslová výroba byla na vrcholu, lidé neměli nouzy o práci a bohatým se vedlo jako nikdy předtím. I střední třída měla na dosah ruky peníze, o kterých se jim ani nesnilo. 

Domnělá bublina blahobytu se začala nafukovat do neudržitelných rozměrů hlavně na akciovém trhu. Obyčejní lidé, kteří neměli vůbec žádný přehled o tom, jak funguje burza, skupovali velké množství akcií, protože stále rostly. V domnění, že podobná tendence bude snad nekonečná, si lidé dokonce půjčovali od bank, aby si koupili rostoucí akcie na burze. 

Dokonce i banky si půjčovaly od velkých obchodníků, protože neměly dostatečné množství hotovosti. Vypůjčené peníze totiž plánovaly velmi rychle zhodnotit. V jednu chvíli bylo rozpůjčeno více dolarů, než bylo v oběhu v celém USA. Jen málokomu v té chvíli došlo, že akcie jsou extrémně přehodnocené. 

To se naplno odhalilo 24. října roku 1929. Jen někteří tušili, že hodnota akcií musí jít dolů, a tak se postupně začalo prodávat. Nebyl však skoro nikdo, kdo by nakupoval. Šuškanda přerostla v masivní odliv akcionářů. Během černého čtvrtku se hysterickým a zběsilým prodejem vypařilo přes 11 miliard dolarů, které byly v mnoha případech pouze půjčené. 

Druhý den se vlna pádu akcií promítla také v Evropě. Trh se zhroutil v USA, Londýně a také Berlíně. Bankrot se stal novým druhem epidemie. Většina lidí utopila všechny svoje úspory a také půjčené peníze, které nemohla vracet, protože nikdo neměl nic. Továrny zavíraly, firmy končily a tisíce lidí přicházelo o práci, ale také o své domovy. 

Velká hospodářská krize, která se přelila do třicátých let, vytvořila podhoubí pro vznik druhé světové války. Byla to velká rána pro důvěru vůči demokracii a kapitalismu. 

Banka Lehman Brothers

Na Wall Street tato zpráva doslova otřásla s USA a následně s celým světem. Jedna z největších investičních bank na světě totiž 15. září v roce 2008 zažádala o ochranu věřiteli, čímž vytvořila rekordní bankrot v americké historii.     

Započala tak největší finanční krize od třicátých let. To však nebránilo šéfům této tradiční banky, která měla to nejlepší renomé v investičním oboru, aby si vypláceli milionové odměny. Základní problém, který nakonec vybouchl na povrch, započal na začátku roku 2000. 

Tehdy banky a společnosti v podstatě nutily občanům hypotéky, i když bylo evidentní, že s příjmy a úsporami nebudou nikdy schopni je důsledně vrátit. To však v investičním plánu nikomu nevadilo, protože se tento dluh dal prodat za velmi dobrou cenu dál. 

Postupně však rostl počet zabavených a nadhodnocených nemovitostí, které najednou patřily bankám. Těm také chyběly peníze, protože se nenašel nikdo, kdo by vracel vysoké půjčky. Lidé končili v exekucích a pomalu, ale jistě se z tohoto hypotečního problému stávala časovaná bomba. 

Lehman Brothers v tomto ohledu nic nevidělo, nic neslyšelo. Jak jinak si vysvětlit, že vlastnily cenné papíry kryté hypotékami v hodnotě 600 miliard dolarů a jmění banky bylo přitom pouhých 30 miliard dolarů. Když Lehman Brothers nakonec neuspěly s žádostí o pomoc státu, rozhodly se vyhlásit bankrot. 

Hypoteční trh byl přes cenné papíry však propojen globálně a finanční šok, který se v USA narodil po této nepředvídatelné situaci, zachvátil trhy skoro po celém světě. Ceny na burze šly radikálně dolů, ceny nemovitostí také a postupně tíha krize dopadala na automobilový, energetický a maloobchodní průmysl. Lidé přicházeli o práci a mnoho z nich skončilo na ulici. Největším symbolem tehdejší krize se stalo město Detroit, kde sídlily tři největší automobilové koncerny GM, Ford a Chrysler. 

Co bude zítra? 

Svět aktuálně stojí. Lidé jsou zavřeni v karanténách a obchody mají radikálně omezený provoz. Nikdo netuší, jak dlouho podobná opatření budou trvat. Lidé zcela pochopitelně kromě strachu o své zdraví začínají mít obavu o své finance. 

Zastavené kolo kapitalismu bude velmi těžké rozeběhnout a v tuto chvíli lze jenom předpovídat, jak drastické následky každý z nás pocítí. Jisté je však to, že se v následujících letech budeme probouzet do nového světa, který zatím v moderní historii nemá obdoby. 

Jak tvrdý bude dopad na nezaměstnanost, bankroty firem, restaurací, malých a velkých podnikatelů, se teprve ukáže. Už dnes však mají zcela pochopitelné obavy o svoji práci skoro všichni, kterých se aktuální situace přímo i nepřímo dotýká. Jak se o roce 2020 bude hovořit v budoucnosti, ukáže až čas. 

KAM DÁL: Oslabená demokracie pod rouškou koronaviru. Kde končí hranice bezpečnostních opatření?