Věra Čáslavská: nejlepší sportovkyně světa se nebála protestovat proti sovětské okupaci a vdala se na olympiádě

Věra Čáslavská neměla ve světě konkurenci
Zobrazit fotogalerii (5)
30.03.2020 - 15:00  

Milovníci sportu se již delší dobu těšili na letní olympijské hry, které měly proběhnout v tomto roce. Koronavirus je ale, jako mnoho dalších akcí, odložil - na příští rok. Možná by bývaly přinesly nové medaile i českým sportovcům, tak jako v minulosti. Dodnes například svět vzpomíná na fenomenální gymnastku Věru Čáslavskou.

Věra Čáslasvská oslňovala diváky, porotce i soupeřky v šedesátých letech minulého století. Z olympiády v Tokiu, která se uskutečnila v roce 1964, přivezla tři zlaté medaile a z té následující v Mexico City dokonce ještě o jednu více. K tomu přidala i jednu stříbrnou v Tokiu a dvě stříbrné v Mexico City. Zkrátka - Věra Čáslavská byla a dodnes je ve světě gymnastiky velkým pojmem a hvězdou, na kterou se nezapomíná.

Sportovkyně od dětství

Věra Čáslavská se narodila v roce 1942, tedy v době války. Kdo by tehdy tušil, že světlo světa právě prvně sptřila budoucí olympijská vítězka, mistryně světa i Evropy, žena, která sportu zasvětí doslova celý svůj život? A přesto tomu tak bylo. Věra Čáslavská dodnes drží rekord mezi gymnasty v počtu zlatých medailí v individuálních disciplínách.

Výjimečný talent

Prozatím stále rekordmanka v počtu zlatých medailí se sportu věnovala odmalička - nejprve baletu a krasobruslení. Až později se pod dohledem olympijské vítězky a dvojnásobné mistryně světa v gymnastice Evy Bosákové začala věnovat i tomuto odvětví. A jak se ukázalo, byla to rozhodně cesta správným směrem. Již za krátkou dobu začala vítězit prakticky všude, kde startovala, v republice mohla soupeřit snad jen se svojí trenérkou a dva roky od prvních gymnastických tréninků vyhrála svůj první titul mistryně Evropy. A tak to šlo dále, výčet vítězství a medailí Věry Čáslavské by byl velmi, velmi dlouhý…

Největší individuální úspěchy Věry Čáslavské

Olympiáda - Tokio 1964
3x zlato (víceboj, přeskok,
kladina)
Olympiáda - Mexiko 1968
4x zlato (víceboj, bradla, prostná, přeskok
1x stříbro (kladina)


Mistrovství světa ve sportovní gymnastice

Praha 1962
zlato (přeskok)
stříbro (víceboj)
bronz (prostná)
Dortmund 1966
2x zlato (víceboj, přeskok)
2x stříbro (kladina, prostná)

Zlaté Tokio

Olympijské hry v Tokiu byly pro Věru Čáslavskou jedním z vrcholů její kariéry. Každý sportovec, který se připravuje a kvalifikuje na olympijské hry, jistě v koutku duše doufá v medaili - i ti, kteří vědí, že na ni mohou dosáhnout jen velmi těžko. Věře Čáslavské se tento sen ale splnil hned třikrát, a to ve víceboji, v přeskosku a na kladině. Jen o stupínek níž potom zůstalo celé československé ženské gymnastické družstvo.

Přelomové Mexico City

Ještě úspěšnější pak bylo vystoupení Věry Čáslavské na olympiádě následující, v Mexico City roku 1968. Tady nenašla konkurenci ve víceboji, přeskoku, prostných a na bradlech. Stejně jako v minulých hrách, i tady přispěla ke stříbru celého družstva a sama si odvezla také stříbrnou medaili za svůj výkon na kladině. Tyto olympijské hry však měly být nejen vrcholem, ale také koncem její neuvěřitelné kariéry.

Protest, pro který ji miloval národ

Probíhala soutěž a jako i v dalších disciplínách vítězila Věra Čáslavská i v prostných. Pak ale přišel nepochopitlný obrat. Porota se rozhodla “dosypat” body ruské gymnastce Larisse Petrikové, čímž se obě sportovkyně dostaly na stejný počet bodů. Uvědomme si ale také souvislosti. Letní olympijské hry 1968 v Mexiku probíhaly od 12. do 27. října,  tedy přibližně dva měsíce po okupaci naší země sovětskou armádou a dalšími spojenci. Radost z takového propojení na stupních vítězů tedy jistě nebyla a Věra Čáslavská to také dala najevo. Při slavnostním ceremoniálu, když začala znít sovětská hymna a stoupala vlajka, odvrátila a sklonila československá gymnastka hlavu. Jednoduché, tiché a zdánlivě nenápadné gesto zaregistroval celý svět. A tak se Věra Čáslavská během okamžiku stala doslova národní hrdinkou - ovšem nikoliv pro oficiální orgány. Není se tak čemu divit, že to v té době znamenalo konec její úžasné sportovní kariéry, ačkoliv byla ve stejném roce vyhlášena nejlepší sportovkyní celého světa.

Svatba na olympiádě

Olympiáda v Mexiku byla pro Věru Čáslavskou přelomovou z mnoha ohledů - kromě sbírání medailí a vlasteneckého vystoupení se zde dokonce vdala. Jejím manželem se stal běžec Josef Odložil, stříbrný medailista z olympiády v Tokiu. Manželství bohužel ale příliš idylické nebylo a sportovní pár se nakonec rozešel.

Sametová revoluce

Další zvrat do života Věry Čáslavské přinesla listopadová revoluce v roce 1989. Do té doby režimem opomíjená nejlepší světová sportovkyně se opět dostala do popředí zájmu, když přijala nabídku stát se poradkyní prezidenta Václava Havla a stanula také v čele Československého (později Českého) olympijského výboru.

Rodinná tragédie

K velké tragédii v rodině Věry Čáslavské došlo v roce 1993, kdy její bývalý manžel zemřel na následky zranění, který utrpěl při konfrontaci s jejich společným synem. Ten byl odsouzen ke čtyřletému odnětí svobody. Propuštěn byl ale dříve díky prezidentově milosti. Věru Čáslavskou tato životní etapa doslova zničila. Začala žít stranou společnosti, léčila se s depresemi a patnáct let o ní prakticky nebylo slyšet. Následně se opět vrátila k podpoře sportu, v roce 2015 však začala bojovat s rakovinou slinivky, na kterou o rok později také zemřela. Na Věru Čáslavskou ale dodnes vzpomíná celý sportovní svět.

KAM DÁL: Na sport nemusíme zapomínat ani nyní. K vytouženému hubnutí je ale potřeba souhra mnoha okolností.