Před válkou to byla jedna z nejkrásnějších a nejobletovanějších hereček, jaké tady byly. Pak ale přišli komunisti a normalizace a všechno se otočilo naruby. Její milované Národní divadlo o ni nemělo zájem a Jiřina Šejbalová se musela rozhodnout, co dál. I když šlo o velkou osobní tragédii, kterou se snažila oddalovat, jak jen to šlo, nakonec si svoje nové místo na slunci přece jen našla.
Ve třiadvaceti do Národního divadla
Budoucí krasavice, které padali k nohám nejen herečtí kolegové, ale také mnozí zámožní i docela obyčejní ctitelé, se v roce 1905 narodila do rodiny, která umění odjakživa ctila, a tak měla k múzám velmi blízko od malička. Není se tedy čemu divit, že se díky svému nadání rozhodla pro studium operního zpěvu a později i herectví na konzervatoři v Praze. Po krátkém působení ve Státním divadle v Brně a v divadelním studiu Dada se usídlila ve svých třiadvaceti letech v Národním divadle, kde strávila budoucích třiačtyřicet let. Jak musel být odchod po takové době složitý, si jistě umíme představit. Navíc se odehrál za velmi nepříjemných okolností.
Závist vládne světu – dnes i v minulosti
Zatím se ale Jiřina Šejbalová hřála na výsluní divadelního úspěchu, sklízela obdiv i honoráře, o kterých si mohli ostatní členové souboru nechat jen zdát. To se samozřejmě nemohlo dlouho utajit, a jak už je v lidské povaze, stala se legendární herečka terčem závisti všech okolo. Ženy by byly rády také tak krásné a ctěné muži a rády by se převlékaly do kostýmů hlavních postav, které ale byly většinou šity přímo pro Jiřinu Šejbalovou. Muži by se zase rádi doma pochlubili podobnou výplatou, ale jen málokomu se to podařilo. O herečce tak začaly nejen v divadle, ale i v jiných kruzích kolovat nejrůznější historky, z nichž některé snad byly pravdivé, jiné docela smyšlené, nebo alespoň hodně nadsazené.
Milence by nespočítala
Co ale s největší pravděpodobností smyšlenkou nebylo, to byly její zálety s mnoha muži, které jí prý její manžel bez většího odporu trpěl. Byli prý mezi nimi úspěšní podnikatelé, politici, ale i taková herecká esa, jako například Rudolf Deyl, Zdeněk Štěpánek nebo Eman Fiala. Mluvilo se také o Karlu Hašlerovi a dalších a dalších. Do jaké míry jsou ale zvěsti o těchto milostných příbězích pravdivé, to už dnes jen těžko posoudíme.
Výpověď ze zlaté kapličky kvůli mladším
V šestašedesáti letech se ale pomalu stárnoucí hvězda dostala do situace, které se dožít určitě nechtěla. Z vedení Národního divadla dostala zprávu, že už o její umění nestojí a bylo by na čase, aby svoji židli v šatně uvolnila někomu jinému. V herečce by se tehdy krve nedořezal a svůj odchod oddalovala, jak jen to bylo možné. Zvládla vzdorovat ještě téměř rok, ale nakonec se musela se zlatou kapličkou přece jen s těžkým srdcem rozloučit.
Našla jinou cestu
Byla to pro ni velká herecká tragédie, ale rozhodla se, že nehodlá svoji hereckou kariéru pověsit na hřebík. Zalíbilo se jí před televizní a filmovou kamerou, a tak dodnes můžeme její herecké koncerty sledovat třeba ve Světácích, v komediálním seriálu Taková normální rodinka, ve filmu Den pro mou lásku a v mnoha dalších snímcích a seriálech. Ostatně na filmovém pásu je archivován také jeden z jejích nejlepších výkonů, a to ve filmu Vlčí jáma, kde bravurně sehrála jednu z hlavních postav, panovačnou starostovu manželku Kláru.
Rakovina zvítězila
Konec života byl pro Jiřinu Šejbalovou utrpením. Dětí se nikdy nedočkala a manžel zemřel o několik let dříve. Herečka tak dožívala opuštěná a bez rodiny. Role přítelkyně v nouzi a do značné míry i pečovatelky se tak ujala její herecká kolegyně Dana Medřická, která k ní docházela do posledních dnů. To už ale herečku, mířící k závěrečným dnům života, trápily velké bolesti, jež jí způsobovala rakovina a následky mnoha operací, které musela podstoupit. I přes to všechno se snažila hrát do posledního dechu a jen několik měsíců před smrtí, už nemocná a poničená, sehrála svoji poslední roli ve filmu Nezralé maliny. Zemřela v roce 1981 v pětasedmdesáti letech a podle jejích tehdejších kolegů pro ni byla smrt vysvobozením.
Herecké umění Jiřiny Šejbalové si můžeme i o Vánocích připomenout ve filmu Světáci, který uvede Česká televize.
Zdroje: Česká televize, Český rozhlas, csfd, wikipedie, ahaonline
KAM DÁL: Neuvěřitelné hostiny u Vlasty Buriana: Za spoustu vynikajícího jídla nezaplatil ani korunu.
