Dřevostavby vs. zděné domy. Kde se bydlí lépe a levněji a jsou i jiné možnosti?

Orientovat se na stavebním trhu je pro obyčejného člověka celkem těžké. Z každé reklamy na webu, v rádiích, televizích a různých letáčcích na nás neustále vyskakuje nespočet stavebních firem, které nabízejí realizaci bydlení na klíč. Vybírat většinou můžete dům z cihel nebo ze dřeva. Co je ale lepší, v čem se lépe bydlí? Co je levnější a jak nejlépe ušetřit? A existují i další varianty?

09.05.2017 - 14:00   |  
Co byste si vybrali, dřevo nebo cihlu?
Zobrazit fotogalerii (5)

Velká výhoda dřeva, oproti cihle, je jeho ekologičnost. Dřevo je přírodní materiál, který do přírody jednoduše patří a z přírody také vzešel. Je dobře rozložitelný a nezamořuje přírodu. Cihla může být sebelepší, ale nikdy nebude mít v tomto směru stejné privilegium jako právě dřevo.

Dřevostavby - roubenky

Dřevostavby se staví ve dvou typech. Jsou to roubenky a sruby a montované panely ze sendvičových panelů. Dřevěné roubenky dýchají romantikou a pohádkovou atmosférou. Když se nově postaví, je uvnitř příjemně cítit dřevo. Pro milovníky přírody je to lahoda, které nelze odolat.

Cena dřevostaveb se může dost lišit. Jde hlavně o to, z jakého materiálu ji chcete a také zda si necháte vše udělat na klíč. Obecně se dá říct, že hrubou stavbu pořídíte za půl milionu. Finální částka se však může vyšplhat klidně i ke třem milionům. 

Roubenka je dobře voděodolná a když přijde povodeň, vyschne rychleji než pálená cihla. Zdi postavené z dřevěných klád jsou také skvělým akustickým tlumičem, takže se o nich nedá v žádném případě tvrdit, že v tomto domě mají stěny uši.

Velkou nevýhodou je nutná údržba stěn a vyšší pořizovací náklady. Na stavbu se zásadně používá velice kvalitní, masivní dřevo. Kvůli své větší hmotnosti se u těchto staveb nedoporučuje stavět druhé patro, takže k realizaci připadá pouze bungalov.

Montované dřevostavby

Montované dřevostavby vypadají jako klasické cihlové domy. Dají se v tomto provedení postavit jak bungalovy, tak dvou a vícepatrové baráčky. Dřevostavby bývají mnohem levnější než cihlové domky a především se rychleji a snadněji staví. Ve třech lidech se dá základ domu postavit i za týden, v deseti lidech se dá kompletní dům postavit klidně i za jeden měsíc.

Stavět se dá také v každém počasí a na stavbě nemusí být přítomen ani stavbyvedoucí. Existují i stavební firmy, které vám vámi vybraný dům jednoduše přivezou a vy si ho sami postavíte. Stavba dřevostavby není taková věda jako u cihly. Jedná se o skládačku, kterou postaví každý druhý šikovný kutil. A to ani nemusí být tesař, stavař, zedník a tak dále.

Stěny domu jsou mnohem užší a štíhlejší než u cihlového domu, takže de facto šetří místem. Nevýhodou těchto stěn ale je to, že neudrží tolik tepla a také velice špatná akustika. Slyšet bude skoro vše. Další nevýhodou je vyšší riziko požáru a nižší odolnost vůči živelným pohromám.

Cihlové domky

Cihlové domy mají v naší historii své místo. Stavěly se snad odpradávna. Přestože mají více nevýhod než výhod, zůstává jim plno lidí věrných. Jednou velkou nevýhodou je právě ona cihla. Pálená cihla je neekologická a v přírodě skoro nerozložitelná. Udrží možná více tepla, ale špatně se vytápí. Cihlové domky jsou zkrátka studené.

Ani zde nelze cena přesně určit. Velkou roli hraje i fakt, zda vlastníte pozemek. A samozřejmě záleží i na regionu, kde chcete stavět. Malý domeček včetně základové desky však můžete pořídit i za milion. 

Stavba není snadná, je velmi pracná a především energeticky náročná, takže zatěžuje životní prostředí. Když jde vše tak, jak má, trvá zhruba rok. Když ne, může se protáhnout i na několik let. Hrubou stavbu je dobré naplánovat tak, aby střešní konstrukce byla dokončena ještě před zimou. Materiál na stavbu je mnohem dražší a hůře se převáží. Při povodních sice dům vydrží víc než "papírová"“ dřevostavba, ale mnohem déle vysychá. Akustika je ale v těchto domech výborná a je zde také malé riziko požáru.

Minimální náklady a hodně ekologie

Ať už dřevostavba, nebo cihla, pořizovací náklady se většinou vyšplhají do milionových částek. Lze ale postavit i jinak? Musíme se vždy nutně zadlužit, abychom mohli vůbec bydlet? Ano, lze a ne, nemusíme. Z domků, které vám zde představíme, budou ochranáři zvířat přímo jásat.

  • Rotunda ze slámy

Ano, čtete správně. Bydlet se dá i v domku postaveného z čistě přírodních zdrojů. K postavení slaměného domku potřebujete tyto ingredience: slámu, dřevo, vodu a jíl. Domky se staví většinou kulaté, ale lze postavit i onen klasický domeček. Nespornou výhodou oproti ostatním stavbám je obrovská ekologičnost a šetrnost k životnímu prostředí. Další výhodou je i cena. Dá se postavit i za 150 000 korun, mnohdy i méně.

Sláma je vynikající izolant tepla, má výborné akustické vlastnosti a stavba je rychlá a nenáročná. Na internetu lze najít plno návodů, jak domeček postavit. Je zde také malé riziko požáru, ač se jedná o slámu. Nevýhodou této stavby je uskladnění slámy. Slisovaná sláma nesmí namoknout a zplesnivět.

Stavbu je tedy možné realizovat pouze za teplého a slunného počasí. Sláma musí být také správně slisovaná. Když není, mohou se do jejích útrob dostat hlodavci. Kulatý domek ze slámy má své neuvěřitelně uklidňující kouzlo. Je to něco nového a dosud neokoukaného.

  • Jurta

Jurta vlastně není domem jako takovým. Jedná se spíše o kulatý stan. Jde o původní obydlí mongolských pastevců, kteří kočovali. Dá se tedy v pohodě složit a zase rozložit. V České republice se najdou lidé, kteří v jurtách opravdu žijí, ale toto bydlení rozhodně není na celý život. Česko jednoduše není Monglosko. Hlavně proto, že zde máme odlišné klimatické podmínky. Plachta začíná rychle plesnivět a je třeba ji pravidelně impregnovat.

Při velmi dobrém starání se o plachtu (což plno lidí nedělá) vydrží jurta jen tři až osm let. Pak musíte koupit novou. Do interiéru jurty sice můžete zavést elektřinu, ale záchod bude pravděpodobně suchý. Na kanalizaci zapomeňte. Vždyť je to stan. I když se prodávají i zimní plachty, je tepelná izolace velmi špatná. Soukromí uvnitř jurty je v podstatě nulové. Pořizovací cena se pohybuje kolem 90 000 korun.