Smrt slavného intelektuála a snaha ovládnout svět: Pátrání odhalilo víc, než bychom čekali

Jak by to vypadalo, kdyby bylo možné ovládat všechny lidi pouze prostřednictvím tajemného jazyka? A jak by dopadl ten, kdo by tento jazyk znal? To řeší dvojice francouzských detektivů v knize Sedmá funkce jazyka.  

15.05.2019 - 11:00   |  
Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (4)

Roland Barthes byl jedním z nejvlivnějších intelektuálů druhé poloviny dvacátého století. Zemřel předčasně, v roce 1980 jej srazilo auto. Tato situace je východiskem druhé do češtiny přeložené knihy francouzského spisovatele Laurenta Bineta. Od něj si čeští čtenáři mohli přečíst román HhHH, který se poté stal předlohou filmu Smrtihlav z roku 2017. V tomto románu, o který byl mezi českými nakladateli velký zájem, pojednává Laurent Binet o operaci Antropoid a jejích dvou protagonistech, výsadkářích Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi. Děj knihy je proto situován rovněž do Česka, což se odrazilo právě v enormním zájmu českých nakladatelů vlastnit práva na tento titul.

Intelektuálové, kam se podíváš

I v románu Sedmá funkce jazyka, který stejně jako HhHH přeložila do češtiny Michala Marková, narazíme na české reálie, byť v mnohem menší míře. Na rozdíl od HhHH, kde se historik, odhalující nejen pozadí jedné z nejslavnějších operací druhé světové války, ale i omezenost vlastního poznání, se v Sedmé funkci jazyka objeví třeba jméno Milana Kundery. V Sedmé funkci jazyka se totiž setkáváme s celou plejádou francouzských či ve Francii působících myslitelů a intelektuálů, kteří byli v osmdesátých letech na vrcholu slávy.

Tito myslitelé, svého času snad dokonce celebrity, jsou v knize představeni různě. Roland Barthes sice hned zkraje románu umírá, z textu však nelze nevyčíst silnou dávku obdivu, který k němu autor chová. Podobně se Laurent Binet – alespoň podle toho, co můžeme soudit ze Sedmé funkce jazyka – staví k italskému sémiologovi a spisovateli Umbertu Ecovi. Na druhou stranu takový Philippe Sollers se jeví jako nadutec, silný egocentrik, který je navíc, aniž by si to uvědomil, manipulován svou manželkou, literární teoretičkou a spisovatelkou Julií Kristevou.

Nelze se proto divit, že vedle mnoha nadšených reakcí od recenzentů, ale i čtenářů se Laurent Binet po vydání Sedmé funkce jazyka setkal s několika velmi ostrými reakcemi. Hlavní linii románu tvoří pátrání detektiva Bayarda a jeho mladého společníka, badatele Simona, po okolnostech nehody, při níž zemřel Roland Barthes. Brzy se ukáže, že možná nešlo tak úplně o nehodu. Roland Barthes totiž znal tajemství zbraně nesmírné hodnoty – sedmé funkce jazyka, která tomu, kdo ji používá, umožňuje ovládat jazykem takřka vše. Na počátku výzkumu této jazykové funkce v románu stojí mimochodem Roman Jakobson. Původem ruský lingvista a literární teoretik, který svého času pobýval v Praze, kde se stal jednou z čelních osobností Pražského lingvistického kroužku.

Kudy se vydat?

Sedmou funkci jazyka lze číst na mnoho způsobů. Je to skvělá detektivka, je to i kniha intertextuální, která si se čtenářem hraje a zkoumá hranice jazyka a literatury. Čtenář bude rovněž překvapený velkým množstvím skutečností, které v ní vyčte. Za zmínku stojí třeba fakt, že významný filosof Louis Althusser zavraždil vlastní manželku. Zde je však třeba být na pozoru, poněvadž ne vše, co se v knize objeví, je pravdou. Toto luštění nabízí další možnosti, jak se knihou zabavit.

Kniha vyšla původně v roce 2015, v češtině v roce 2017 a nyní se na pultech knihkupectví objevilo druhé vydání. Je to dobře, protože román může zaujmout široké množství čtenářů a zároveň je to kniha pozoruhodně erudovaná. V tomto ohledu lze jen těžko hledat srovnání.